V dobré společnosti

Velmi příjemná záležitost. Každá z postav byla dobře promyšlená a slušně herecky obsazená. Je to spíše drama o otci, který začíná cítit že stárne a začne si uvědomovat, že život se řítí kolem nezadržitelně dál svou vlastní rychlostí. Dennis Quaid ve svých 50 letech čas měří jinak. Jemu tak neubíhá, je plný sil, zkušeností a na svět nahlíží starým způsobem. Dcera však dospívá a je ve věku kdy kolem ní krouží mladí muži, manželka má pro něj zas takové překvápko ze kterého dostane srdeční aritmii. V reklamní branži kde pracuje se vlivem celosvětových otřesů na trzích a fůzí nadnárodních firem všechno mění a co platilo dříve podléhá dynamickým změnám. Tohle poznání jednou jistě postihne každého chlapa. Můžete být skálou o kterou se tříští svět letící kolem vás, ochráncem svých dětí, ale najednou si uvědomíte, že zvolňujete a že vaše děti už vlastně ani chránit nechtějí. Už nejste leader. Quaid se role otce Scarlett Johansson zhostil na výbornou. Měl jsem zprvu strach, že zase bude montovat nějakého toho Fénixe. Naštěstí jsem se mýlil. Skvělé! Dávám čtyři triceratopsí mobily * * * * (17.01.2013)

Citlivě natočená komedie zcela přirozeně přechází v drama a zpátky, zaujme svou inteligencí a výtečnými hereckými výkony všech zúčastněných. Výtku bych měl snad jedině k poněkud idealistickému závěru, ale co už. Tohle je opravdu lék na špatnou náladu, když se nechcete nechat opíjet nerealistickými limonádami made in Hollywood. (04.09.2005)

„Ja som rovnako naštvaný, ako ty.“ – „Tak prečo sa usmievaš?“ – „Neusmievam.“ – „Ale hej, usmievaš. Kútiky úst máš dohora.“ – „To mám vždy.“ Rúca sa vám život priamo pred očami? Pre firmu, pre ktorú ste pracovali niekoľko rokov, ste zrazu zbytočný? Zostali by ste v nej aj keby vám pridelili horšiu pozíciu a nahradili vás mladším človekom, ktorý by vám bol zároveň nadriadeným? Je rozumné obetovať sa pre firmu, v konečnom efekte aj tak sa riadiacou prioritne vlastnými pravidlami (v ktorých bežne figuruje ukončenie pracovného pomeru)? Občas sa každý z nás stáva už nepotrebným, lebo každý je nahraditeľný. Takže prcinátorovi Paulovi Weitzovi sa po AKO NA VEC podaril aj ďalší „seriózny“ film. Bonus - malé pivo Scarlett Johansson. Nie je to nejaká extrémne pecka alebo srdcovka, ale scenár je kvalitný a zaoberá sa zaujímavými témami, preto volím jemne nadštandardné hodnotenie 4*. (08.12.2005)

Mám podobné filmy docela rád, ale nemůžu si pomoct, něco mi tu chybělo. Herci dobří, scénář docela dobře popisuje pracovní prostředí (post)moderních velkých korporací (a infiltraci firmy externími "zmrdy":)), ale celé je to tak nějak suché, dialogům chybí větší údernost a vypointovanost a jasnější postoj tvůrců, chvíli si chtějí ze synergie utahovat, chvíli je to zas skvělá věc, zkrátka přešlapování na místě, co tím chci vlastně říct. Co se však povedlo, je závěr. Ve chvíli kdy už jsem myslel, že vím, jak to všechno dopadne přijde docela nečekaný vztahový kotrmelec, který film povznáší tam, kde měl šanci být celou dobu. Škoda, moc nechybělo a mohl to být další zajímavý film na téma vystřízlivění z amerického snu. Moc škoda. (17.01.2007)

Je dobré, že scenár a film vznikli ešte v "zlatých" nekrízových časoch. Naša súčasná nočná mora by jeho vyznenie rázne pozmenila. Pohodový film, ktorý ma potešil tým, že vzhľadom na to, čo sa v ňom všetko odohraje a že to nie sú vo väčšine prípadov veci príjemné, si stále tento status udržiava. Možno to bude pre niekoho znamenať faloš, ale máme predsa toľko depresívnych filmov o živote, že sem tam nejaký ten pozitívnejší určite poteší. Film navodzuje zo začiatku pocit, že sa bude uberať očakávaným smerom, avšak v záverečnej štvrtine prekvapí svojimi nečakanými zvratmi, ktoré sa snažia viac reflektovať život, ako nasledovať očakávané klišé. Občas sa mohol uberať lacnou komediálnosťou, ale Weitz vedel, že tentokrát točí pre trochu odlišné publikum. (20.01.2013)