Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1939 se známý rakouský lyžař a horolezec Heinrich Harrer vydal s expedicí zdolat Nanga Parbat. Výprava však není úspěšná. Nejprve se Heinrich zraní na noze mačkou, ale zatají to před ostatními, potom uklouzne Peter a Heinrich, kterému brání zraněná noha, ho zachrání jen s vypětím všech sil. Vůdce výpravy rozhodne o návratu, což se Heinrichovi nelíbí, ale nakonec se podřídí. Po sestupu jsou členové výpravy zatčeni britskými vojáky. V Evropě totiž vypukla válka a oni jsou jako nepřátelé uvězněni v indickém zajateckém táboře. V poslední chvíli se rozhodne přidat k uprchlíkům. Útěk z vězení se podaří, ale okamžitě se od ostatních oddělí. Protlouká se drsnou zemí, krade jídlo, přespává v jeskyních. Když se po čase setká s Peterem, který jako jediný nebyl dopaden, vydají se spolu na obtížnou cestu do Tibetu. S poutníky proniknou až do svatého města Lhasy, kam cizinci nesmějí. Vyhladovělých a zbědovaných mužů se ujme místní velmož. Ubytuje je ve svém domě, a dokonce jim zajistí u regenta povolení k pobytu. Oba jsou okouzleni pohlednou švadlenou Pamou, její přízeň si ale získá Peter. Heinrich se chystá zpátky do Rakouska, je však přijat na audienci u dalajlámy. Na jeho prosbu mu postaví kino, stane se jeho učitelem a později také přítelem. Zůstane po jeho boku i ve stále se zhoršující politické situaci, když se v Číně dostanou k moci komunisté a netají se záměry připojit ke své zemi i Tibet. Když pak čínská vojska Tibet napadnou a obsadí, pokusí se zorganizovat dalajlámův útěk. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (379)

Faidra 

všechny recenze uživatele

Annaud se pokouší napnout mezi ošklivější polovičkou Angeliny Jolie, himálajskými vrcholy, osudem tibetského lidu a naším srdcem horolezecké lano, které se při bližším průzkumu ukáže být pavučinou. Ne, nebudu do něj tlouct kvůli tomu, že z člena SS a NSDAP a ještě předtím Oberscharführera SA, který svůj prvovýstup na severní stěnu Eigeru v červenci 1938 věnoval Hitlerovi - a jsou tací, kteří vědí, že věnovat je v takovém případě co - udělal to, co udělal, přestože by to v případě nezakrývané pravdy mohl být o mnoho lepší film a přestože se mi zločiny fýrerova režimu hnusí neméně než zločiny toho rudého a jen o něco méně než to, co jeho ideologie udělala z nejkrásnější věci, jakou znám, protože se nejmenuju ani prokurátor Urválek, ani soudce Lynch. I když se můj oběd při pohledu na mistrně utajený skutečný důvod expedice, jíž se Harrer účastnil (kdo uhodl, že se jednalo o jeho jmenovcem Himmlerem podporovaný projekt pátrání po kolébce árijské rasy, vyhrává čokoládu) a slizký závěr (který dostává pravé grády s vědomím, že reálný Harrer byl svobodný a bezdětný) opakovaně pokoušel vrátit stejnou cestou, kterou přišel, nebudu se tady ztrapňovat tirádami, jak je to všechno hnusné, pokrytecké a nepatřičné. Ono je to totiž především lacině líbivé, nudné a tupé a v oné kýčovitosti, nudě a tuposti se Harrerova takzvaná proměna topí stejně jako Brad Pitt ve snaze mě přesvědčit, že nehraje patetický doplněk panenky Barbie, ale živého člověka. Lézt na vachrlatý můstek mezi filmem a životem nemůžu s čistým svědomím doporučit, ale se svědomím čistším než všechen neměstský sníh na světě doporučuju začíst se do knih toho, kdo jako první odhalil tvář míst, která pro všechny ze Západu do té doby byla totéž co Šangri-la a kterým status legendy ze smutných důvodů asi už zůstane, protože ani legendy neožívají po desetiletích vnuceného zimního spánku. Se svědomím jako lidskou nohou nedotčený ledovec doporučuju zamyslet se nad tím, kdy a jak roztávají v lidském srdci ledovce větší těch alpských. Se svědomím průzračným jak horská bystřina doporučuju začít vyplňovat tu propast mezi tím, co je, a tím, co by v našich představách být mělo. A nadevšechno doporučuju spíš přemýšlet než soudit, i když by to nad Harrerovým prohlášením z roku 1938 bylo asi snadné: "Porazili jsme severní stěnu Eigeru a její vrchol jsme překonali, abychom mohli dojít až k našemu Führerovi." Tentýž člověk v roce 1964 píše: "Horu nelze ani porazit, ani znásilnit. Lze na ni jen vylézt." Soudit? Do srdce vám skutečně vidí jen hory. A ty mají ve zvyku o tom, čeho byly svědky, mlčet. ()

