Předčasný pohřeb

Proč jen já jsem ty Cormanovy filmy, kterých pěknou řádku mám doma, pořád odkládal na později? Možná proto, že mám z tvorby E. A. Poea dost rozporuplné a smíšené pocity? Nevím, každopádně Předčasný pohřeb mě velice mile překvapil. Tísnivá atmosféra, ohledně Carrellovy paranoidní fóbie z pohřbení zaživa doslova nakažlivá, zcela nestupidní dialogy (to už začíná být v hororech pomalu vzácnost), perfektní kulisy (tzv. studiové filmy mám hrozně rád) a parádní děsivý příběh, dobře gradovaný a vystupňovaný. Skvělá záležitost. Zítra jdu do Zániku domu Usherů.... (17.07.2009)

Papírové kulisy, mezi kterými se povaluje umělá mlha a do toho neherecké výkony, bohužel včetně Ray Milanda, který se jediný trochu snažil, ale zase až moc přehrával - asi mu nic jiného nezbývalo. Scénář totiž nedokázal dostatečně rozkošatět krátkou Poeovu povídku na plnohodnotný film. Pro milovníky tohoto typu televizních hororů s naivně legrační výpravou - proč ne? Pro ostatní - už přežitá záležitost. (08.07.2018)

Pro mně nejslabší cormanovka z těch cca pěti, které jsem viděl. První hodina je a příliš vážná a seriózní, přitom ale poměrně nezáživná. Poslední dvacetiminutovka je typicky cormanovsky pokleslá, ale to je už málo. I těch kostlivců, mlhy a hřbitovl je setsakramentsky pomálu na to, že děj se točí kolem předčasných pohřbů. (23.01.2011)

Stihomam z možných následků rodového prokletí - katalepsie - nutí Raye Millanda myslet už v nejlepších letech na poslední věci člověka a zřídit si útulnou hrobku se zásobami jídla, nouzovým zvonkem, nářadím potřebným k úniku z rakve a jedem pro případ nečekaných komplikací. Kdyby Roger Corman začal vyprávět až odsud; kdyby měl smysl pro obrazovou zkratku a pro černý humor; kdyby nedělal z dobré poloviny filmu ubulené konverzační melodrama, kde nutí postavy desetkrát opakovat už známé informace, mohla z toho být pětihvězdičková krásně obskurní záležitost a ve spojení s jinou třičtvrtěhodinovou by určitě vydala na skvělý film. Ale kdepak. Corman otálí. Po působivé titulkové scéně nás provází nádhernými interiéry i kašírovanými exteriéry, které jsou ve všech jeho poeovských filmech víceméně totožné, ale tak nádherné, že bych se do nich okamžitě přestěhoval. :-) Jenže ani doprovod zlověstných žesťů a iritujícího pinkání na xylofon nezakryje fakt, že kromě tlachání už tato část filmu nic nenabízí. Corman přešlapuje na prahu a holedbavě žvaní o tom, co nás mohlo a mělo překvapit až uvnitř. Druhá půle už je sice dějovější, ale přichází s křížkem po funuse. Narozdíl od ostatních nevidím nejmenší problém v nahrazení Vincenta Price Rayem Millandem. Není jeho chybou, že je nucen hrát skoro v každé scéně totéž, ani to, že mu scénář neposkytne vždycky dost věrohodný impuls k teatrálním náladovým zkratům. Vzhledem k tomu, že zbývající obsazení je opět mimořádně nepovedené, k Millandovi jsem se naopak upnul jako k jedinému opěrnému pilíři filmu. Především on přispěl k tomu, že to nakonec nevidím tak černě. 60% (25.06.2010)

Šílené, morbidní a stejně úchylácké jako Poeovo dílo. Nicméně, pokud mám hodnotit Cormanovo zpracování, ostatně dosti volné, pak se musím znovu přiklonit k nejvyššímu hodnocení. Mám totitž mnohem raději takovu prostou "divadelní" výpravu s jednoduchými výtvarnými efekty než současný hyperrealismus. Corman dokázal s minimem nákladů vytvořit potřebnou atmosféru i zde, podobně jako např. u Jámy a kyvadlo či Zániku domu Usherů. Terence Fisher a Roger Corman - to jsou dvě velké postavy filmového "gotického" hororu 60. let! (05.07.2009)