Tajemství proutěného košíku

Dětství není vždycky fér a fajn, přesto je kouzelnou dobou. Jen málo autorů přitom dokázalo nahlédnout do té zvláštní doby, kdy se dětství začíná překlápět v dospívání, tak citlivě jako Zinnerová. Košík je mixem radostí a bolestí, které prožívají venkovské děti ze dvou, vlastně tří, nepříliš funkčních rodin. Věrohodným a příjemně civilním, bez násilného hrocení, bez podbízení i laciného moralizování. Užil jsem si letní pohodu i dětská dobrodružství, a nedělalo mi problém vcítit se, i díky ozvěnám vlastních vzpomínek, do pocitů Vládi ani Klárky, které zklamávají ti nejbližší, ti na kterých jim nejvíc záleží. Velmi dobré! (26.05.2019)

Málokterý serál dokázal tak vkusně smíchat "dospěláckou" realitu s poetikou dětsví. Líbilo se mě jako dítěti, líbilo se mě to jako dospivajícímu kdy jsem pochopil více některé náznaky a líbí se mě velice i jako rodiči co už má taky děti. Nepatřím rozhodně mezi ty vzdychající po dřívější době,ale jen málokterý současný seriál s dětmi dosahuje této kvality. Důvodem jest zajisté paní Zinnerová. (20.02.2011)

Velmi zajímavý a krásný rodinný seriál, který působí velmi pohodovou atmosférou a zároveň je takový tajemný. Velmi krásně napsaný scénář a propojení postav. Užasné herecké výkony Josefa Kemra a také Libuše Havelkové, ale také dětší herci zde hrajou velmi dobře a autenticky, to je vlastně kouzlo dětských rolí, ta přirozenost. Obzvlášť musím zmínit úžasně hrající Miriam Chytilovou a postavu Vojtíška v podání Zdeňka Černého, je to velká škoda že tento herec toho zahrál vlastně jen tak málo a vlastně ho nikdo nezná, protože jeho výkon se rovná skoro Tomášovi Holému (což byl podle mě nejlepší český dětský herec, takový se u nás asi už ani nenarodí), zároveň ale hraje uplně jinak než Tomáš Holý a jeho projev má neskutečné kouzlo. Vlastně jako celý tento seriál má úžasné kouzlo. (02.08.2020)

Knížka se mi líbila víc, asi že děti mívají ještě jasnější představu o hrdinech než dospělí čtenáři. Má představa byla jasně definována poetickými ilustracemi Zdeňky Krejčové. Podle nich byl Zdeněk parádní sígr a navíc vypadal jako Klárčin vlastní bratr (což v pozdějším věku vedlo k už ne tak poetickým úvahám). Čert byl černý voříšek a ne vyfénovaný bílý gaučák, Ondra měl fousy jako Rumcajs (tady se mi pletl s Donchuánem Karasem a učitelem Meruňkou Meduňkou), sympatická a nesympatická Karasice jsou prohozené (filmaři víc přáli hříšné ženě Boženě), babičku bych chtěla kouzelnou Rosůlkovou, děda Kemr se mi ale líbil. Ale dost rejpání. Tenhle seriál je jako fotka z první třídy, kterou náhodou objevíte. Ukazovat ji nechcete, ale pousmějete se. (13.02.2017)

Určitě se nejedná o špatný seriál, ani špatnou knihu, bohužel ani jedno zpracování si mé srdce nezískalo. Jediná velice pěkná scéna, kterou si ze seriálu vybavuji, je jak půvabná Jana Šulcová zpívá svému synovi před spaním a Martin Štěpánek venku pod oknem poslouchá. Jinak si rovněž myslím, že narozdíl od jiných dětských seriálů té doby ("Létající Čestmír", "Arabela", dejme tomu o něco mladší "My holky z městečka") dnešním dětským divákům mnoho neřekne. (03.02.2008)