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Já bych neřekla, že Brad Pitt je v tomhle filmu špatný, naopak se mi zdá že jde o jeden z jeho lepších výkonů. Navíc film dost zajímavým pohledem zpracovává obsazení Tibetu Činou a je celý protkán atmosférou budhismu (jestli se to tak dá nazvat). Každopádně vyniká po vizuální stránce (skvělá kamera) a také hudební (výtečný John Williams). Ano, film neobsahuje žádné výrazné sdělení (snad jen to, že byla spáchána Číňany velká nespravedlnost která není dodnes odčiněna), ale podle mě to nevadí, protože je se na co dívat. ()

Reklama

MISSha 

všechny recenze uživatele

Nevyvážený snímek. Na jedné straně umělecký film, ale když ho srovnám se Scorseseho Kundunem tak dost pokulhávavá po příběhové stránce. Na druhé straně zase stojí na neočekávatelně vlažném výkonu Pitta, který pojal rakouského dobrodruha Heinricha Harrera pro mě málo důvěryhodně. Celkově mě snímek hluboko nezasáhl, tak jak měl jistě v úmyslu. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

„HISTORIE SE OPAKUJE. I V RÁJI…“ /// Rošťáckej floutek Pitt v cestopisným vyprávění, který v sobě (překvapivě) ukrejvá i špetku humoru. Jelikož nejsu žádnej Džebcun Džampal Ngawang Lozang Ješe Tandzin Gjamccho, dozvím se toho fakt hodně. To mě baví, stejně jako Annaud, kterej se na rozdíl od Talismanu vlků ničeho a nikoho nebojí. Nejde tak jenom o příběh nácíčka Heinricha Harrera, ale celýho Tibetu. Škoda, že to není (hlavně v závěrečný třetině) stručnější. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1953 napsal Heinrich Harrer, jsem nečetl. 2.) Potřebuju slyšet, že náboženství není jen zlo. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Pěkné převyprávění skutečného životního příběhu muže, který odešel zdolat himalájský vrchol, ale nakonec se stal učitelem samotného Dalajlámy. Veškerá pozornost kamery padá výhradně na složitou Pittovu postavu, vše ostatní je tak nějak vedlejší a nedůležité. Bohužel největší slabinou snímku je právě znázornění Harrerovy proměny, která se uděje vlastně během jedné nebo dvou scén. Film určitě nezanechá žádný citový nebo myšlenkový dopad, ale mně se jednodušše líbil. Krásná příroda, cizí a mírumilovná kultura čelící chtě nechtě hrozbě války a příjemná atmosféra protkaná novým a zajímavým pohledem na svět.. Nebál bych se pustit si to znovu. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (25)

  • Jean-Jacques Annaud poslal speciální tým natáčet potají do Tibetu. Ve výsledku se nakonec ve filmu objevilo cca 20 minut těchto záběrů, což se podařilo udržet v tajnosti až do léta 1999. (Ai.ma)
  • Když Heinricha Harrera (Brad Pitt) a ostatní členy expedice přivezou do zajateckého tábora v Indii, komentuje to slovy: "Je 15. října 1939...". Při pokusu o útěk z nákladního automobilu během cesty do tábora je možno zahlédnout vojáky se samopalem Sten. Ten byl ale navržen až v roce 1940 a do služby zařazen v roce 1941. (bejkovec)

Související novinky

Hodný, zlý, ošklivý a Usáma

Hodný, zlý, ošklivý a Usáma

15.10.2008

Taky vám už Jean-Jacques Annaud chyběl? Jeho návrat k „dobrodružnému přírodopisu“ Dva bratři se sice kdovíjak nevydařil (a určitě nedosáhl kvalit legendárního Medvěda), ale stejně je škoda, že tvůrce… (více)

Sláva, drogy a sebevražda

Sláva, drogy a sebevražda

15.01.2007

Jako již tradičně vám přinášíme ty nejzajímavější aktuality, které se o právě skončeném víkendu ve světě filmových pásů a movitých celebrit vyrojily. Zavzpomínáme na nejznámějšího novodobého… (více)

Reklama

Reklama