Ligeina hrobka

Přiznám se, že povídku jsem jako jednu z mála nečetl. Ani nevím, zda knižně v češtině vyšla, možná už hodně dávno. Kažopádně motiv zemřelé milované se objevuje i v jiných Poeových povídkách - např. Berenice. A povídka Eleonora je dosti té zfilmované podobná. Corman opět přizval uhrančivého V.Price, na kterém kvalita snímku stojí, a rozehrál zpočátku romantický (nikoliv sentimentální!) příběh, jenž se později vyznačuje režisérovým rukopisem - snové scény, černá (poeovská) kočka, chodby, sklepení, pavučiny a pro změnu egyptská božstva. Příjemně gotická atmosféra, jak to jen Corman uměl... (31.10.2010)

Slogan "cormanovka" mluví za vše. Jako synonymum se vybaví "májovka" či "verneovka", tj. díla lhostejno, zda tzv. umělecká či "lehká", zpravidla však myšlenkově (pro někoho příliš prvoplánovou formou) podnětná a čtenářsky zvláště vděčná. LIGEINA HROBKA patří mezi nejvděčnější "poeovky", jejichž specifikum spočívá v úspěšné, na receoci romantismu založené balanci mezi dobrodružným, vědeckofantastickým, detektivním a gotickým žánrem. Cormanovi se podařilo najít univerzální poetiku jedinečné filmové řeči, která plně zachovává tajemnost zpravidla mlžné krajiny, dekorativnost historistických interiérů ponapoleonského světa první poloviny předminulého století a alespoň zčásti metodu někdejšího deklarativního herectví romantismu, která postihuje se zdarem duchovní svět poeovských hrdinů. Motivy i situace se mohou různit, popsaná kostra však zůstává. Básníka HAVRANA činí i v tomto ohledu stejně nesmrtelným a klasickým jako Rogera Cormana, který Poea se zdarem proměnil v úspěšného současného filmového autora. (25.12.2010)

Famózne exteriéry (snímané za jasného dňa,bez hmly!), báječné interiéry (mojím favoritom sú morbídne sochy v románskom štýle). Z literárnej predlohy zostala len kostra, dokonca mám pocit, že tu ide o kostru viacerých Poeových poviedok. Výsledný film je sledom košatej romantickej imaginácie (napr. atmosférické intermezzo pri Stonehenge, alebo - ak chcete - blbé pseudofilozofovanie pri Stonehenge) a ako celok pôsobí dojmom skutočne originálnej (napriek tradičným rekvizitám) filmovej adaptácie. (16.11.2010)

údajně nejzdařilejší poeova povídka přenesená na filmové plátno mě nechytla tolik, jak jsem očekával... pokud bych měl někomu doporučit horor ze 60. let, volil bych raději Psycho, Spalovače nebo NOM, tohle za nějaký hororový milník označit nemůžu... 50% [Festival Nad Řekou, 2009] (10.08.2009)

Ačkoli je obecně Ligeina hrobka považována za slabší z Cormanových adaptací Poea, dle mého patří k nejlepším. Osobitá poetika série je tu nejen po vizuální stránce vypiplaná do nejmenšího detailu, stejně jako tajuplná atmosféra romantického horroru, geniální Vincent Price svým uhrančivým hlasem hypnotizuje diváka stejně jako svou Rovenu, kamera klouže ponurým sídlem plným chodeb, pavučin, podivných soch a artefaktů. To vše tvoří základ dalšího tajuplného a znepokojivého příběhu o smrti, tentokrát ve vyprávění o ženě, jejíž vůle odmítla zemřít. Postupně odhalované tajemství trpícího Verdona, znepokojivá skutečnost mísící se s halucinacemi a stále silnějším tušením, že Ligeia není tak úplně po smrti. Nebo to bylo jen Verdonovo šílenství, které za všemi děsivými okamžiky stálo? (31.05.2011)