Havran

Specifický subžánr, vytvořený těmito poeovskými adaptacemi, dosahuje v HAVRANOVI určitě svého vrcholu. Ze stejnojmenné básně je pro adaptaci asi nejvíce použitelné proslulé NEVERMORE; z tohoto více než skromného základu dokázali scénárista i režisér vykřesat více než maximum. Vzniklé dílo je žánrově průsečíkové a jeho potenciální "lehkost" je tímto faktem více než relativizována. Zdá se, že specifický žánr neziskových "malodolarových filmů" je v americké kinematografii po desetiletí zdrojem nadčasových hodnot. Zdrojem, který je v mnoha ohledech plnohodnotnou alternativou hollywoodské záplavy. Zdrojem, který má stále co říci. (20.10.2007)

Na Cormanových adaptacích Poa mi vždycky vadilo, že si z autora bere jen jednu stránku. Tísnivé prostředí, zármutek hrdinů, vznešené formulace vět, to všechno by Rogerovi šlo. Ale Poeův smysl pro černý humor IMHO nesdílel a možná dokonce úplně přehlédl. I z Havrana, který je navzdory klamavému traileru vpodstatě čistou komedií, je jasné, že Cormanův humor je jednak nekultivovaný zkušeností ("Vincent Price do něčeho vrazí a zakoulí očima. To bude legrace!"), druhak mu není jasné, jak ho docílit filmovými prostředky. Vše, co je na Havranovi dobrého, proto přičítám na vrub spíše scenáristovi Richardu Mathesonovi a třem hlavním hercům, viditelně potěšeným zahrát si něco jiného než obvykle. Trvalá svízel, že Poeovy krátké texty zkrátka nejsou ideálním materiálem pro celovečerní film, je ale v Havranovi možná ještě viditelnější než ve vážných cormanovkách a zejména celá sekvence mezi proměnou havrana v Petera Lorrea a rozhodnutím jet na Karloffův hrad je natahovaná k nepřežití. Doporučuji jako kuriozitu pro srovnání s ostatními cormanovkami a zejména jako jeden z pouhých tří důkazů, že nebýt předčasné smrti Petera Lorrea, mohla se z něj a Vincenta Price stát skvělá komediální dvojice. Můj delší článek najdete zde. 60% (15.05.2011)

Bohužel ani takováto hvězdná sestava tomuto Cormanově filmu nepomohla. Hazel Courtová se svým velkým výstřihem sice připoutá divákovy oči k obrazovce a ta postava prospěchářské mrchy se jí doopravdy daří, Boris Karloff je také docela dobrý, ale to je asi tak vše. Bohužel Vincentu Pricovi role dobráckého, sentimentálního, usmívajícího se čaroděje moc nesedla a jeho pověstné děsivé pohledy a gesta si neužijete. Z Poeovy předlohy zůstala pouze scéna příchodu Havrana, postava Lenory a závěrečné Nevermore (a v úvodu si užijete několik úryvků z básně ve strhujícím Pricově přednesu). Je spíš úsměvný než vtipný a hororvý není vůbec. Něco zajímavého se na obrazovce začne dít až asi půl hodiny před koncem (první cca hodina docela nudí) a závěrečný souboj Karloffa a Price "na život a na smrt" je sice docela vtipný, ale postrádá jakoukoliv dynamiku a díky své délce působí spíš jako snaha film natáhnout. Tři hvězdičky dávám tak nějak z úcty k panu Cormanovi a jeho ostatním filmům z nichž většina jsou masterpiecy. (15.11.2008)

... aneb jak to bylo dál. Celé úskalí této skopičiny tkví právě v tom, že to není nic víc než prostě jen blbůstka na jedno použití, byť zábavná a nenudící. Celé to stojí pouze na Borisi Karloffovi a především Vincentu Priceovi. Právě jim může Corman hnáty líbat. Bez nich by to šlo ke dnu raz dva. Ovšem jsou tu a tak si i tato verze Havran, z kterého aby se jinak Poe v hrobě obracel, zaslouží své místo pod sluncem. (20.04.2008)

Rozprávkovo hravá adaptácia rovnomennej básne Edgara Alana Poea. Vychutná si ju každý, kto má rád atmosféru škrípajúcich rakiev, točitých schodísk vo veľkých zámkoch, pavučiny... Atmosféru dotvárajú pôsobivé, naivne roztomilé triky a nezameniteľný Cormanov humor. Účasť hereckých ikon hororu (Vincent Price, Boris Karloff) či známych hercov (Peter Lorre, Jack Nicholson) spoločne s kostýmami, pripomínajúcimi alchymistické obdobie renesancie, dodávajú tejto nízkrozpočtovke punc vznešenosti. Ukážka prostej skutočnosti, že netreba otrocky prepisovať originál, stačí si osvojiť jednu myšlienku (tu trápenie muža nad mŕtvou láskou) a upraviť ju vlastným videním. (04.07.2006)