Open Water
Otvorené more
VOD (1)
Obsahy(1)
Daniel Kintner a jeho přítelkyně Susan Watkinsová si konečně našli pár dní volna, aby odjeli na dovolenou. Zejména Susan byla v poslední době hodně vytížená a ještě těsně před odjezdem řeší problémy s filmovým štábem …Když Susan s Danielem dorazí na exotický ostrov, začnou si chvil volna užívat plnými doušky. Procházejí se po tržišti a těší se, že se druhý den budou potápět. Ráno je nádherné počasí a Davis, instruktor, dává rekreantům, účastníkům potápěčského kurzu, poslední pokyny. Daniel se Susan se pak plně věnují pozorování podmořského světa. Když se konečně vynoří nad hladinu, přesně v určený čas, zjistí ale, že jejich loď už není nablízku. Na obzoru sice zahlédnou dvě plavidla, žádné ale nereaguje na jejich mávání a volání a Daniel nedoporučuje, aby se k nim pokusili doplavat, aby příliš nemrhali silami. Výstroj, zejména láhve naplněné kyslíkem, je udržují nad vodou a oba mladí lidé začínají prožívat hrozivé hodiny uprostřed vodní hladiny, zcela bez pomoci a odkázáni jen jeden na druhého. Susan má žaludeční potíže a tak jí Daniel radí, aby se na chvilku natáhla na vodu a zdřímla si. Když se dívka probudí, nikde Daniela nevidí. Málem se jí zmocní panika, ale nakonec se oba opět setkají: když usnuli, rozdělily je vodní proudy, které jsou v těchto místech, jak se zdá, velmi silné. Po chvíli oba požahají medúzy a Susan kousne do lýtka nějaká ryba. Horší ale je, že kolem neustále plavou žraloci. Zatím se sice agresivně nechovají, ale jejich přítomnost je více než hrozivá. Tak pomalu plynou hodiny a přichází noc... (TV Prima)
(více)Recenze (206)
Řekl bych, ža autoři jsou zkušení potapěči, kteří vědí, jak v podobných situacích pracuje psychika. Podařilo se jim zprostředkovat pocit narůstající paniky a únavy obou hlavních postav, omylem zapomenutých na širém oceánu. Možná tu a tam byly ty skoky mezi hádkami a usmířením příliš rychlé, ale pak by zas film ztrácel tempo. Opravdu dobře je udělaný závěr - rezignace. Možná se z toho dalo vytěžit víc, takhle to zase dostává nádech realističnosti. ()
„Uprostred mora v pohodičke nájdeš koralový útes, ale v meste k mojej mame netrafíš.“ – „Musím mať motiváciu.“ Zastávam teóriu, že kvalitný žraločí krvák vznikne každé desaťročie. V 70. rokoch ČEĽUSTE, v 80. rokoch... no, vtedy vzniklo veľa žraločích hororov, ale nenapadá mi žiadny vyložene kvalitný (každá teória má diery)... v 90. rokoch Harlinova ZRADNÁ HLBOČINA. A v prvom desaťročí 21. storočia? OTVORENÉ MORE - dokumentárnym štýlom nakrútená voľná adaptácia udalosti, ktorá sa priamo takto asi/možno/zrejme/ktovie nestala, ale režisér (a scenárista a strihač a kameraman v jednej osobe) Chris Kentis naznačuje, že zabudnutie klientov uprostred mora nie je až taká nečastá vec, ako by sme si mysleli/priali. Nemám k dispozícii žiadne záznamy, takže mi nezostáva nič iné, ako mu veriť. No ako fanúšik hororov a niekto, kto sa žralokov veľmi bojí, mu to zhltnem aj s navijakom. Snímka je kratučká. To je vzhľadom na námet (dvaja turisti si objednajú potápanie uprostred mora, sú tam „zabudnutí“ a s prichádzajúcim večerom sa horizont kalí nacecanými ťažkými mračnami... začína sa blýskať... fúkať vietor... a neďaleko zašpliecha prvá plutva žraloka) logické. No už 79 minút „iba o tomto“ by bolo veľa, takže tvorcovia