Grázlové

Nejsem znalcem díla Wese Andersona a jeho Grázlové jsou teprve druhým snímkem z jeho dílny, který jsem měl možnost vidět. Viděl bych to tak, že Anderson natáčí zábavné hříčky, pracuje s nadsázkou, ironií a prvky grotesky, jenže zatímco jeho Grandhotel Budapešť považuju za vyzrálé dílko, kde všechno souvisí se vším a ve výsledku funguje, u Grázlů je znát určitá nedotaženost a nezkušenost - konec konců natočil je na počátku své tvůrčí dráhy. Potenciál byl každopádně mnohem větší než výsledek. Jednotlivosti se mi líbily, ale jako celek Grázlové u mě prohráli. Celkový dojem: 45 %. (01.02.2015)

Film, ktorý zaujme predovšetkým zvláštnym, pre Wesa Andersona zrejme typickým humorom. Celkovo stojí Bottle Rocket za slabšie štyri hviezdičky, ku ktorým sa prikláňam vďaka zručnej réžii (najmä vzhľadom na to, že ide o Andersonov celovečerný debut), vďaka sympatickým postavám, ktoré sú zároveň tými najidiotskejšími lupičmi v histórii filmu a kvôli tomu, že tri hviezdičky by znamenali mierne nedocenenie tohto snímku. (11.04.2008)

At' si kdo chce opěvuje tento kultovní film až do nebes, já nedokážu překousnout tu celkovou nevtipnost na to, že to měla být komedie. To bud' já se neumím bavit, nebo humor tvůrců tohoto snímku je velice suchý. Navíc mi tu vyloženě nesedli herci a charaktery postav, které ztvárnili, mi přišly poměrně nevýrazné. Můj dojem po skončení byl asi takový, že jsem právě zhlédl něčí zaprášené, málo výrazné dílo a jediné významnější plus byly smysluplné dialogy (což je sice u klubáckých filmů samozřejmost) a taky fakt, že se ve snímku objeví song "7 and 7 Is" skupiny "Love", který považuju za jednu z nejlepších písní, které kdy vznikly na této planetě. 50% (21.08.2012)

Celovečerní debut Wese Andersona si ještě nenese zcela typický rukopis tohoto kultovního režiséra, jde spíše jen o trochu atypický americký nezávislý film, přesto se už tady dá nalézt několik styčných ploch s později tak nezaměnitelným a lehce rozpoznatelným tvůrčím stylem, minimálně se tu rodí okruh režisérových hereckých oblíbenců (Wes Anderson tu pro film objevil bratry Wilsonovi), snaha o parafrázování zažitých konvencí, slabost pro netypickou hudební složku (obvykle staršího data - zde navíc hispánského původu), kterou má na svědomí Wesův dvorní skladatel Mark Mothersbaugh, exponování absurdně konotovaných postav, cit pro silnou nadsázku a nepopiratelný vypravěčský talent, bohužel ještě tu není patrný ten úžasně propracovaný styl a cizelovaná vizuální stránka. (16.07.2012)

Od filmu od Andersona sem nic moc necekal a taky sem nic moc nedostal. Wilson a Wilson jsou sice sympataci, ale prekvapilo me, ze je Anderson vic nevyuzil a neudelal z nich bratry. Jinak pribeh je takovej nijakej, de to skoro od nikud nikam, v desne poklidnym tempu, nenudi to, nebavi to, jen obcas se povede nejakej vtipek. A cely je to navic nic moc natoceny. Takze slabsi 3*. (25.01.2009)