V dobré společnosti

Je to vztahový film a moc dobře zahraný, se žhavou tématikou tvrdé současnosti. Dennis jako vyšilující taťka a charakterní věrný zaměstnanec firmy se nemohl předvést lépe, má u mě bodík už asi navždy za film Den poté. Topher je pro mě nová neznámá a za svým šéfem a zástupcem vůbec nezaostával. Vyjma ukázky šíleného životníhu stylu v NY, který udává drive celého jeho mikrosvěta, mě mile překvapil nečekaný závěr. Co ale dělá film přednostním, je podobně jako v pozdějším Margin Call americká firemní politika. Český oVčan se slinou na bradě jen tupě zírá na fungování týmové kolegiality, kamarádský přístup, nezbytné tykání od šéfa po údržbáře bez trapného titulování, kdy dostat za bodrého poplácávání po zádech padáka, skoro to nezamrzí. Ovšem pokud jde o zdroje financování, v tom jsou zase jinde oni a totál(it)ně. "A máte druhou hypotéku!" A my všichni to teď budeme splácet, richtig. (29.01.2012)

V dobré společnosti překvapí především tím, že je v rozporu s většinou současné americké komediální produkce tak nějak uměřený a kultivovaný. Neobjevuje se tam zkrátka takový ten typicky pubertální nebo buranský humor a celý snímek jako by chtěl oslovit spíš dospělé publikum, které jinak dává přednost televizní obrazovce. Není to film špičkový, protože humor v něm obsažený není tak vypointovaný, ale celé je to slušně napsané, obsazené i zahrané. Snímek zůstává na půdě produkce amerických majors, tzn. žádné velké experimenty a provokace, jen lehká společenská kritika, která ani zdaleka nedosahuje údernosti např. Lítám v tom. Má ale překvapivý konec, který se vymyká tradiční šabloně romantických happyendů. Ona ta romantická linka především díky přítomnosti Scarlett Johansson, která je pro tenhle druh žánrových snímků jako stvořená, poněkud přebíjí tu komediální. Celkový dojem: 65 %. (07.11.2010)

Shushikovo první slovo z komentáře přesně vystihuje film V dobré společnosti - civilní. Snímek, ve kterém "vlastně o nic nejde", řeší se pouze pracovní, maximálně vztahové problémy a děj je velmi klidný a umírněný. Výhra jako Jak na věc to není, ale všechno ubíhá dostatečně svižně a sympatičtí herci s přehledem drží pozornost filmového diváctva. 65 % (30.07.2010)

Tradiční firemní mravoučná " teach to learn" pohádka se sociálním motivem, generačními výměnami nejen na basketbalovém hřišti a civilní milostnou linkou....Tenhle snímek pro mě objevil, že a) Topher Grace už konečně umí hrát, že b) Dennis Quaid ještě umí hrát a že c) Scarlet umí hrát všechno (mj. tenis, ping-pong, na schovávanou)..... Předvídatelná, humorná a neurážející komedie o stárnutí a dospívání, ale po výborném minulém počinu bratří Weitzových About a Boy jsem čekala něco víc. 7/10 (06.05.2007)

„Ja som rovnako naštvaný, ako ty.“ – „Tak prečo sa usmievaš?“ – „Neusmievam.“ – „Ale hej, usmievaš. Kútiky úst máš dohora.“ – „To mám vždy.“ Rúca sa vám život priamo pred očami? Pre firmu, pre ktorú ste pracovali niekoľko rokov, ste zrazu zbytočný? Zostali by ste v nej aj keby vám pridelili horšiu pozíciu a nahradili vás mladším človekom, ktorý by vám bol zároveň nadriadeným? Je rozumné obetovať sa pre firmu, v konečnom efekte aj tak sa riadiacou prioritne vlastnými pravidlami (v ktorých bežne figuruje ukončenie pracovného pomeru)? Občas sa každý z nás stáva už nepotrebným, lebo každý je nahraditeľný. Takže prcinátorovi Paulovi Weitzovi sa po AKO NA VEC podaril aj ďalší „seriózny“ film. Bonus - malé pivo Scarlett Johansson. Nie je to nejaká extrémne pecka alebo srdcovka, ale scenár je kvalitný a zaoberá sa zaujímavými témami, preto volím jemne nadštandardné hodnotenie 4*. (08.12.2005)