V dobré společnosti

Něco úplně jiného, než co sliboval trailer a bohužel i překvapivě zapomenutelná podívaná. Špičkování mladého bosse se zkušeným matadorem občas upadá ke zbytečnému moralizování a Scarlett přichází na scénu zbytečně pozdě, takže love story nemá šanci získat výraznější hloubku. Ona velesympatická herecká trojka se pak snaží skoro naprázdno. Tuším, o čem chtěl Paul Weitz vyprávět, ale přijde mi, že snad ani nevěděl, jak svůj příběh dopovědět. A je to škoda, protože příjemná, klimbavá nálada tam chvílemi je. (21.09.2005)

Před lety mi tahle látka poměrně výrazně zachutnala, dnes spíš zklamala. Představené příkoří reklamního byznysu je spíš limonádou, které v téhle sociální pohádce obstojí tak na půl. Potravní řetězec firem je holt sakra velký žrout. Přesvědčí se o tom postarší šéf inzerce jednoho týdeníku. Staromódní přístup s pečlivým pěstováním kolektivu naruší vliv úspor a nové energie, tudíž na jeho místo usedne jednou tak mladší žralok, který má sice prořízlou hubu, ale zkušenosti mizivé. A navrch se tohle vyděšené ucho s nabouraným Porsche a jednou akvarijní rybkou zakouká do jeho dcery. Brzy tak uvidíme souboj nejisté moci (mladík) a lidské převahy (stařík), kdy výsledek je pochopitelně přímočarou výchovnou moralitou aneb každý se tak nějak poučí a vezme si to své. Neříkám, že je to špatně, ale když vyplácáme všechny ty tragikomické situace, tak nám toho moc nezbývá. Je to hodně zkratkovité, je to hodně povrchní. A prakticky žádnému z témat se nevěnujeme natolik, abychom si řekli „jo, tak ti uhodili hřebíčkem na hlavičku". Naštěstí jsou tu herci, kteří jsou jednoduše skvělí (Scarlett Johansson, prosím, vykašli se na blockbustery a vrať se k pořádným rolím), celé je to poměrně citlivě natočené, ale pořád si říkám, že ta čtvrtá hvězda není úplně zasloužená. Fajn soundtrack. (27.03.2016)

Taková krásná, inteligentní a pohodová oddechovka o tom, proč je svět a život v něm tak nádherné a pohodové místo. Lidská konfrontace dvou rozdílných postav s jiným žebříčkem hodnot lahodně hladí po duši, stejně jako pohodoví herci. Film je navíc taková sonda do světa přebírání firem a ukazuje jejich dopady na lidské osudy. Krásný a nehollywoodský závěr. (31.03.2006)

Příjemně upřímná, jemná a neukřičená poloromantická komedie, v níž kupodivu o romantiku (asi) ani tolik nešlo. Závěr mě mile překvapil tím, že na jednu stranu sice byl typicky hollywoodsky nasládlý, ovšem na stranu druhou... Však víte, co myslím. Spousta situací "jako ze života", milý humor, opravdově vypadající emoce... Dobré to bylo. Podobný, o tři roky mladší film (opět s Dennisem Quaidem) Samotář se mi ale líbil ještě více. (07.04.2013)

Stejně jako v případě Jak na věc, i zde se Paulu Weitzovi povedlo natočit příjemnou,nenápadnou komedii ,,ze života". U tohoto typu filmu je samozřejmě důležitý scénář. Ten se tady povedl na výbornou, vážná situace střídá humornou a společně se skvěle napsanými charaktery hlavních postav to skvěle funguje. Obsazení je taky špičkové. Nejvíc mě asi zaujal Topher Grace, kterej je opravdu talentovanej a přál bych mu aby se víc prosadil. Dennis Quaid hraje svůj dost dobrý standart a to samé se dá říct i o Scarlett Johansson. Zkrátka Paul Weitz tento typ filmů zkrátka umí a vždycky mě s nimi potěší. (22.06.2008)