Otevřené moře

Jako dokumentární rekonstrukce událostí působí ve své skromné rovině vcelku autenticky a v jistých okamžicích navozuje i patřičnou atmosféru absolutní bezmoci a zoufalství. Když to budeme brát jako home-video experiment od amatérského filmaře, tak to dopadlo více než dobře. Ale vydávat tohle do kina za plnohodnotný film je snad vtip distributorů. Sledovat něco přes hodinku otravný manželský pár ve vodě řešící standardní dilemata a režisér nemá v rukávu ani jediný dramatický twist, jak z tohohle pokusu udělat nervydrásající podívanou, která by se alespoň trošku přibližovala k festivalovým výkřikům, jež jej srovnávají s něčím tak nedostižným jako Čelistmi. Tohle není ani náhodou žádný "žraločí" nástupce, nýbrž amatérsky nakroucený polodokument, jež balancuje na hranici autentického a fiktivního ztvárnění (divný závěr). Už jen kvůli tomu, jak režisér nesmyslně navyšuje stopáž o nic neříkající turistické prostřihy na pevninu, zabíjí veškerou snahu o nějakou atmosféru. S digitální kamerou sice vše vypadá opravdově, ale veškeré napětí pochází jen z bezvýchodné situace, která stísněné pocity vyvolá, i když si o ní více přečtete v novinách. Můžeme se jen dohadovat, jestli je film příhodným formátem, jak tuto tragédii zachytit. 5/10 (13.09.2010)

Film, který měl působit díky digitální kameře autenticky, působí ve výsledku přinejmenším rozpačitě. Autenticita je tak na úrovni nějaké přiblblé reality show. Průměrné herecké výkony jsou ještě více podkopávány špatnou režií. Například záběry na lodi, kde spolu komunikuje skupina lidí, opravdu nepůsobí reálně. Herci prostě nuceně stojí před kamerou a odříkávají své role, jako bych viděl nějakou tu dokreslovací scénku, co si někdy přidávají do reportáží ve zprávách na Nově. Nevím, čím to, ale nakonec mi nejreálnější z celého filmu přišla ložnicová scéna, ta jediná působila skutečně. Tak 40 minut filmu je úplná nuda, naštěstí se film na konci trochu rozjede a závěr drží film, alespoň na hranici průměru. (05.05.2005)

Nevím jak bylo dvěma novomanželům, kteří si jako svatební cestu vybrali dovolenou spojenou s potápěním a posádka lodi si na ně vzpomněla až za 2 dny. Nevím jak bylo těmto dvěma lidem, podle jejichž příběhu se rozhodl režisér Chris Kentis natočit tento film. Neskutečně slibný námět však Kentis nechutně zatnul svoji beznápaditou a bezduchou režií a ještě hůře použitým střihem. Stopáž 79 minut uběhne sice jako voda, ale náplň filmu je značně rozporuplná. Po patnácti minutách se vleze do vody a drama začíná. Hrdinové jsou podrobeni opravdové zkoučce. Divák s nimi opravdu soucítí a čeká jak se jejich situace posune dál. Pak přijde hrubý střih a sledujeme dvojici jak si nadává, obviňuje se ze všeho možného a pak zase střih a je klid. Říkají si jak se milují a že to všechno dobře dopadne. Po skončení jsem byl téměř vzteky bez sebe, když jsem si uvědomil, jaký potenciál v rukou Chris Kentis držel. Kdyby alespoň trochu rozvinul psychologii obou lidí tím, že by do hádky a z ní šli přes malé náznaky, tak by se taky mohlo stát, že film by získal opravdový filmový rozměr. Takhle působí jako nesympatický sestříhaný dokument. Digitální kamera (která navíc střídá asi tak čtyři úhly pohledu) filmu taky dvakrát neprospěla. Je to dnes sice moderní, ale snaha o syrovější obraz ne vždy vyjde podle plánu. Kentisovi se to nepodařilo ani za nic. Když to tak vezmu, tak Otevřené moře mohlo být kultem, protože od Čelistí (které jsou proti tomuto velkolepou podívanou) se už žádný podobný film neobjevil. Ale na druhou stranu se musí uznat, že Kentisův záměr byl opravdu úctyhodný a jeho verva s jakou film natáčel velká. Bohužel mě zajímá výsledný produkt, který se zdá jako špatný vtip podobně jako záběr na kuchaného žraloka běžícího pod závěrečnými titulky. (12.11.2004)

Autenticky pojatá dokumentaristická forma tomuto snímku svědčí. Dvojice Blanchard Ryan a Daniel Travis jsou adekvátní volbou, která do zvoleného konceptu zapadá, ale přesto se film stává rozvláčným, až svým drsným závěrem to kompenzuje. Lepší to být asi nemohlo. Režisér Chris Kentis není tak zdatně režijně vybaven, aby z filmu vytáhl něco extra silného, co se nepodařilo ve scénáři. 60% (31.01.2009)

Čelisti to samozřejmě nejsou, ale ruční kamera, skutečný námět, vnady hlavní představitelky a atmosféra snímku, kdy jsou dva mladí lidé zapomenuti v širých pastvinách oploutvených ptedátorů - povyšují Otevřené moře ke čtyřem hvězdám (noční scéna je nejhorší). Film, který podpořil mou tezi - koupat se na dovolené u moře pouze v bazénu. (27.04.2024)