Medvěd

Já vám nevím. Ten malý medvídek je roztomilý a kdo z nás by ho nechtěl mít doma. Bohužel film mě nechal zcela citově chladným. A když říkám zcela, myslím tím skutečně zcela. Parta lovců medvědů stopuje celý film medvědy. No, celý film vlastně ne. Pouze do doby než jeden medvěd ušetří lovcův život a zapříčiní, že se v lovci hne svědomí. Nakonec se medvědi uchýlí k zimnímu spánku a film skončí. Ani mě tolik nepřekvapuje, že to není film pro mě. Co mě ale dosti výrazně zaráží je obecné hodnocení uživatelů na CSFD, které znovu poněkud nechápu. Objeví se nějaký smutně se tvářící film a zdejší uplakánci automaticky sypou ta nejvyšší hodnocení. Tento film už prostě vícekrát ne. Hvězda za toho malýho. (09.10.2011)

Dojemné přírodopisně-sociální drama o chlupaťoučkém uličníkovi, medvídkovi s roztomilým čumáčkem a šibalským výrazem (navzdory tomu, že medvědi, jak známo, nemají mimické svaly). Úchvatná divočina, osiřelej malinkej míšánek, starej míša velkej jako kráva a v ohrožení zuřivej jak bejk, a k tomu lovci, se smečkou psů velkých jak telata, kteří ale naštěstí neumí moc dobře střílet (ti lovci, ne psi). Jó, zvířátka... Jak v Českém nebi říká Babička Boženy Němcové: "Já jsem vždycky kolem sebe měla ráda zvířátka, každé jaro byly housátka nebo káčátka." A praotec Čech odpovídá: zvířata jsou fajn, ale nesežrat všechno hned! Něco nechat na zimu! :-) Ale zpět do brlohu a k filmu. Knížku Král šedých medvědů jsem jako klučina hltal s pusou otevřenou a očima vyvalenýma, stejně jako v dospělosti Annaudův film. (21.03.2013)

Za komančů nás hnali, v rámci školní výuky, na příšerné proletářské sračky. Při těch přešel humor i nejotrlejšího sarkastu. To si dnešní student ani nedokáže představit, jaké bahno my museli povinně vidět. O Fučíkovi, Gottwaldovi, o výměnných brigádách v CCCP... Jaké bylo naše překvapení, když jsme ve dvojstupech nakráčeli do kina Vítek, kde nám byl promítnut Medvěd. Tento Medvěd. Víte, co to bylo?!! My viděli v kině, v deset dopoledne, nádherný dobrodružný film a já mám z toho Vánoce dosud. Doma nám to nevěřili. Premiéra u nás, stejně jako ve Francii, proběhla na podzim Anno Domini 1988. (30.01.2019)

Překrásný dojemný film o přátelství osiřelého medvíděte a osamělého medvěda samotáře podle též krásné knihy od Jamese Olivera Curwooda. Od začátku do konce ukazuje krásnou Kanadskou přírodu v celé své kráse a příběh medvědů a jejich setkání s lovci je opravdu nádherně natočený a medvědi to zahráli jako skuteční herci. Zvláště ten malý je kouzelný. Ve filmu je spoustu silných scén, u mě dominuje scéna se zahnáním pumy na útěk. Jean-Jacques Annaud si u mě udělal veliké plus a utvrdil se mi v tom, že je těžkej profík. 100%. (28.10.2005)

To co film u mě vyvolal, když jsem byla malá nelze ani popsat. Když se s někým bavím o filmech o zvířatech, vždycky zmíním tento film a už mám slzy na krajíčku. Jediný film, u kterého brečím od první minuty do poslední minuty. Neuvěřitelné, jak Vás dokáže tak silně zasáhnout malý film o dvou medvědech. (18.11.2010)