Režie:
Roger CormanScénář:
Howard BrowneKamera:
Milton KrasnerHrají:
Jason Robards, George Segal, Ralph Meeker, Jean Hale, Clint Ritchie, Frank Silvera, Joseph Campanella, David Canary, Bruce Dern, Harold J. Stone, Joe Turkel (více)Obsahy(1)
Válka gangů vrcholí a vládnout podsvětí může jen jeden. Jak došlo k nejkrvavějšímu zúčtování v dějinách mafie? ... Chicago 1929. Vrcholí otevřená válka gangů mezi Alem Caponem (J. Robards) a Georgem Clarencem „Bugsem“ Moranem (R. Meeker) nad kontrolou zisků z hazardu a nelegálního trhu s alkoholem. Capone je po zavraždění svého blízkého přítele rukama Moranovy bandy rozhodnut konečně zúčtovat se svým úhlavním protivníkem dříve, než přijde na řadu on sám. Tímto úkolem pověří Jacka McGurna (C. Ritchie), který přijde s rafinovanou pastí, do níž chce nic netušícího Morana vlákat. Moran však mezitím vede vlastní operaci, odstranit loutkového šéfa mafie Patsyho Lolorda (M. Guarini) poplatného Caponovi. K tomu chce využít svého zabijáka Petera Gusenberga (G. Segal) a Lolordova přítele Joea Aiella (A. D’Arcy), který by jej měl v čele mafie nahradit a připravit Capona o ochranu. Oběma šéfům gangů jde o čas a každá promarněná příležitost může být osudná… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (71)
Béčková dobová gangsterka se tváří hrozně vážně a faktograficky, ovšem ve velkém množství zaměnitelných kriminálníků (představovaných voiceoverovými medailonky) se divák rychle ztratí a jakékoliv jejich osudy mu budou šumák. Zjednané vraždy či odplaty se střídají jak na běžícím pásu a celý kolotoč násilí mezi gangy Capona a Morana směřuje k titulnímu masakru – ze kterého se film snaží udělat nejvýznamnější událost celé éry, ovšem ve výsledku jde o prostou popravu, která sotva (v dnešní době) šokuje. ()
Film podle skutečné události z dob nejslavnějšího gangstera v historii. Al Caponeho. 14.2. 1929 gang Al Caponeho zmasakroval členy nepřátelské rodiny. Tento film popisuje události které masakru předcházely. Samotný masakru. I události které následovaly. Herci kteří ztvárňují oběti jsou po smrti ve stejných pozicích jako byly nalezeny jejich předobrazy. ()
„..on the last morning of his life..“ Docudrama o mužích, kteří zemřeli přirozenou smrti (přirozenou na činnost, kterou vykonávali) a od Cormana snaha zachytit gangsterství jako něco, co hrálo významnou roli v rozvoji americké kultury. Tentokrát ovšem bez typického romantizování, při kterém je hlavní hrdina postaven proti systému a divák má tendence mu fandit. Jenže nezůstalo jen u toho. Svou rozjíveností to připomínalo muzikál, přičemž pěvecký sbor představovaly zvuky Thompsonů, brokovnic a úderů tupými předměty, teatrální Robardsův Capone to tahal k divadlu a spor o kožich Segalova gangstera Gusenberga a jeho blonďaté ozdoby zas neměl daleko do grotesky. Kdo najde v miniroličce Jacka Nicholsona, může si potřít kulky česnekem.. ()
Název filmu a pověst režiséra vytváří očekávání druhořadé akce pro drive-in kina, ve skutečnosti je Masakr na svatého Valentýna zřejmě nejambicióznějším projektem Rogera Cormana. Natočený pro velké studio, se známými herci a, soudě z bohatosti výpravy, také se slušným rozpočtem (který ale Corman, uvyklý guerillovějším podmínkám natáčení, nevyčerpal). Atraktivní komponenty Masakru nezačínají produkčními hodnotami a nekončí otevřenějším zobrazením násilí, které dnes oslní málokoho. Nádherně přímočará, na průběh více než na výsledek soustředěná gangsterka vyniká „živějším“ zapojením kamery, důrazem na faktografickou přesnost a sebeuvědomělýmm vyprávění. Tvorbu Cormanova žáka Martina Scorseseho tak film předjímá jak po stránce obsahové, tak formální. 75% ()
Akcí nabytá gangsterka, která se ovšem svému hlavnímu tématu začíná věnovat až v druhé polovině a dle mého názoru by mohla i mnohem více, jelikož mi chyběli některé náležitosti, které k tomuto masakru pevně patří. Ve filmu se objevuje hodně jmen a vše celkově působí hodně zamotaně což je ve výsledku dost náročné i pro člověka orientujícího se v "oboru" gangsterů 20. let velmi dobře. Pokud vám ovšem nejde o každou drobnou souvislost ale především o akci, myslím si, že se jedná o vhodnou gangsterku právě pro vás. ()
Galerie (20)
Photo © 20th Century Fox
Zajímavosti (12)
- Na začátku filmu jsou slyšet těsně za sebou tři výstřely z brokovnice. Brokovnice má však dvě komory. Na konci filmu je už slyšet jeden výstřel, pak delší pauza a pak teprve další dva výstřely. (Terva)
- V roce 2009 zařadil časopis Empire film na sedmé místo v anketě o nejlepší gangsterku, co kdy kdo viděl. (Terva)
- Vypravěčem příběhu je Paul Frees. Ten však natolik přesvědčivě imitoval styl Orsona Wellese, že si ho spousta diváků spletla. (Terva)
Reklama