One Piece

Myslím, že už mám něco nakoukáno, tak bych si to dovolila ohodnotit. Nejprve bych začala krátkým srovnáním s ostatními nekonečnými anime, které mám rozkoukané. Srovnání to bude skrze hlavní postavy. Když jsem začala koukat na Naruta, ten kluk v tom oranžovém kombiné byl naprosto příšerný, nemohla jsem ho vystát. Ale teď je vše jinak, postupně jsem si ho oblíbila, až se stal postavou, kvůli které na to koukám. Ale začátky pro nás byly těžké. U Bleache jsem si Ičiga na začátku neoblíbila nijak závratně, ale ani mi nebyl protivný, takový neutrál, a to mu vydrželo až do posledních dílů, je mi jedno, jestli umře, je mi jedno, jestli vyhraje. Prostě tak nějak koukám. U Kateikyō Hitman Reborn! jsem Cunu na začátku nesnášela, protože pořád řval to své "Tasukete!!" a bulel a třásl se. To je přesně ten typ postavy, kterou prostě nesnáším, naštěstí je lůzr s potenciálem, takže nějak už bojovat umí, ale pořádně to ukáže až za dlouho. Nyní, jak čas postoupil, tak mám Cunu ráda jen, když bojuje, to konečně vypadá jako chlap. Mimo ně, mi příjde, že se jen krčí, ustupuje a občas prohlásí něco o ochraně kamarádů a bla bla bla. Typickej šónen představitel. Ale tady, bože Luffy, já si ho zamiloval už v prvním díle a se vším všudy. Když bojuje, když nebojuje, když jí, když je nadšenej... prostě Luffy je hlavní představitel No. 1 a už jen kvůli němu vím, že mi stálo za to se na One Piece podívat. Ale víte, coje ještě lepší? Že takovéhle postavě zdatně sekundujou další charaktery, které za to také stojí - Sanji, Robin, Zoro, Chopper, Nami a i ten Usopp, který mě občas rozčiluje svým srabátsvím, umí potěšit nějakou akcičkou nebo aspoň hláškou. Někomu může vadit styl kresby, ale pokud opravdu zaujmou postavy, tak nějaká kresba je fňuk, nebo si na ni lze zvyknout. Dalším velkým bodíkem je hudba - okolo 70. dílu a výš se znatelně! začíná zlepšovat a dokáže naprosto dokonale dokreslit náladu, děj. Finální boj v Alabastře mi málem vzal dech, když se ozvala vážná hudba - byla jsem tím překvapená a ono to víc, jak krásně to tam padlo. Další velkým kladovým bodem je komika, aspoň pro mě. Fakt se s nima vždycky tam zasměju, i když ty vtipy už jsou ohraný, na mě pořád fungujou. Nemyslím tím to jejich ksichtění, to naopak klidně můžou ubrat. Každopádně baví mě s nimi cestovat, jsem s nimi šťastná, mám chuť vyjet na moře, chci ucíti vůni slanýho moře. I když dokážou postrašit nehorázným počtem epizod, já jdu s nima, protože lepší partičku aby člověk pohledal. Vážně, ukažte mi lepší! :-) Btw. Písnička, kterou má Sogeking je parafráze na Segata Sanshira, že jo? :-D /// Dobře no, když se člověk probere z opití, tak zjistí, že to samozřejmě nějaký ty zápory má (třeba to strašné prodlužování), ale i s tím se dá žít a udělit 5* :-) ALE člověk samozřejmě vystřízlivý. (30.06.2010)

Toto anime se vzhledem ke své délce jako celek opravdu velmi těžce hodnotí. Některé úseky jsou naprosto skvělé, některé naopak naprosto nudné a některé průměr. Každopádně jako největší přednost hodnotím (na shounen docela překvapivě) velkou porci opravdu vtipného humoru a pak samozřejmě postavy. Já tu bandu blbounů prostě žeru a budu je následovat klidně až na konec světa. Můj největší oblíbenec je Sanji, ale hned za ním je zbytek celé posádky. Ani jedna z postav mi není nesympatická, natož tak abych někoho přímo nenáviděla. Mám prakticky jen jedinou výtku a tou je neustále rostoucí fanservice u dámské části. Jestli to tak půjde dál, za chvilku Nami asi bude chodit už úplně nahá a své poprsí si bude vozit před sebou na kolečkách. Animace (zvlášť na začátku) nepatří zrovna mezi ty nejlepší a tak bývá často vytýkána, ale mě třeba zrovna vůbec nevadila. Stejně tak soundtrack je ze začátku docela nevyužitý, ale postupně se zlepšuje. Openingy bývají většinou slabé (až na ten úplně první), endingy vesměs fajn. Zatím (po cca 150 epizodách) 9/10 (27.04.2015)

