Medvěd

Dojemné přírodopisně-sociální drama o chlupaťoučkém uličníkovi, medvídkovi s roztomilým čumáčkem a šibalským výrazem (navzdory tomu, že medvědi, jak známo, nemají mimické svaly). Úchvatná divočina, osiřelej malinkej míšánek, starej míša velkej jako kráva a v ohrožení zuřivej jak bejk, a k tomu lovci, se smečkou psů velkých jak telata, kteří ale naštěstí neumí moc dobře střílet (ti lovci, ne psi). Jó, zvířátka... Jak v Českém nebi říká Babička Boženy Němcové: "Já jsem vždycky kolem sebe měla ráda zvířátka, každé jaro byly housátka nebo káčátka." A praotec Čech odpovídá: zvířata jsou fajn, ale nesežrat všechno hned! Něco nechat na zimu! :-) Ale zpět do brlohu a k filmu. Knížku Král šedých medvědů jsem jako klučina hltal s pusou otevřenou a očima vyvalenýma, stejně jako v dospělosti Annaudův film. (21.03.2013)

Za komančů nás hnali, v rámci školní výuky, na příšerné proletářské sračky. Při těch přešel humor i nejotrlejšího sarkastu. To si dnešní student ani nedokáže představit, jaké bahno my museli povinně vidět. O Fučíkovi, Gottwaldovi, o výměnných brigádách v CCCP... Jaké bylo naše překvapení, když jsme ve dvojstupech nakráčeli do kina Vítek, kde nám byl promítnut Medvěd. Tento Medvěd. Víte, co to bylo?!! My viděli v kině, v deset dopoledne, nádherný dobrodružný film a já mám z toho Vánoce dosud. Doma nám to nevěřili. Premiéra u nás, stejně jako ve Francii, proběhla na podzim Anno Domini 1988. (30.01.2019)

Pokud toužíte po skutečném dokumentu ze života medvědů, pusťte si třeba toto: http://www.csfd.cz/film/328525-polarni-medvedi/ . Pokud máte ovšem chuť na snímek o vztahu člověka k přírodě, je Medvěd J. J. Annauda tou správnou volbou. Nic na tom nemění ani skutečnost (právě naopak), pokud již nebudete snímek sledovat “naivním (zaslepeným) pohledem dětských očí”, ale “dospěláckým”, tj., notně načichlým sarkasmem, tudíž potutelně se usmívajícím při (dodatečných) postsynchronech popř. detailních scénách “na efekt”, kdy je vám naprosto jasné, že tohle dalo skutečně velkou práci napilovat (resp. vydrezůrovat) a “klapky č.50 a výš” nebyly žádnou vzácností. Protože tady jde o jediné (poselství) a to (zaplaťpámbu) přetrvává. P.S. Hrozně rád bych do rukou dostal “film o filmu”. P.P.S pokud se (ve světle tohoto snímku) už nemůžete dočkat prvních jarních paprsků, až se následně vydáte do ZOO nakrmit z rukou tyhle roztomilé chlupáče, osobně bych vám doporučil (pro jistotu) nechat "příkop" mezi váma. Pokud vám to “přes to nedá”, poprosil bych o následující. (Za)skočte i do “vedlejšího (Šakalova) výběhu”. Bon apettit :-) (18.03.2013)

Filmy o zvieratách majú vačšinou za účel tváriť sa milo a sympatický, aby tomu diváci podľahli. A presne tak je tomu aj tu. Akurát tu to na mňa zapôsobilo veľmi prirodzene. Ten malý medveď je proste génius. Za to by som mu dal oscara. Je tak roztomilý a sympatický, že od neho nemôžte odtrhnúť oči. Čo na to povedať, je to proste skvelo zrežírované. Jednoznačne jeden s najlepších filmov o zvieratách. 89% - 4* (01.06.2011)

I v případě většiny mých úplně nejoblíbenějších snímků, které mám za geniální, chápu a respektuji jejich kritiku. Ale tento film je tak neuvěřitelně krásný, roztomilý a dojemný, že jakékoliv nižší hodnocení považuji tak trochu za osobní urážku. Výkony medvědů jsou naprosto fantastické a dokonalé, záběry na přírodu si v ničem nezadají s dokumenty BBC a herci nedostanou tolik prostoru, aby stihli něco pokazit. Bezchybné a památné finále pak vše korunuje. Takových filmů by se mělo točit více. 100% (01.09.2011)