Reklama

Reklama

Nejmladší z rodu Hamrů

(seriál)
  • angličtina Youngest of the Hamr's Family
Československo, 1975, 11 h 2 min (Minutáž: 43–73 min)

Scénář:

Jaroslav Dietl

Hrají:

Václav Postránecký, Josef Bláha, Ilja Prachař, Ladislav Pešek, Jaroslav Satoranský, Jana Paulová, Jaroslav Moučka, Libuše Havelková, Regina Rázlová (více)
(další profese)

Epizody(11)

Jedenáctidílný seriál z pohraničí mapuje třicetiletý vývoj české vsi po druhé světové válce. Od září 1945 a do září 1974 sleduje především životní cestu rodiny Hamrů. Na nejmladšího z nich, Honzíka, připadne záhy starost o celý Hamrův grunt... Je léto roku 1945, pár měsíců po válce. Rodina Hamrova pod vedením maminky se rozhodne osídlit pohraničí a získat tak majetek. Po přestěhování se však rodina rozpadá. Nejstarší syn Štěpán s ženou Jiřinou osídlí jinou chalupu, prostřední syn Václav uteče do města dělat automechanika. Otec Hamr při těžké práci dostane infarkt a hospodářem se stává nejmladší syn Honzík. Zůstane s rodiči a z pozice soukromého hospodáře se vypracuje na post předsedy JZD a nakonec ředitele zemědělského podniku. Jeho soukromý život je však v troskách. Jeho velká láska Marie se odstěhuje do města a jeho žena Věra od něj odchází, protože nechce žít na vesnici. K dovršení všeho umírá jeho maminka, kterou velice miloval. Nakonec se však opět sejde s Marií, která má již syna. Oba přijíždí za Janem, aby s ním již zůstali... Televizní seriál, jehož autorem je Jaroslav Dietl, je dalším z řady propagandistických projektů, které v období normalizace oslavovaly socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Vypráví o cestě české vesnice k socialismu a vykresluje širokou obrazovou fresku třiceti let našeho zemědělství, hospodářské oblasti, která prodělala snad největší změnu a zasáhla do myšlení a způsobu života každého člověka. (TV JOJ)

(více)

Recenze (68)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Člověk je v rámci televizní normalizační tvorby zvyklý tolerovat leccos, protože odměnou mu často bývá minimálně zajímavý dramatický zážitek, ve kterém se je možné opřít alespoň o dílčí klady... ale obávám se, že tady není nic. A kromě toho bych musela hodnotit jen zvukovou složku, vzhledem k nekvalitě tehdejšího televizního záznamu. ()

PatoP 

všechny recenze uživatele

Tomuto hovorím kronika tridsaťročného vývoja nášho poľnohospodárstva. Jaroslav Dietl to vykreslil veľmi presne, aj čo sa týka časových horizontov. O hereckých výkonoch je tu škoda sa rozpisovať, boli výborné. Hlavne Libuše Havelková pre mňa navždy ostane maminkou Hamrovou. Celkovo je to seriál, ktorý chytí každého citlivého diváka za srdce. ()

Reklama

farmnf 

všechny recenze uživatele

Kladné zprávy: Satoranský je bezpochyby profesionál, jakých se nám zrodilo málo. Role Šulcové, Havelkové, Moučky a jiných je prostě koncert. Vykreslení osidlování pohraničí, zakládání družstev násilím, stranického přesvědčení o Pravdě? je zobrazeno reálně. Zdeněk Liška opět odvedl velice profesionální práci...kdy už vyjde kolekce CD???? Nino Rotta má několik kolekcí, proč ne náš Liška? Záporné zprávy: Dietl, ač velký profík, tu několikrát selhává, děj se vymyká logice. Sokolovský tu režijně selhává každých deset minut ale od něj jsem zvyklý. Je to neskutečně hloupá komunisticko-zemědělská romantická agitka ale s tím jsem počítal. Herecké výkony zejména Hynkové a ostatních vedlejších rolí stojí za hovno. Zdravení Dobrý den, tak známé s Odysey, mezi lidmi, kteří spolu souloží mě tahalo za uši celý seriál. Význam: Seriál zobrazuje, byť tendenčně pravdu o ukradení majetku českým sedlákům. O ztrátě vztahu k půdě a domovu, o ztrátě tradic, které zahubili komunisté. O tom, že do kolchozu i strany se hnali pouze bezcharakterní tupci, velice neúspěšní, žebráci bez páteře, polí a kriminální psychopatické živly s tzv. partyzánskou minulostí. (Vala-Hubert). Je také o příběhu záhumenek a svědčí o tom, že co strana řídila, řídila polovičatě, nebo vůbec. Nakonec násilím stejně Pravdu vždy měla. Jedinými sympatickými postavami seriálu byl můj oblíbený Česťa Řanda: "Voni uvidí co je to hospodařit, sedlák musí myslet mnoho let dopředu". Nebo Bohuš Záhorský, profesor na zemědělce, který jako jeden z mála ví, že i půda potřebuje vědu, jinak se to posere. ()

paascha odpad!

všechny recenze uživatele

Ačkoli z principu nerad hodnotím odpadem díla, na nichž jakkoli spolupracoval někdo z mých oblíbenců, v tomto případě Zdeněk Liška, zde asi není jiná možnost. Normalizační sračka, popisující idylické časy kolektivizace, kdy se pomocí ostrých a zanícených slov přesvědčovali zatemnění zpátečničtí kulaci, aby své majetky, grunty, pole, stáda, stroje, rodinná dědicví a práce celých generací, s úsměvem a písní na rtu předali stádu šmejdských žebráků, kteří z toho všeho uměli udělat tak maximálně reálný socialismus. Pro lepší pochopení a potřebnou reflexi doporučuji jako předfilm Jasného Dobré rodáky. ()

sator 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

"Komunisti rozvrátí vesnice i zemi a postaví člověka proti člověku..." Dům v obci Čkyně v kterém Hamrovi bydleli v prvním díle se natáčel v obci Tehov Panská 15. Sedlák (Čestmír Řanda st.) bydlel na adrese Panská 6. Tehov. Nový dům Hamrů ve filmových Bernarticích stojí v obci Tehov, Panská 16. Obec Bernartice se ale také točila v obci Konojedy. Obce jsou od sebe vzdáleny 18 kilometrů. Jako filmové okresní město posloužili Říčany. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (34)

  • Hamrová (Libuše Havelková) říká o ponožkách: „To jsou pravý jégrovky.“ Název je odvozený od jména Gustava Adolfa Jägera, majitele pletárny v Krásném Buku u Krásné Lípy v Sudetech. Po válce byla jeho rodina odsunuta a továrna znárodněna, rodina v textilním podnikání pokračovala v Bavorsku. Výroba ve znárodněné firmě byla ukončena roku 1947. Slovo jégrovky se však používalo pro podvlíkačky (bavlněné spodní prádlo s dlouhými nohavicemi proti chladu), nikoliv pro ponožky. A protože se děj odehrává v 60. letech, musely být ponožky mnoho let staré. (sator)
  • V epizodě jedenkrát zazní jméno obce, ze které se Hamrovi stěhují, je to Čkyně, která se nachází v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, zhruba 7,5 km severovýchodně od Vimperka a obdobně daleko na jihozápad od Volyně. Leží v Šumavském podhůří, na levém břehu řeky Volyňky při ústí Nahořanského potoka. (sator)
  • Nákladní vůz, který vozí vesničany do pohraničí, je z produkce Praga. Značka existovala v letech 1933–1962. (sator)

Reklama

Reklama