Drákuloviny

Nějak pořád nechápu, co se na tomhle filmu skoro všem nelíbí. Já jsem se poprvé válela smíchy a u scény, kdy jde Van Helsing (alias Mel Brooks) s Jonathanem "dozabít" Lucy mám záchvaty (smíchu) pokaždé, když to vidím. Podle mě je tohle krásná parodie na Draculu od Coppoly, s Lugosim i spoustu jiných verzí a bavila jsem se při sledování opravdu docela dobře. A navíc Leslie Nielsen s rumunským přízvukem a v obří bílé paruce je prostě úžasný. (15.02.2003)

Filmu by slušel podtitul: Vše, co jste (ne)chtěli vědět o Drákulovi aneb Co nám Bram Stoker pro jistotu zamlčel! Kdyby tak byli distributoři s překlady originálních názvu do národního jazyka stejně kreativní jako já, to by byl teprve na zemi ráj, co si budeme povídat! Ale nevzdychejme, přátelé, škodí to zdraví, upněme radši své zraky k této, ne-li třeskutě vtipně, kdy za celých cca devadesát minut nestačíte povolit úsměv od ucha k uchu, tak alespoň občasně nutící se za břicho popadnouti parodii. Nebuďme netýkavky, nerozebíraje ďábelského Nielsena podávajícího standardně vtahující dojem, vždyť jen MacNicolův Renfield je tak rozkošný patolízal! A krysa!! A patolízal!!! A Mel Brooks se vážně umí obsadit, Van Helsinga by neztvárnil lépe ni samotný Van Helsing. (12.05.2015)

Pri reprize po mnohych rokoch od vzniku "Drakulovin" som si spomenul na mnohe vtipne gagy a Leslie-ho jedinecny kukuc, ktorym nas obstastnoval od dob prvej znamejsej a vydarenejsej parodie "Airplane". Zial teraz uz filmik nie je az tak konzistentny a ma hluche miesta a absentujucu dejovu liniu. :) Zabavy tam zas tak vela nie je. Nostalgicka zalezitost. (09.07.2024)

Takže ešte raz: videl som totiž nedávno prvý krát film s Klausom Kinskím (a aj som čítal knihu, vôbec celé som si to zrekapitoloval, vrátane ostatných filmov s Lugosim, Leem a pod.), takže mením moje hodnotenie u draculovských filmov. Pôvodne som písal, že za paródiu hviezdička... ono dosť som sa mýlil. Pozrite si pred týmto Draculu s Lugosim z r. 1931 a Nielsen zaručene pobaví. ("Children of the night. What mess they make."). Na svoje si prídu aj priaznivci ostatných adaptácií. Jednoducho treba mať čerstvo v hlave ostatné filmy, inak to človek nevychytá. Jediná otázka však ostáva o tom, komu je film vlastne určený. Tvrdí priaznivci, ktorí budú napríklad ospevovať onen film s Kinskím (1979), ktorý je napr. podľa mňa veľmi blbo poskladaný a miestami aj trápny odvar pôvodného nemého Nosferatu, určite zavrhnú akýkoľvek pokus o paródiu. Naopak, bežný divák väčšinou nepozná všetky filmy o Draculovi, resp. si z nich nepamätá konkrétne dialógy a scény - v tom prípade táto paródia nebude mať efekt. (11.10.2004)

"Asi praskla cévka." Už si nevzpomínám, které podebrané vemeno ze Cinemy tenkrát napadlo dát Drákulovinám nehorázných 0%, ale od té doby jistě brouzdá kanalizací, neboť takové profesní selhání se podaří málokomu. Klíčové slovo je NEPOCHOPENÍ. Většina lidí zřejmě čekala od Mela Brookse další neuctivou parodii plnou sprosťárniček a musela být nutně zklamaná. Specifická očekávání budí i obsazení Leslieho Nielsena; ten představuje zase úplně jiný druh parodie. No a kdyby se Brooks vydal tou vyšlapanou cestou, možná že by točil dodnes. Bohužel/Bohudík (jak je komu libo) udělal něco nečekaného: natočil labužnický draculovský pastiš. Laciné fórky jsou tady taky, ale těch chytrých je v Drákulovinách víc než ve zbytku jeho filmů dohromady (a upozorňuju, že na Coppolova Draculu sahal spíš po výtvarné stránce, jinak odkazuje hlavně k Belovi Lugosimu, ale i k dalším verzím) a navíc se za těmi kaskádami gagů skrývá nadšení pro Stokerovu předlohu a její hluboká znalost. Je to paradox, ale parodie, která pohřbila kariéru svého tvůrce, je vážnému originálu věrnější než jakákoli její vážná verze. 80% (19.02.2003)