Drákuloviny

Leslie Nielsen jako bývalý král parodie po tomto snímku začal jít cestou stupidních filmů, které si hrají na chytrou a promyšlenou zábavu. Mel Brooks stále jako celý život mě nudí a stěží mě ještě něčím překvapí. Parodie na Drákulu je to příjemná, ale nedá se říci, že zcela podařená, protože pár vtipných okamžiků nezachrání vše a tak vyhrává moje slabost pro Nielsena, krásné dámy v korzetových šatech a urrrrgentní nadhled. (18.02.2007)

Opravdu mě překvapuje tak nízké hodnocení, já se u toho výborně bavím pokaždé. Není to taková ta parodie, která se snaží být vtipná stůj co stůj v každé scéně, ale vše se děje podle předem daného příběhu a vše je pečlivě vyváženo. Co se týče Leslieho, tak také žádné výhrady, udělal z Draculy opravdu vtipnou postavu a o to šlo ;-) (12.10.2008)

Moje úplne prvé stretnutie s príbehom o Draculovi a verte či nie, až táto na došťanie vtipná paródia ma pred mnohými rokmi primäla prečítať si Stokerov román. Primárne paroduje verziu s Bélom Lugosim, teda niektoré postavy a príbehové línie zjednodušuje, iné úplne vynecháva, ale svoj účel – zosmiešniť a pobaviť – spĺňa dokonale. Leslie Nielsen bol vždy mojim obľúbencom a nerobí mi problém titulovať ho kráľom paródií. Na Drakulovinách som sa smial často a fakt z chuti, i dnes, mnoho rokov po prvom zhliadnutí, keď už môj rozum všetku tú trápnosť akceptoval úmyselne. Snáď zo mňa nehovorí nostalgia... (80%) (02.05.2011)

Nepřišlo mi to zas tak vtipné ... k popukání ... ale moc se mi líbil takový divadelní nádech, kterým to na mě působilo ... A některé dialogy byly vážně brilantní ... a asi nejlepší byl Peter MacNicol - z něj sem fakt nemoh ...je to něco úplně jiného než stupidní a sprostý např. Scary Movie ... apod. (03.01.2021)

"Asi praskla cévka." Už si nevzpomínám, které podebrané vemeno ze Cinemy tenkrát napadlo dát Drákulovinám nehorázných 0%, ale od té doby jistě brouzdá kanalizací, neboť takové profesní selhání se podaří málokomu. Klíčové slovo je NEPOCHOPENÍ. Většina lidí zřejmě čekala od Mela Brookse další neuctivou parodii plnou sprosťárniček a musela být nutně zklamaná. Specifická očekávání budí i obsazení Leslieho Nielsena; ten představuje zase úplně jiný druh parodie. No a kdyby se Brooks vydal tou vyšlapanou cestou, možná že by točil dodnes. Bohužel/Bohudík (jak je komu libo) udělal něco nečekaného: natočil labužnický draculovský pastiš. Laciné fórky jsou tady taky, ale těch chytrých je v Drákulovinách víc než ve zbytku jeho filmů dohromady (a upozorňuju, že na Coppolova Draculu sahal spíš po výtvarné stránce, jinak odkazuje hlavně k Belovi Lugosimu, ale i k dalším verzím) a navíc se za těmi kaskádami gagů skrývá nadšení pro Stokerovu předlohu a její hluboká znalost. Je to paradox, ale parodie, která pohřbila kariéru svého tvůrce, je vážnému originálu věrnější než jakákoli její vážná verze. 80% (19.02.2003)