Sedm let v Tibetu

Annaud se pokouší napnout mezi ošklivější polovičkou Angeliny Jolie, himálajskými vrcholy, osudem tibetského lidu a naším srdcem horolezecké lano, které se při bližším průzkumu ukáže být pavučinou. Ne, nebudu do něj tlouct kvůli tomu, že z člena SS a NSDAP a ještě předtím Oberscharführera SA, který svůj prvovýstup na severní stěnu Eigeru v červenci 1938 věnoval Hitlerovi - a jsou tací, kteří vědí, že věnovat je v takovém případě co - udělal to, co udělal, přestože by to v případě nezakrývané pravdy mohl být o mnoho lepší film a přestože se mi zločiny fýrerova režimu hnusí neméně než zločiny toho rudého a jen o něco méně než to, co jeho ideologie udělala z nejkrásnější věci, jakou znám, protože se nejmenuju ani prokurátor Urválek, ani soudce Lynch. I když se můj oběd při pohledu na mistrně utajený skutečný důvod expedice, jíž se Harrer účastnil (kdo uhodl, že se jednalo o jeho jmenovcem Himmlerem podporovaný projekt pátrání po kolébce árijské rasy, vyhrává čokoládu) a slizký závěr (který dostává pravé grády s vědomím, že reálný Harrer byl svobodný a bezdětný) opakovaně pokoušel vrátit stejnou cestou, kterou přišel, nebudu se tady ztrapňovat tirádami, jak je to všechno hnusné, pokrytecké a nepatřičné. Ono je to totiž především lacině líbivé, nudné a tupé a v oné kýčovitosti, nudě a tuposti se Harrerova takzvaná proměna topí stejně jako Brad Pitt ve snaze mě přesvědčit, že nehraje patetický doplněk panenky Barbie, ale živého člověka. Lézt na vachrlatý můstek mezi filmem a životem nemůžu s čistým svědomím doporučit, ale se svědomím čistším než všechen neměstský sníh na světě doporučuju začíst se do knih toho, kdo jako první odhalil tvář míst, která pro všechny ze Západu do té doby byla totéž co Šangri-la a kterým status legendy ze smutných důvodů asi už zůstane, protože ani legendy neožívají po desetiletích vnuceného zimního spánku. Se svědomím jako lidskou nohou nedotčený ledovec doporučuju zamyslet se nad tím, kdy a jak roztávají v lidském srdci ledovce větší těch alpských. Se svědomím průzračným jak horská bystřina doporučuju začít vyplňovat tu propast mezi tím, co je, a tím, co by v našich představách být mělo. A nadevšechno doporučuju spíš přemýšlet než soudit, i když by to nad Harrerovým prohlášením z roku 1938 bylo asi snadné: "Porazili jsme severní stěnu Eigeru a její vrchol jsme překonali, abychom mohli dojít až k našemu Führerovi." Tentýž člověk v roce 1964 píše: "Horu nelze ani porazit, ani znásilnit. Lze na ni jen vylézt." Soudit? Do srdce vám skutečně vidí jen hory. A ty mají ve zvyku o tom, čeho byly svědky, mlčet. (13.08.2008)

Já bych neřekla, že Brad Pitt je v tomhle filmu špatný, naopak se mi zdá že jde o jeden z jeho lepších výkonů. Navíc film dost zajímavým pohledem zpracovává obsazení Tibetu Činou a je celý protkán atmosférou budhismu (jestli se to tak dá nazvat). Každopádně vyniká po vizuální stránce (skvělá kamera) a také hudební (výtečný John Williams). Ano, film neobsahuje žádné výrazné sdělení (snad jen to, že byla spáchána Číňany velká nespravedlnost která není dodnes odčiněna), ale podle mě to nevadí, protože je se na co dívat. (07.07.2005)

Nevyvážený snímek. Na jedné straně umělecký film, ale když ho srovnám se Scorseseho Kundunem tak dost pokulhávavá po příběhové stránce. Na druhé straně zase stojí na neočekávatelně vlažném výkonu Pitta, který pojal rakouského dobrodruha Heinricha Harrera pro mě málo důvěryhodně. Celkově mě snímek hluboko nezasáhl, tak jak měl jistě v úmyslu. (15.08.2010)

„HISTORIE SE OPAKUJE. I V RÁJI…“ /// Rošťáckej floutek Pitt v cestopisným vyprávění, který v sobě (překvapivě) ukrejvá i špetku humoru. Jelikož nejsu žádnej Džebcun Džampal Ngawang Lozang Ješe Tandzin Gjamccho, dozvím se toho fakt hodně. To mě baví, stejně jako Annaud, kterej se na rozdíl od Talismanu vlků ničeho a nikoho nebojí. Nejde tak jenom o příběh nácíčka Heinricha Harrera, ale celýho Tibetu. Škoda, že to není (hlavně v závěrečný třetině) stručnější. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1953 napsal Heinrich Harrer, jsem nečetl. 2.) Potřebuju slyšet, že náboženství není jen zlo. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (20.09.2015)

Pěkné převyprávění skutečného životního příběhu muže, který odešel zdolat himalájský vrchol, ale nakonec se stal učitelem samotného Dalajlámy. Veškerá pozornost kamery padá výhradně na složitou Pittovu postavu, vše ostatní je tak nějak vedlejší a nedůležité. Bohužel největší slabinou snímku je právě znázornění Harrerovy proměny, která se uděje vlastně během jedné nebo dvou scén. Film určitě nezanechá žádný citový nebo myšlenkový dopad, ale mně se jednodušše líbil. Krásná příroda, cizí a mírumilovná kultura čelící chtě nechtě hrozbě války a příjemná atmosféra protkaná novým a zajímavým pohledem na svět.. Nebál bych se pustit si to znovu. (04.03.2012)