Nenávist

Nejlepší horor, který jsem měla tu čest shlédnout, ale paradox je, že už nikdy nikdo mě v životě nepřinutí se na něj podívat znova. Sledovala jsem jej v poledne, v baráku plném lidí a přesto jsem si z Nenávisti musela ukrajovat po kousíčkách, tak moc jsem z ní byla na větvi. A jít do postele jsem se kvůli ní bála ještě pěkných pár dní. 92 minut, při kterých se trne hrůzou - a to nejen kvůli silně nepříjemnému zvuku, který se zaryje do paměti; 92 minut, které za to určitě stojí. Navíc dítě, mající v „popisu práce“ děsit a zabíjet...? Funguje spolehlivě. (29.11.2010)

Ďalší vynikajúci horor z Japonska. Priznávam, že mi pripadal ako variácia Ringu, ale narozdiel od Ringu, kde bolo zopár napínavých scien, Ju-on nenechá vydýchnuť od začiatku do konca. Vrcholne pôsobivé scény sú najmä s matkou (pripomína Sadako, ale ten akustický prejav je strašidelnejší), ale ani ostatné lakačky nezaostávajú. Som rád, že som ho nepozeral sám a že mám havina, ktorý nemá rád mačky. (06.02.2005)

Nenávist...největší bomba kterou kdy Japonsko natočilo (spolu s Jamambou). Když jsem tenhle horor viděl poprvé tak po dokoukání filmu jsem si říkal že není špatné mít rozsvíceno a nemyslet na to že mám půdu a na ní schody a že tam určitě nemám rozsekanou Kajako která si pro mě už jde...no šílené já z toho byl vykolejenej víc než by byl japonskej rychlovlak na našich ČD...atmosféra snímku je dokonalá a jelikož v době když sem to viděl poprvé jsem neznal Ju-On 1 a 2 z roku 2000 tak to pro mě byl i zcela novej druh hororu..jasný duchařina ale japonsky pojatá duchařina to je něco úplně jiného než duchařiny zbytku světa takže jsem prostě zíral jak tele na nové vrata a napadlo mě že když se chce někdo zbavit maželky tak nasekat jí na kousky není tak dobrej nápad jak se na první pohled masákovi může zdát...jeden z nejlepších hororů co jsem kdy viděl (27.04.2013)

Ach jo, jen blbec může vytvořit horor s takhle překombinovaným příběhem. To je pouze první problém. Druhý, který je ještě větší, je ten, že film není ani trošičku napínavý nebo strašidelný. Přitom jsem přistoupil k ověřené metodě. Film jsem zhlédl v noci a sám. Bohužel, parta kokotů natřená bílou barvou ve mne vzbudila spíše smích než cokoli jiného. V závěru jsem navíc začal usínat, takže z mé strany to bude zkrátka odpad. O děsivosti mám naprosto odlišné představy než pan režisér. (23.09.2012)

Tak tomu říkám dům plný vzpomínek a zdi, které umí mluvit. Klasická japonská preciznost. Kamera, hudba i celá režie. Děsivé úkazy a strhující atmosféra. Energická zloba, která působí na podvědomí a končí pouze smrtí. Scénář je trochu náročnější, ovšem vnímání zla "jiného světa" nemůže být jednoduché. Nadprůměrná kvalita vše vynahrazuje. (18.11.2012)