Svatý boj

"Je to romantické hnutí. Vždycky bylo." Nejlepší film o hrozbě neonacismu jaký jsem zatím viděl. Lepší, mnohem lepší, než i tak výtečný Kult hákového kříže, v jehož stínu je Svatý boj poněkud neprávem opomíjen. Na celý problém totiž nahlíží ze zcela jiné perspektivy než filmy podobného ražení - je o krizi židovské identity jako takové a až v druhém plánu je i o neonacismu. Takto podané je to v důsledku mnohonásobně více znepokojivé a nepopsatelně působivější, především ve své druhé polovině kdy Danny přestane "blbnout" po ulicích a začne promlouvat na seminářích. Vše navíc podtrhuje galapředstavení Ryana Goslinga, který dokazuje, že je spolu s Jakem Gyllenhaalem právem řazen k nejnadějnější mladé krvi současného Hollywoodu. Tenhle film vám nasadí znepokojivého brouka do hlavy, jelikož na nic nenahlíží černobíle a položí tak některé otázky, nad kterými stojí zato se zamyslet. Na výtečném zážitku pak pranic nemění ani místy ne úplně dořešené motivace některých postav. Geniální epilog výrazně zaútočil na můj žebříček nejpůsobivějších závěrů vůbec. (24.02.2008)

Nejvyšší hodnocení dávám především proto, že se Believer nespokojil s jednoduchým a černobílým zpracováním, ke kterému téma antisemitismu vybízí. Namísto toho polemizuje nejen s rasismem, ale i s judaismem a vírou obecně. Některé myšlenky jsou opravdu odvážné, ale stojí za to se nad nimi zamyslet. Rozhodně se najdou chyby, především ústřední postava (hraná opět charismatickým Goslingem) se chvílemi chová trochu zmateně a její psycholocký profil by mohl být vykreslen lépe. Přesto v kontextu filmů jako Romper Stomper nebo Kult hákového kříže nemohu hodnotit jinak, definitivně mě v tom utvrdil úžasný závěr. (15.04.2007)

Doposud suverénně nejhorší a nejtrapnější pokus o zfilmování neonacistických hnutí - pokud Vás zajímají taková témata, doporučuji Romper Stomper, anebo (nejlépe!) Kult hákového kříže. Zde na tomto filmu je jediným kladem vynikající Ryan Gosling, vše ostatní je břečka a - ačkoli mne dost bolí to říkat - tupá a neumětelská propaganda. Co můžete čekat od filmu, který začíná scénou útoku skinheada na Žida, který - a teď pozor! - je mladý, plachý, hubený student s velkými brýlemi, shrbenými zádíčky a těkavým pohledem, v ruce velkou knihu, kterou by si mohl číst za jízdy metrem. Kdyby to ovšem končilo jen u klišovitosti, mlčím, protože někdy je třeba použít schémata pro podtržení a větší efekt hlavního poslání. Tohle ale není vše - jde totiž o spojení infantilní tendenčnosti s naprostým filmovým začátečnictvím. Děj se stále převaluje z boku na bok, stále se ve zcela bezvýznamných momentech vracejí nesmyslné opakovačky, postavy se chovají naprosto nelogicky, na plátně se objevuje čím dál tím více rádobyherců, přeskoky v ději jsou natočeny až bolestně amatérsky, korunu všemu nasazuje jedna z nejhorších filmových hudeb, co jsem kdy slyšel. Jediným plusíkem a vydařenou scénou je paradoxně samotná pointa. Cíle byly šlechetné, bohužel ty samy o sobě nestačí na to, aby vznikl alespoň průměrný film. (12.04.2009)

Jakej je rozdíl mezi tím mlaďákem ze Sedmi statečných a Fridrichem Nietzschem? V síle argumentace. Více méně ta nesmyslně oblíbená hra pro ošklivý univerzitní děti v USA má význam, A síla Svatého boje a zároveň zákeřnost je v tom, že hlavní postavě to pálí, je tím atraktivní a nejen, že převyšuje okolí, ale taky ji díky tomu divák fandí a je mu ji líto. Zákeřnost je v tom, že standardní nácek je tam stupid, kterej cituje Irvinga nebo Zundela a každýmu je jasný, že jenom papouškuje nějaký logo ze stránky www.howtobetruenazigay.com. Takže o co vlastně jde divákovi? Vlastně si přejeme, aby se z ošlivýho nácátka stalo krásné žiďátko. Je pak ještě důležité, že (zdánlivá) myšlenka filmu je o pravidlové absurditě ideologií, o ztrátě víry a vnitřní cestě (zkušenosti), která někdy přebíjí slepotu? Vlastně je to celý hra. Nejdřív je vám líto Žida, když ho bije nácek, pak se smějete nebo nadáváte na nácky, jenže jeden nácek je Žid a pak vám je ho nakonec líto. (12.06.2013)

"Svatý boj" se zprvu zdá být jen dalším z tématické řady, ale není jím, díky několika odlišnostem - nezabývá se ani tak extrémistickým násilím, provázeným provoláváním hesel, jako se zamýšlí nad podstatou budované nenávisti, nad tolerancí "naučenou z televize", nad lidskou touhou po racionalitě a nespoutanosti ducha, nad revoltou proti Bohu i tradicím... Hlavní hrdina není demonstrativním figurantem ukázky z vymývání mozků (od toho jsou tam jiní, nácci, co nevědí, kdo byl Eichmann, to hovoří za vše), ale silnou, i když rozpolcenou osobností, s touhou po živoucí víře, jejíž neuspokojenost ho vhání do náruče opačného extrému, kterým chce zabít židovství v sobě... existuje východisko z této situace? I přes poněkud mělčí propracovanost je "Svatý boj" překvapením, které stojí za znovuzhlédnutí... už jen pro rozbor myšlenek a scénu, kdy při soudem nařízené terapii stojí obětem nacismu za bolestné vzkříšení prožitých urážek, ponížení a neštěstí pár holých lebek a jejich příležitost sejít z cesty nenávisti... a taky pro famózního Ryana Goslinga. (12.08.2013)