Němý film

Výborná - OPRAVDOVÁ! - taškařice, lavírující mezi parodií a oslavou na tehdy tak zhruba půlstoletí mrtvé téma němé grotesky... Mel LeGrace (no ten, co s ním pití už fajn nezachází, ale jinak je s ním legrace ;-) s kumpány k pohledání hledají hvězdy pro svůj němý trhák a v patách mají konkurenci od Urvala&Schramsta, zažívají >žertovné scénky< jako vystřižené ze starých >gagsterek< a spějí do velkého finále, kdy zachrání před protivnými zloduchy jedinou koupí svého mouví a vše je zase hepí end... Tenhle film asi nepobaví každého a je třeba i značná míra tolerance k některým (hlucho-němým :o)) místům v ději, leč i jako jakýsi doklad o Hollywoodu první poloviny sedumdesátých let (kdy navíc ještě bylo možné natočit takovýto absurdní film - a myslím, že na téhle ptákovině asi lišáci Foxové moc nevydělali ;-) je to poučné a nakonec lze občas se i smát až k popukání výborně vypointovaným gagům zúčastněných, mistra Feldmana s jeho nenapodobitelným kukučem a mimikou obzvláště... :-))) - - - P.S. No a jinak "Holly Toledo!"... (neboli Kruci Písek! - to dá rozum nééé? ;-)))) (02.10.2006)

Proč film o tom, jak se někdo pokouší natočit němý film, musel být nutně němý? Upřímně tu žádnou přidanou hodnotu nevidím, právě naopak. Formát němého filmu, konkrétně grotesky, odhaluje limity Brookse jako akčního režiséra (groteska je hlavně o akci); jeho pohybovější scény trpí zoufalou absencí rytmu. Němost filmu má být asi omluvou i pro přehrávané grimasy, ruchové polopatismy a podivně selektivní soundtrack, který často nechává scény v trapném tichu. Jinak je NĚMÝ FILM typická brooksovka, včetně nezbytných vulgarit a parodických odkazů, která bohužel doplácí na nedobrou realizaci a často křečovitý humor. Dvě hvězdy nedám jen proto, abych nebyl za asociála:) (04.10.2006)

V našich končinách málo známa pecka od otca paródií svojím názvom nezavádza. Jediné slovo tu zaznie z úst majstra pantonímy Marcela Marceaua. Šialená grotesku s množstvom hviezdnych cameí, z ktorého najviac očarí Paul Newman a jeho naháňačka na invalidnom vozíku. Najlepším kúskom Bustera Keatona alebo Charlieho Chaplina sa pochopiteľne nevyrovná, no aj tak ponúka obrovskú dávku prvotriednej zábavy, ktorá aj po rokoch strčí všetky novodobé paródie s prehľadom do vrecka. A popritom stíha byť aj skvelou satirou na fungovanie hollywoodskych štúdií a v rámci možností grotesky aj dojímať láskou k pôvodnému materiálu. Držiteľ štyroch nominácií na Zlatý glóbus. (30.03.2016)

Celovečerní filmový experiment. Brooksův snímek naštěstí nestojí na jediném esenciálním nápadu, ale oblaží diváka: důmyslnou prací s metatematikou (němý film o tom jak se shání protagonisté do němého filmu), s gustem vystupujícími dobovými hvězdami (Reynolds, Caan, Minelli, Bancroft, Newman), perfektně odkoukaným a zparodovaným herectvím dávno zašlé éry a velkým množstvím variabilních gagů. Pocta „velkým němým“, pocta slapsticku, lekce z originality, extrabuřt pro cinefily a pomník pro Mela Brookse. PS – na počátku bylo slovo a stvořitel se jmenuje Marcel Marceau. (08.11.2006)

Ne vždy je výsledný produkt adekvátní nápadu a odvaze, s níž se pustíte do jeho realizace. Natočit v 70. letech barevnou němou komedii lze vnímat jako milou provokaci, obsazení několika největších hvězd té doby (Paul Newman, Burt Reynolds, Liza Minnelli) jako vydařený vtip, absenci alespoň trochu ucelené dějové linie pak jako podraz na diváky. Film, reflektující v druhé rovině pozření velkých studií klasického Hollywoodu nadnárodními konglomeráty, je sledem skečů (často snímaných "postaru" statickou kamerou), jež s větší či menší nápaditostí odkazují především k němým groteskám. Jak už tomu u Brookse bývá, některé gagy jsou podařené, jiné trapné. Totéž dnes platí také o spoustě grotesek, zvolená forma tím pádem funguje zejména jako omluva režisérova sklonu k nestydaté dětinskosti. Cameo Marcela Marceaua a honička na kolečkových křeslech patří k vrcholům komedie jinak spíše úsměvné než směšné. 80% (02.10.2006)