Aienji

Podle zdejších hodnocení mám pocit, že jsem viděl trochu jiný film. Nevyléčitelně nemocná dívka žije sama se svou matkou a jednoho dne se do ní zamiluje jistý chlapec.... no, i když všichni tušíme jak to skončí, je tu jedna malá závěrečná klička a citový potenciál v sobě příběh také má. Ten je ale u mě zabit dokonale nudnou režií, která se za zvuku pohodových odrhovaček loudá k jistému konci a neobtěžuje se zavadit o nějaký zajímavější nápad, atmosféru nebo barevnější rozvedení nějakého vedlejšího motivu. Herci tomu moc nepomáhají a příliš se spoléhá na to, že téma film unese samo. A i když Korejci velmi dobře vědí, jak a kdy uhodit na tu správnou emocionální strunu, na mě to tentokrát moc nezabralo. (14.02.2006)

Pro mě osobně zjištění, že německá romantická televizní tvorba a korejské slzopudné pásovky mají více společných znaků, než bych čekal. Rytmicky rozplizlá podívaná, která obsahuje přehršel retardačních momentů a její největší slabinou jsou rutinní žánrové kejkle bez výraznějšího formálního přikrášlení. Ještě štěstí, že je to celé tak příjemně civilní, protože v opačném případě by se na to dalo koukat jen stěží. Tenhle snímek od průměru nezachrání ani padající deštníky a roztomilé želvičky. (11.11.2006)

...ing má vlastne príbeh na úrovni filmov, ktoré u mňa dostávajú bežne hodnotenie odpad. Viem si predstaviť, ako by takýto film dokázali sprasiť v Hollywoode. Lenže naštastie ho natočili Kórejci a natočili ho s neuveriteľným citom, bez tlačenia na pílu a veľmi inteligentne. Komediálne prvky sú výborne načasované, a vždy keď som čakal nejaké „veľké“ slová prišiel svieži vtip, ktorý ma presvedčil o tom, že žiadne klišé sa konať nebude. Nájde sa tu aj pár celkom podarených vizuálnych nápadov a hlavne skvelé pesničky. ...ing je krásny , citlivý a smutný film, ale napriek tragickému koncu, ktorý divák tuší od začiatku, nepôsobí depresívne. Je to oslava života na pokraji smrti a radosti z neho, oslava lásky a dôležitosti robiť štastnými tých, ktorých milujeme. Preto i keď si poriadne poplačete, bude to plač s úsmevom pochopenia na perách. 9/10 (16.12.2005)

Ak by som raz stál pred voľbou vybrať pre budúce generácie filmy, ktoré by najlepšie charakterizovali žáner romance, výber by pozostával takmer výlučne iba z juhokórejských snímok. Ich emociálny dopad na mňa sa veľakrát slovami ani nedá opísať - podobne ako nedokážete nikdy vystihnúť skutočnú lásku - áno, tú PRAVÚ - JEDINÚ, ktorú môžete iba zažiť a hlavne CÍTIŤ. Keď sa vám chce smiať a plakať zároveň, keď každým okamihom svojho bytia a každou bunkou v tele kričíte do sveta aké nádherné je ŽIŤ, MILOVAŤ a BYŤ MILOVANÝ. Keď pohľadom rozdávate lásku všetkým a všetkému naokolo, keď... . Vždy keď vidím ďaľší juhokórejský romantický film, ktorý ma emociálne vytiahne do neba, myslím si, že už nič krajšie (alebo prinajmenšom rovnaké) sa nedá natočiť. A pokaždé sa tak nádherne zmýlim. ...ing je toho ďalším dôkazom. Už od úvodnej sekvencie na prechode pre chodcov som dostal jedným milým pohľadom a jemnou hudbou jasný signál, že je tu ďalší filmík, ktorý si získa moje srdce. A krásne obrazy (postupne zaplavované objímajúcim a jemným humorom, ale i smútkom) sa rinuli ďalej. Netreba žiadne efekty - iba skutočné a na city nekonečne obsiahle srdce, ktoré dokáže viesť svoje ruky a pracovný tím naokolo k zobrazeniu nezobraziteľného. Vďaka takémuto prístupu aj zdanlivo "obyčajná" scéna navliekania baletných cvičiek dokázala moje telo roztriasť do neopísateľne emočne nabitých vibrácií, kedy som od dojatia musel stopnúť film a scénu si dopozerať až potom, keď sa trocha upokojím... . A keď sa upokojím ešte viac, tak si rozhodne tento film pustím znova a znova a... . (07.06.2005)

Tohle "dílo" na mě nepůsobí ani jako film, ale jako pírko, které mě pohladilo po ruce a přeneslo do mě nějaký pocit. A přesto, že si myslím, že Jížní Korea má mnoho propracovanějších filmů, tenhle je jeden z těch, co se mě dotkl nejvíce. Všechno to ale asi ještě vstřebávám, protože mám dojem, že koncem to neskončilo. Je zbytečné hodnotit tu scénář a herecké výkony, když si myslím, že herci to nehráli a scénář byla realita. (21.07.2011)