Eiichiro Oda je génius s neuvěřitelnou fantazií. Tam, kde se ostatní mangakové drží zažitých konvencí, tak Oda se nebojí směle kráčet dál a předkládat originální dobrodružné zápletky. Často jen nevěřícně kroutím hlavou a říkám si: "Co přijde příště". One Piece svojí rozsáhlostí, detailností "Pirátského"světa a zábavností v mnohém připomíná Zeměplochu od mistra Terryho Pratchetta. Hlavní partička hrdinů čítající 5 postav (časem se rozrůstající) : Nebojácný (i když trochu natvrdlý) Luffy, Silný šermíř Zoro, Uštěpačná zlodějka Nami, Strašpytel Usopp, a můj největší oblíbenec Ženy milující kuchař Sanji. Je příkladem vyvážené skupinky dokonale rozdílných charakterů a každý si najde svého oblíbence. Hodnocení arců: East Blue Saga: Romance Dawn Arc: 80% / Orange Town Arc: 65% / Syrup Village Arc: 70% / Baratie Arc: 90% / Arlong Park: 80% / Buggy Side Story Arc: 90% / Loguetown Arc: 90% / Alabasta Saga: Reverse Mountain Arc: 80% / Whiskey Peak Arc: 85% / Coby and Helmeppo Arc: 80% / Little Garden Arc: 70%.+ Fillery přeskočeny. Počet dílů (bez Fillerů): 647+! (28.07.2016)

Postupom sledovania musím dať za pravdu znalejším divákom anime. One Piece je obludne rozťahaný epos, ktorý v priebehu prvej polovice aktuálneho počtu epizód (730) výrazne klesá na kvalite a nato sa k nej opäť vracia. Celé to má za výsledok akúsi šialenú sínusoidu, ktorá kolíše jednotlivými arcami a je na vás a vašej trpezlivosti, ako dlho tento fenomén hodláte akceptovať. Tu by som ale položil rečnícku otázku: Ako je možné, že aj napriek takémuto obrovskému nedostatku seriál stále pokračuje, ba nielen to, dokonca dosahuje vysoké divácke ratingy a má jednu z najsilnejších diváckych základní vôbec? Myslím, že je čas odkázať Echiirovu manga predlohu, ktorá je vskutku mnohokrát svižnejšou a dynamickejšou, než seriál kedy môže byť. Ide tu najmä o istú presnosť vyobrazenia a narábanie s časom, čo rozhodne nepatrí medzi forte štúdia TOEI ANIMATION a pôvodne dynamický dej sa tak môže zdať naplnený vatou a zbytočne rozťahaný. Kedže pri One Piece funguje fenomén zapozerania sa, ktorý môžeme prirovnať k dnešným posadnutým maratónom seriálov ako povedzme Two and half men, How I met your mother, poprípade Suits; diváci tak prirodzene prestanú vnímať počet epizód a vstupujú priamo do sveta Grand Line, plného dobrodružstiev a kadejakých zvratov. Táto posadnutosť pramení taktiež aj v akejsi rôznorodosti fantasticky rozsiahleho sveta, transparentnosti úvodnej posádky (pri neskorších členoch si už nie som tak veľmi istý) a znamenitému soundtracku, ktorý sériu zodpovedne sprevádza a vyostruje množstvo kľúčových okamihov. Práve tieto faktory sú dôkazom, že seriál by zniesol omnoho skresanejšiu adaptáciu (povedzme členenú na filmy), ktorá by sa v rukách skúseného štúdia mohla aspoň zľahka priblížiť genialite pôvodného materiálu, ktorý už viac ako 17 rokov prináša úsmev na tvárach svojich verných fanúšikov. (12.05.2014)

Romance Dawn Arc: 2/5 Orange Town Arc: 2/5 Syrup Village Arc: 3/5 Baratie Arc: 4/5 Arlong Park Arc: 5/5 Loguetown Arc: 4/5 Reverse Mountain Arc: 3/5 Whiskey Peak Arc: 4/5 Little Garden Arc: 4/5 Drum Island Arc: 5/5 Alabasta Arc: 5/5 Jaya arc: 4/5 Skypiea arc: 3/5 Long Ring Long Land arc: 3/5 Nejoblíbenější postavy: Zoro, Smoker OST: 4/5 Nejlepší OST track: Overtaken, Uunan and the Stone Storage room (15.12.2012)