naťahujú čas dovolenkovými zábermi. Snímka si drží pôsobivú, realistickú atmosféru, na čom majú podiel nielen sympatickí ústrední hrdinovia (čo je dôležité, pretože v monotónnom prostredí s nimi strávime celý film), vynikajúca práca (so ŽIVÝMI) žralokmi a pochmúrna výprava (more a nízko visiaca daždivá obloha vyzerá podobne antiromanticky, ako v STROSKOTANCOVI). Miestami VEĽMI nepríjemný film, ktorý sa síce nejaký čas rozbieha, ale ku koncu mi fakt bolo až nepríjemné sa pozerať na to, čo sa okolo hrdinov vo vode a kúsok nad hladinou robí. Fuj. Fuj, fuj a ešte raz fuj. Nie dokonalé, ale mrazivé áno. ()
Film mě zaujal především docela solidně se rozjíždějící atmosférou, která se měla brzy proměnit v psychologické peklo (bohužel se tak nestalo). Tvůrci sice dokázali natočit poměrně působivý film, ale nedokázali využít všechen jejich potenciál. Místy je děj dost nudný, ale v konečné fázi na mě docela zapůsobil celý. nechtěl bych se ocitnout v kůži těch dvou. Herecké výkony jsou na průměrné úrovni, ale prim zde hrál především Daniel Travis, jeho kolegyně Blanchard Ryan zaujmula především svým tělem, než výkonem. 7/10 ()
Nevím jak bylo dvěma novomanželům, kteří si jako svatební cestu vybrali dovolenou spojenou s potápěním a posádka lodi si na ně vzpomněla až za 2 dny. Nevím jak bylo těmto dvěma lidem, podle jejichž příběhu se rozhodl režisér Chris Kentis natočit tento film. Neskutečně slibný námět však Kentis nechutně zatnul svoji beznápaditou a bezduchou režií a ještě hůře použitým střihem. Stopáž 79 minut uběhne sice jako voda, ale náplň filmu je značně rozporuplná. Po patnácti minutách se vleze do vody a drama začíná. Hrdinové jsou podrobeni opravdové zkoučce. Divák s nimi opravdu soucítí a čeká jak se jejich situace posune dál. Pak přijde hrubý střih a sledujeme dvojici jak si nadává, obviňuje se ze všeho možného a pak zase střih a je klid. Říkají si jak se milují a že to všechno dobře dopadne. Po skončení jsem byl téměř vzteky bez sebe, když jsem si uvědomil, jaký potenciál v rukou Chris Kentis držel. Kdyby alespoň trochu rozvinul psychologii obou lidí tím, že by do hádky a z ní šli přes malé náznaky, tak by se taky mohlo stát, že film by získal opravdový filmový rozměr. Takhle působí jako nesympatický sestříhaný dokument. Digitální kamera (která navíc střídá asi tak čtyři úhly pohledu) filmu taky dvakrát neprospěla. Je to dnes sice moderní, ale snaha o syrovější obraz ne vždy vyjde podle plánu. Kentisovi se to nepodařilo ani za nic. Když to tak vezmu, tak Otevřené moře mohlo být kultem, protože od Čelistí (které jsou proti tomuto velkolepou podívanou) se už žádný podobný film neobjevil. Ale na druhou stranu se musí uznat, že Kentisův záměr byl opravdu úctyhodný a jeho verva s jakou film natáčel velká. Bohužel mě zajímá výsledný produkt, který se zdá jako špatný vtip podobně jako záběr na kuchaného žraloka běžícího pod závěrečnými titulky. ()
Pěkný námět na film, přetavený v zajímavý, téměř psychologický thriller o dvou postavách. Bohužel, nejhorší devizou tohoto filmu byl fakt, že mi kamarád "vykecal" konec, takže když jsem věděl, jak vše dopadne, pouze jsem čekal na závěr, nicméně jsem se nenudil. Obdivuji scénáristy, co vše dokáží vymyslet za nápady, když mají k dispozici dva lidi, houpající se na otevřeném moři. ()
Reklama