Jáma a kyvadlo

Poctivý kus filmařiny staré hororové školy. Žádná extáze děsu se sice nekoná, ale práce s atmosférou, napětím a stavbou filmu je víc než obstojná. Obrovský kýč v podobě záběrů na temný, děsivý hrad na kopci, za divokého příboje vln a zuřící bouřky, má málokde takové kouzlo jako tady. :)) A ten poslední záběr je výbornost. (19.08.2007)

765. hodnocený film: 7. film z dovolené v Tunisku: Hodně jsem se na tenhle film těšil, vzhledem k tomu, že se jedná o snímek vytvořený na základě knihy E.A. Poea. Jenomže, hodně mě zklamal. Hudba byla sice vynikající, ale film byl hodně nudný a nedával šasnci hercům se předvést. Jediné, co zachránilo celý film aspo%n částečně, to bylo posledních 20 minut, které jsem se skutečně bavil. 3* jsou možná až přespřílišným hidnicením. Tenhle film by si zasloužil remake. 3* (09.08.2009)

Chudák Edgar Allan Poe. Jestli viděl tenhle brak ze spisovatelského nebe, tak z toho dodnes nemá dobré spaní. Tenhle film není ani horor, není ani zajímavý, nemá ani atmosféru a především nemá vůbec nic společného s fantastickým hororovým průkopníkem Poem. Opravdu jsem zklamán ba dokonce rozhořčen! Genialita Poa tady byla využita na 0% a toť i mé hodnocení tohoto filmu. (29.04.2010)

Na konci padesátých let dosavadní distribuční model filmových dvouprogramů, tvořených černobílými brakovými žánrovkami s rozpočty kolem sta tisíc dolarů, přestával generovat takové zisky jako dříve. Roger Corman této situace využil a navrhl šéfům nezávislé produkční společnosti American International Pictures, že namísto dalšího takového snímku pro ně za dvojnásobné peníze natočí velkolepý výpravný horor v barvě a na širokoúhlý materiál. Velmi volně podle předlohy klasika hororu Edgara Allana Poea, jehož příběhy Corman hltal během dospívání, vznikl Zánik domu Usherů (House of Usher, 1960), který se stal nečekaným hitem. Dle logiky hokynářské filmařiny tedy nemohlo zůstat u jednoho filmu a během nadcházejících pěti let Corman pro AIP natočil dalších sedm snímků. Celý cyklus se vyznačuje řadou konstantních znaků, díky nimž o to více vyvstanou odlišnosti mezi jednotlivými tituly. Druhý snímek v celkovém pořadí, Jáma a kyvadlo, stejně jako všechny ostatní vychází ze stejnojmenné předlohy hodně volně; konkrétně si z ní vypůjčuje pouze titul a motiv mučicích nástrojů. Na druhou stanu můžeme Cormanovy poeovky obdivovat právě coby nápadité adaptace, které spíše než jednu povídku či báseň sumarizují charakteristické prvky z celého Poeova díla. Stejně jako v předchozím Zániku domu Usherů sledujeme příjezd nezvaného hosta do pochmurného sídla, v jehož stěnách je obtisknuta děsivá minulost. Opět klíčovou roli hraje strach z pohřbení zaživa, rodové prokletí i motiv šílenství. Recyklace a variování úspěšných prvků se v sérii projevují také v oblasti vyprávěcích mechanismů, kulis a rekvizit i hereckého obsazení. S výjimkou jediného snímku, Předčasný pohřeb (The Premature Burial, 1962), mezi hlavní konstanty Cormanových poeovek náležel Vincent Price, který svým expresivním teatrálním herectvím zásadně přispěl k jejich zábavnosti. [psáno pro LFŠ 2016] (03.07.2022)

Gotický horor je pro mne zatím vcelku neprozkoumané území a tak mohu jen hádat, že Jáma a kyvadlo splňuje všechna patřičná kritéria svého žánru. Od pavučin přes hrobky až k potemnělým chodbám tajemného hradu. Co do prostředí tedy ideální a snad i matečné místo pro hrátky se strachem. Povídky E.A. Poea jsem četl v šerém dávnověku mladistvých let a prakticky si je nepamatuju, nijak mi tedy fakt, že Corman se spíš jen inspiroval, nevadí. Koneckonců až na výjimky mně obecně nesoulad s knižní předlohou v případě filmového zpracování nijak netrápí. De facto komorní vyprávění o tajemné smrti mladé šlechtičny s nádechem detektivního vyšetřování graduje k špičkovému strašidelnému vyvrcholení, ze kterého by si celá řada současných režisérů mohla vzít ponaučení. O fous víc téhle ingredience a šel bych na pět. Filmová Výzva 2015 od peter12 (29.08.2015)