Smrt přichází v bílém

V podstatě se přetiskuju komentář jiného uživatele z fb, se kterým souhlasím na 100%: Potencial filmu byl celkem velky...atmosfera paradni, napad paradni, navíc vše správně temné a děsive. Ale hodně to sráželi herecke vykony podivné WTF rodinky v hlavní roli....SPOILER např: zemre pritel dcery, za chvilku uz zase vse v cajku, zemre člen rodiny, hned vše zase úplne v klidku. A všichni vtipkují, smějí se. Tahle odtrženost od reality (když mi umře někdo blízký, tak se chovám snad úplně jinak) mě hrozně iritovala. Takhle si černý humor nepředstavuju. (09.12.2010)

Debutující režisérská dvojka si nejdříve měla pořádně ujasnit, jaký film chce natočit. Nevyzrálý slepenec hororu, hororové parodie s prvky noir filmu a s naivně průhlednou pointou na závěr, obsahuje snad všechny neduhy začínajících režisérů, kteří chtějí být až tak důsledně originální, až si ani neuvědomují, že točí film se zoufale provařeným námětem, jen v trochu jiném balení, s nelogickým chováním postav, tím pádem i s nelogickým vyzněním zápletky. Vše začíná relativně dobře. Mírně rozhádaná pětičlenná rodinka místo u štědrovečerního stolu jede za tmy(!) autem za svojí příbuznou, tak jako to dělá už řadu let, když jim náhle zkříží cestu vyděšená žena v bílém oblečení s mrtvým novorozenětem v náručí. Od té doby stihne rodinku sled zvláštních událostí a jednotliví členové osádky auta postupně umírají a hlavně chovají se zcela nelogicky, ačkoliv logikou nepříliš stiženému ději, by na to mohli mít i právo. Rodinní příslušníci neustále vybíhají a odbíhají z auta do nejtmavějších koutů lesa, aniž by tušili, nebo znali důsledek takového chování, a vymlouvat se na paniku a celý děj na ni shodit, by bylo moc jednoduché a v rozporu s pravidly, která tvůrci stanovili. I když ani v nich neměli příliš jasno, když nesmyslně nechávají mimo záběr zmasakrovat rodinu, aniž by si uvědomili, že to vůbec není třeba a houstnoucí atmosféra si zasloužila decentnější zacházení. Jenže to je právě to, co tvůrci neodhadli, a kombinovat více žánrů v jednom, tak aby vznikl celistvý tvar, si vyžaduje zkušený přístup k látce, který prostě režisérské dvojici chyběl. Je sice pravda, že několik scén je vynikajících, respektive film je skvělý, když se odehrává v autě a vyděšená rodina a s ní i rozrušený divák dostane několikrát za film takový stísněný pocit, že by ani za zlaté prase nevytáhl patu z relativně bezpečného interiéru auta, protože zkrátka neví, co je tam venku. V těchto scénách má film ryzí a hutnou hororovou atmosféru s předivem tajemna, ale pokud rodina vnitřek auta opustí, tak film se roztříští na miliony kousků, které se v té tmě kamsi poztrácí a pro samou tmu je není možné nalézt a poskládat je zase zpátky do důmyslného horor puzzle. Debutanti za kamerou měli dobrý úmysl natočit nezvykle komponovaný horor, vyhráli si s typickými hororovými finesami, ale s jejich postupně laciným přístupem a řídnoucím napětím se jim to sotva mohlo podařit. Naštěstí film má solidní tempo a rychle uteče. Jako celek nefunkční, v jednotlivostech dráždivě strašidelné. A nic si z toho nedělejte, že pointa je tak trochu nešikovně vyzrazena už během filmu. 40% (04.11.2011)

Hodina a půl zručného hororové řemesla postaveného na nejotřepanějších žánrových klišé rodinky ztracené na neznámé cestě, je natočena s takovou elegancí a přímým tahem na bránu, až se divák nemůže divit, že vše, co zde mělo fungovat, také funguje na plné obrátky. Gradace napětí je přímo učebnicová a kamera společně se střihem přichystají několik chvil, kdy je nutné mít u sebe kardiologa připraveného poskytnout první pomoc. Co na tom, že těch trhlin v rodinných vazbách se na jeden Štědrý večer objeví nějak moc, přece ty nejpřekvapivější dárky si také dáváme zrovna v závěru tohoto šťastného dne. Tady ten závěr má sice do šťastné pohody daleko a z hlediska logiky by snad i pedant skřípnul zubem, ale účinek „huby otevírající chvíle“ to má opravdu silný, tak proč po dlouhé době nesmeknout před současným zástupcem tohoto žánru klobouk v podobě plného hodnocení? (12.08.2006)

U hororů z posledních let mám veliký problém a to ten, že se u nich většinou moc nebojim, no co moc, spíše vůbec. Pár snímkům z posledních let se to sice povedlo (Kruh, Ti druzí), ale ani jeden z nich mě nedržel v nehybnosti po celou dobu a já se vám přiznám, že tentokrát jsem chvílemi ani nedýchal. Zatím největší filmové překvapení letošního roku, které má tu smůlu, že u nás jde pouze na video, ale ani tento fakt mu nijak neubírá na působivosti. A nejlepší na tom všem je totální nevědemost ničeho, kdy vás ani jednou nenapadne, co by se asi tak za chvíli mohlo stát a navíc ten konec, mňam. Prostě pekelná hororová (byť misty dost a dobře odlehčená) záležitost, kterou by si neměl nikdo nechat ujít. (17.06.2004)

Podle zdejších komentářů jsem očekával kvalitní horor, po kterém jen tak neusnu, právě proto jsem si také film pustil pěkně večer po tmě a očekával mrazení v zádech a nepříjemný pocit, avšak pravda je taková, že ve snímku Smrt přichází v bílém není ani jeden záběr při kterém bych se nějak více bál, maximálně jsem byl trochu nervózní při "ptačím" sledováním jedoucího automobilu a ve scéně, kdy otec vstupuje se sirkou do srubu. Jinak je to ale opavdu dobrá komedie, vážně, snad nikdy jsem se tak nenasmál. Stejně jako při natáčení Záhady Blair Witch byl film z důvodu malého rozpočtu zasazen do malého úseku v tmavých lesích, i když se jeho největší část odehrává v interiéru vozidla. Bohužel narozdíl od Záhady Blair Witch čiší z tohoto filmu na několika místech amatérismus a malá znalost řemesla, naštěstí to však příliž nevadí. Docela příjemně překvapen jsem byl dobrým hudebním doprovodem, který snímek dokonale podbarvuje... Teď bych se ale rád vrátil k myšlence která se mi neustále drala do hlavy, je nebo není Smrt přichází v černém inspirována Královstvím. Záběry na pohřební vůz, při kterém se hrdinové tisknou k zadnímu sklu jsou jasnou parafrází na scénu při které se Maryina ruka objeví na zadním skle sanitky a pláč dítěte v rádiu se až nepříjemně podobá Maryinu pláči... Jak to tedy nakonec je? Jedná se o pouhou náhodu nebo inspiraci Trierovým snímkem? Svůj názor na věc psát nebudu, nechám to rozhodnutí jen na vás... Každopádně Smrt přichází v bílém stojí za to, abyste kvůli ní propátrali poličky ve své videopůjčovně, jedná se totiž o brilantně promyšlenou komedii, která potrápí vaše mozkové buňky. (15.01.2006)