Nenávist

Teda na to, že to je nejúspěšnější horor minulého roku (110 milionů na tržbách jen ve Státech - uff!) a druhý nejúspěšnější hororový remake všech dob (po Verbinského Kruhu), je to poměrně slabé. Celá zápletka a její rozřešení je nezajímavé a nudné, plné scenáristických nedotažeností a závěrečná čtvrthodina je jedná velká křeč. Napětí je tu tvořeno pouze sledem více či méně podařených lekaček (hned ta úvodní je ale vynikající) a to zejména v první třetině, kdy jejich nadužívání přechází až ve stereotyp. Nebylo mi dopřáno sžít se s postavami filmu, nebál jsem se o ně, bylo mi jedno, co se s nima v další minutě stane. Za pochvalu stojí pouze solidní zvukové efekty, pazvuk té vybledlé holčiny je opravdu hodně nepříjemný a zlověstný. (15.01.2005)

V duchu jsem měl vsugerováno, že Nenávist je hodně strašidelný horor, ale když jsem se na to díval teď, tak mě některé scény přišly docela úsměvné a tentokrát jsem se už vůbec nebál. Atmosféra jako kdyby za ty léta vyprchala a ani už mě chraptění nijak moc nebralo. Přesto musím říct, že jde o pěkný horor a pro lepší atmo se na to dívejte raději v noci. (12.07.2013)

Nevím, co více bych měl pro dostavení se strachu ještě udělat. Koukal jsem v absolutní tmě se sluchátky, jak radí POMO a ono vůbec nic. Nesedla mi ani tá čistě japonská verze z roku 2002 a ani tahle. Nechce se mi věřit, že jsou všichni zdejší uživatelé až takový posránci. Čeho se to bojíte? Pár nabarvených šikmookých retošů? Hraje zde samý kokot. Takaši Šimizu je idiot. Udělat remake k vlastnímu filmu už silně idiotismem páchne. Navíc, když k tomu přičtete, že to opět posral. No, uznejte sami. Odpádek. Jinak bych neměl klidné spaní. (07.01.2014)

Jednou se JUknete do strašidelného domu a za pár dní budiž vaše tělo nachystáno v kremační peci a obsluha vesele mačká tlačítko ON. Přiznávám se, že jít po skončení Nenávisti o půlnoci na záchod a potkat na temné chodbě vlastní rozespalou dceru s vlasy do čela, pochcal bych se hrůzou už před místností tomu určenou.. Sugestivní duchařina, jenž je od šokujícího začátku až do trpkého konce protkána beznadějí a na vše útočícím zlem. Navozujícími prostředky budiž znepokojivá hudba C.Younga, nuance zvukové složky (predátoří chrčení vyluzované hřebenem) a především umě načasované lekací scény, při kterých se dostanou hodnoty vaší tepové frekvence už téměř na dosah číselné úrovně IQ toho nejlepšího prezidenta ČR, co jsme tu za posledních osm let měli. Takový spiderwalk jak z Exorcisty nebo B.Pullman, odmítající k cestě do přízemí použít zdviž, či alespoň schodiště - toť laskominky pro adrenalinu chtivou hercnu každého hororového diváka. Pokud se někdy dočkáme i českého remaku a já věřím, že ne, musí se role detektiva zhostit Tomio Okamura. Chrčící maminku by pak mohla hrát s černou parukou a vyválená v mouce H.Vondráčková, ale na tom kategoricky netrvám.. (21.03.2011)

Čosi vyše dvoch rokov potom, čo japonský režisér Takaši Šimizu natočil vo svojej domovine údesný, duchársky horror "Ju-On“, sa americká spoločnosť Ghost House a s nimi aj sám filmový hororový guru Sam Raimi rozhodli, že vyprodukujú remake verziu pre divákov z USA a Európy. Poskytli japonskému tvorcovi dostatočný obnos dolárov a on sa teda podujal postrašiť komerčných, západných divákov. To sa myslím celkom podarilo. Avšak ostrieľaní horroroví maniaci si tento desivý príbeh určite radšej vychutnajú v povôdnej ázijskej produkcii. *** (27.06.2013)