Režie:
František FilipScénář:
Otto ZelenkaKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Karel SkleničkaHrají:
Jiří Vala, Slávka Budínová, Vladimír Ráž, Gabriela Vránová, Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Miloš Nedbal, Jiřina Šejbalová, Jaroslav Vojta, Nataša Gollová (více)Epizody(5)
Obsahy(1)
Pětidílná sága dvou podnikatelských rodů z vrcholného období našeho národního obrození na motivy románu Vladimíra Neffa začíná v roce 1859 a končí otevřením Národního divadla v roce 1881. Tento pamětnický seriál patří mezi nejcennější díla archivu České televize. U jeho zrodu stáli dva významní televizní tvůrci - scenárista Otto Zelenka a režisér František Filip. Práce na scénářích začala ještě před jarem 1968 a diváci viděli seriál poprvé na podzim téhož roku. Zasaženi a poníženi srpnovými událostmi a posrpnovým vývojem nacházeli v historickém seriálu útěchu, povzbuzení a naději. V roce své premiéry seriál překvapil kvalitou, dokonalým řemeslným zpracováním a nádhernou přehlídkou hereckých výkonů. Dnes po sedmatřiceti letech se Jiří Vala jako Martin Nedobyl, Slávka Budínová jako Valentýnka, Iva Janžurová a Jiřina Jirásková jako "Přeslice"- Hana a Bětuše Váchovy, Vladimír Ráž a Gabriela Vránová jako Born a Líza vrátí k divákům jako představitelé důvěrně známých a oblíbených postav. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (107)
Asi nebylo úplně šťastné, že jsem sledoval nejprve Zlou krev a pak až Sňatky z rozumu. Člověk na konci věděl, kam to bude směřovat. Ale aspoň teď můžu porovnávat. Byť Zlá krev je vyvedena v barvě, tak v kvalitě mi přišly mnohem lepší Sňatky z rozumu. Hodně je zde věnován prostor národní otázce, později otázce sociální, a to ještě docela tendenčně. ()
Pětidílná sága Vladimíra Neffa v knižním či filmovém zpracování mě vždy bavila. Historickými stopami lidských osudů z let 1859 - 1881, mnohdy i krutého a nesmlouvavého, mě provázela řada výborných českých herců. Toto filmové dílo patří ke skvostům české kinematografie. Scénárista Otto Zelenka a režisér František Filip si získali můj obdiv a uznání. ()
Vynikající televizní adaptace románové ságy Vladimíra Neffa. Máloco výstižněji charakterizuje český národní charakter než replika z tohoto seriálu: ,,Nahořklý je náš pocit malosti". V opozici k tomu kontraindikačně tvůrci velmi funkčně akcentují národně-obrozenecký patos, který dobře propojuje a rezonuje jak historickou dobou děje seriálu, tak i dobou jeho vzniku. Zajímavé je rovněž, jak se subjektivně v průběhu času mění interpretace některých postav - když jsem se jako mladík díval v 80. letech, vnímal jsem kapitalistu Nedabyla jako přifouknutý produkt komunistické propagandy a hle, po 30 letech kapitalismu u nás ho náhle vnímám jako naprosto přesnou uměleckou kopii nemilosrdného magnáta a realitního spekulanta, podnikatelského žraloka, kterých je dnes plná nejenom Praha... ()
Jedna z mála věcí, která mě přiměla přečíst si literární předlohu, a to jen proto, že mně bylo moc líto, že poslední díl už skončil. Na rozdíl od Zlé krve, která byla natočena až po létech a trochu příliš zdůraznila ten boj dělnictva na úkor zde přítomného národovectví, které mnozí žrali a mnozí zcela ignorovali, jsou Sňatky opravdu vychytanou sondou do života společenské smetánky i chuďasů všeho druhu v 19. století na ploše české kotliny. ()
Když Československá televize poprvé vysílala pentalogii Sňatky z rozumu, psal se rok 1969. Tematiku národního obrození a vlastenectví tehdy diváci vnímali obzvlášť citlivě. Ale nejen tím se seriál nesmazatelně vepsal do naší televizní historie. Děj románu Vladimíra Neffa, který byl předlohou pro vznik seriálu, začíná v roce 1859 a končí otevřením Národního divadla v roce 1881. Na osudech podnikatelských rodin Nedobylů a Bornů představuje tehdejší hospodářskou a politickou atmosféru devatenáctého století. Neffova rodinná sága je historickým románem, za historický počin by se však dnes mohlo považovat i natáčení samotného seriálu. Pro televizní podobu bylo potřeba provést určité úpravy a krácení a je jasné, že takovou práci vytváří lépe nestranný tvůrce než samotný autor. Otto Zelenka se musel vyrovnat s epičností vyprávění, stárnutím postav, velkou časovou rozlehlostí příběhu a takřka neexistujícími historickými kulisami. František Filip, který se ujal režie, měl před sebou nádherné téma, jehož realizaci však komplikovala řada úskalí. Vzhledem k nedostatku financí a složitosti natáčení exteriérů vznikla většina seriálu v barrandovských ateliérech. V případě konkrétních pražských lokalit, které už dávno měly jinou podobu, si tvůrci vypomohli dobovými rytinami a zejména komentářem Václava Vosky. Silnou stránkou seriálu bylo skutečně hvězdné herecké obsazení. Obě hlavní postavy jsou zcela paralelní typy českých dříčů, kteří z ničeho vybojují prosperující existenci. Born Vladimíra Ráže je uhlazený elegantní řečník se smyslem pro národní vlastenecké ideály, jehož síla spočívá především ve slovu. Naproti tomu Nedobyl v podání Jiřího Valy je pragmatický a tvrdý škudlil, jehož peníze nakonec připraví o poslední zbytky citu. Co postava, to legenda. Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Slávka Budínová, famózní Miloš Nedbal, Jiřina Šejbalová, Radovan Lukavský, Vladimír Menšík, Dana Medřická, mladinká Daniela Kolářová. Pozornost si ovšem zaslouží i kostýmy a bohatá výprava. Vysílání seriálu, které začalo symbolicky pohledem na sochu svatého Václava a Národní divadlo, nemohlo být načasováno lépe. Sňatky z rozumu byly příběhem z české historie z doby ohrožení, uvědomování a růstu českého národa. V bolestném roce 1969 v něm diváci nacházeli útěchu pro své ponížení a se zvýšenou citlivostí vnímali slova jako národ a svoboda. Konfrontace minulosti s přítomností bylo to, co na něm diváka přitahovalo nejvíc. A zdá se, že přitahuje i dnes. ()
Galerie (25)
Photo © Česká televize / Miroslav Mirvald
Zajímavosti (15)
- Václav Voska při úvodním proslovu stojí u památníku bitvy z roku 1866 v Čistěvsi a u památníku bitvy u Chlumu. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Tato epizoda se natáčela v Praze na Uhelném trhu, na Příkopech, Perlově ulici, Starém Městě. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Dvorek, kde stávali stáje a kde zapřahali koně, je ve vnitřním traktu domu v ulici Seifertova 3 v Praze na Žižkově. Více o něm je v cyklu Tajemství pražských dvorků (od r. 2014), a to konkrétně ve 3. epizodě 1. série s názvem Dvůr Seifertova 3. (sator)
Reklama