Old Boy

V podstatě průměrný a klasický příběh, který je ovšem nadprůměrně podaný. Kamera, hudba a jejich kooperace, to je Oldboyova nejsilnější stránka. Hned po ní následují herecké výkony. Jako u některých jiných filmů mě štvalo (čím to jenom hergot je?), že jsem jeden z hlavních finálních zvratů tušil už v půlce filmu. I tak byl ale závěr hodně silný. Na co budu rozhodně dlouho vzpomínat, je bitka v chodbě před výtahy a trhání zubů kladivem, na co bych nejraději zapomněl, to je scéna s požíráním chobotnice! Přátelé, vážně hnus! Bylo mi zle a zavíral jsem oči! (26.11.2009)

Druhé a vyzrálejší zhlédnutí tohoto filmu bylo ještě lepší než napoprvé. Jedná se o tak silnou dekonstrukci pomsty ve filmech, že s vámi rezonuje ještě dlouho po skončení filmu. Tohle je prostě filmová špička od režie, kamery, nasvícení, barev, přes hudbu, herectví, choreografii až po střih a scénář. To vše do sebe zapadá, což tvoří silný, podvratný a jedinečný film. V prvotních momentech a chvílích některá rozhodnutí a volby filmařů se mohou zdát jako neuspokojivé nebo prvoplánové, ale až po hlubším zamyšlení to začne celý dávat perfektní smysl, díky čemuž člověk odhalí skrytý význam, který je schovaný za správnou perspektivou. No a takto perfektní finální záběr filmu najdete jen málo kde. Ps.: Min-sik Choi je pan herec! (22.08.2023)

Prostřední část trilogie Park Chan-wooka si nejvíce uvědomuje vlastní žánrovost a naši žánrovou sečtělost, a tak důmyslně střídá tváře, klame tělem, nabourává představu o čase a vyvolává u nás neustálou potřebu přepracovávat během filmu hypotézy. Hlavní hrdina projde během filmu několika zásadními změnami charakteru, motivací a našeho pohledu na něj. Film paradoxně nemá žádnou skutečně zápornou postavu. Dvojice podobně silných charakterů se srovnatelně mravně prohřešila a racionálně vzato mají na pomstu oba stejné právo (nebo nemají, záleží na perspektivě), přičemž padouchem dělá Lee Won-jina jen to, že je celý příběh vyprávěn z pohledu Oh Dae-sua - a že Oh Dae-su byl do aktu pomsty de facto vmanipulován. Mou analýzu celé "trilogie pomsty" najdete tady. (13.01.2006)

Prostredná časť režisérovej voľnej trilógie o pomste je príbehom muža, ktorého 15 rokov niekto väznil v hotelovej izbe. Keď sa znenazdajky dostane na slobodu, vydáva sa na cestu pomsty. No bude to omnoho komplikovanejšie, ako sa na prvý pohľad zdá. Štýlová kórejská pecka je adaptáciou japonského diela Minegičiho Nobuakiho a Tsučiju Garona. Dychberúca syntéza štylizovanej brutality, čierneho humoru a prekvapujúceho príbehu dokáže zaujať aj diváka, ktorý ázijskej kinematografii nefandí. Šokujúca záverečná pointa, geniálna akčná scéna s kladivom alebo jedenie živej chobotnice sú momenty, kvôli ktorým sa občas oplatí rozhľadieť aj mimo hollywoodsku produkciu. (16.03.2016)

Mám pramalý přehled o jihokorejské kinematografii - jestli to má nějakou souvislost s tím, že mě Oldboy neoslovil nevím... Ano, neoslovil. Šel jsem do něj ve chvíli kdy ho celá filmová veřejnost (napříč odbornou i laickou částí) vynášela do nebes, nazývala ho nejsvěžejším dílem od dob Pulp Fiction a vůbec se rozplývala nad nůžkami, jazyky, chobotnicemi, kladivy a strašlivou pointou, která nemá v historii filmu obdoby. Co jsem viděl já byl umně natočený film s originálním námětem, překvapivým koncem, přehrávajícími herci a nelogickými motivacemi, který mi tep zrychlil pouze párkrát. 60% (27.08.2006)