V dobré společnosti

Něco úplně jiného, než co sliboval trailer a bohužel i překvapivě zapomenutelná podívaná. Špičkování mladého bosse se zkušeným matadorem občas upadá ke zbytečnému moralizování a Scarlett přichází na scénu zbytečně pozdě, takže love story nemá šanci získat výraznější hloubku. Ona velesympatická herecká trojka se pak snaží skoro naprázdno. Tuším, o čem chtěl Paul Weitz vyprávět, ale přijde mi, že snad ani nevěděl, jak svůj příběh dopovědět. A je to škoda, protože příjemná, klimbavá nálada tam chvílemi je. (21.09.2005)

Není to komediální (řikám já), romantika z toho taky jaksi vymizí (řikám já) a do dramatu to má daleko (už sem řek!). Scarlett s tím svým divným hlasem je furt stejná, Quaid v roli amerického otce na zliskání a nová tvář Topher Grace celkem potěšil (nevim proč, ale pár zaksichtěníma mi připomínal Roberta). Na štěstí film skončí tak, jak jsem nečekal, za což přihazuju o bod navíc. Jinak ale blbost... (01.07.2010)

Topher Grace byl pro mě v tomto filmu snad tím největším překvapením. Nejenže jeho přivanutí čerstvého větru do firmy byl nezapomenutelný zážitek, ale on především stělesnil Cartera jako ne úplně dokonalého a světaznalého ředitele. V některých situacích jsem si vzpoměl sám na sebe. Nervózní poklepávání nohou či "Nevím co mám udělat, abych prolomil to trpné ticho v rozhovoru, tak řeknu nějakou blbost." mě úplně dostávali. Navíc to fetišistycké pití kafe má taky něco do sebe.... A Scarlett chci k sobě domú!!!!!!!!!!!!!! (22.06.2008)

Shushikovo první slovo z komentáře přesně vystihuje film V dobré společnosti - civilní. Snímek, ve kterém "vlastně o nic nejde", řeší se pouze pracovní, maximálně vztahové problémy a děj je velmi klidný a umírněný. Výhra jako Jak na věc to není, ale všechno ubíhá dostatečně svižně a sympatičtí herci s přehledem drží pozornost filmového diváctva. 65 % (30.07.2010)

Mám podobné filmy docela rád, ale nemůžu si pomoct, něco mi tu chybělo. Herci dobří, scénář docela dobře popisuje pracovní prostředí (post)moderních velkých korporací (a infiltraci firmy externími "zmrdy":)), ale celé je to tak nějak suché, dialogům chybí větší údernost a vypointovanost a jasnější postoj tvůrců, chvíli si chtějí ze synergie utahovat, chvíli je to zas skvělá věc, zkrátka přešlapování na místě, co tím chci vlastně říct. Co se však povedlo, je závěr. Ve chvíli kdy už jsem myslel, že vím, jak to všechno dopadne přijde docela nečekaný vztahový kotrmelec, který film povznáší tam, kde měl šanci být celou dobu. Škoda, moc nechybělo a mohl to být další zajímavý film na téma vystřízlivění z amerického snu. Moc škoda. (17.01.2007)