Předčasný pohřeb

Cormanovka vyrazne postradajici charisma Vincenta Price (Ray Milland je zapomenutelny), vedle dalsich adaptaci E.A.Poea s nevyraznejsim dejem (nevyuzity potencial), ale pridanou hodnotou ke standardne krasne vyprave - duslednou stylizaci kazdeho zaberu do hnede s pritomnosti vyrazneho cerveneho elementu, coz vyvolava pocit masa a hliny naprosto dokonale! (19.03.2010)

úplně jiná dimenze žánru HOROR, která spoléhá především na psychologické napětí a hudbu, žádné drahé efekty, masky či naopak levné lekačky. jen té mlhy bylo na můj vkus už směšně moc... nicméně kataleptický stav strnulosti jsem pozoroval nejen na plátně, ale i na sobě při sledování poslední třetinky. škoda, že předchozí dění nebylo stejně tak silné... 70% [B´Kult Film Fest, 2010] (27.10.2010)

Klasický zástupce gotického hororu. Příběh je přímočarý, a kdo koho vodí za nos poznáme ihned, kdy hrdina je nucen spálit svou perfektně vybavenou hrobku. Priceova absence mě ani nestačila zamrzet, protože - co si budeme povídat - hlavní roli tu tentokrát hraje atmosféra, jež známe z jiných snímků od Cormana, a také ty úžasné exteriéry ponurého hřbitova se spoustou náhrobků, mrtvých stromů a především nepropustnou mlhou. Zkrátka lehce naivní, ale sympatická stará škola. A to je přesně to, co na starých hororech milujeme. (24.05.2016)

Stihomam z možných následků rodového prokletí - katalepsie - nutí Raye Millanda myslet už v nejlepších letech na poslední věci člověka a zřídit si útulnou hrobku se zásobami jídla, nouzovým zvonkem, nářadím potřebným k úniku z rakve a jedem pro případ nečekaných komplikací. Kdyby Roger Corman začal vyprávět až odsud; kdyby měl smysl pro obrazovou zkratku a pro černý humor; kdyby nedělal z dobré poloviny filmu ubulené konverzační melodrama, kde nutí postavy desetkrát opakovat už známé informace, mohla z toho být pětihvězdičková krásně obskurní záležitost a ve spojení s jinou třičtvrtěhodinovou by určitě vydala na skvělý film. Ale kdepak. Corman otálí. Po působivé titulkové scéně nás provází nádhernými interiéry i kašírovanými exteriéry, které jsou ve všech jeho poeovských filmech víceméně totožné, ale tak nádherné, že bych se do nich okamžitě přestěhoval. :-) Jenže ani doprovod zlověstných žesťů a iritujícího pinkání na xylofon nezakryje fakt, že kromě tlachání už tato část filmu nic nenabízí. Corman přešlapuje na prahu a holedbavě žvaní o tom, co nás mohlo a mělo překvapit až uvnitř. Druhá půle už je sice dějovější, ale přichází s křížkem po funuse. Narozdíl od ostatních nevidím nejmenší problém v nahrazení Vincenta Price Rayem Millandem. Není jeho chybou, že je nucen hrát skoro v každé scéně totéž, ani to, že mu scénář neposkytne vždycky dost věrohodný impuls k teatrálním náladovým zkratům. Vzhledem k tomu, že zbývající obsazení je opět mimořádně nepovedené, k Millandovi jsem se naopak upnul jako k jedinému opěrnému pilíři filmu. Především on přispěl k tomu, že to nakonec nevidím tak černě. 60% (25.06.2010)

Ako všetky najznámejšie Cormanové horrorové "béčka" ( Jama a kyvadlo, Zánik domu Usherov, Havran či Maska červenej smrti ) aj tento je pôsobivou štúdiovou nahrávkou, kde sa hraje so sýtou farbou, snovými prelínačkami a skoro rovnakým prostredím. Všetky však majú svoje neopakovateľné čaro. A už im nesvedčí ani to označenie "béčkový horror "... (21.09.2008)