Aienji

Všechna přesvědčení, předsudky nebo přednosti, které u mě byly spojené s hranou asijskou kinematografií, dostaly před pár lety pořádnou trhlinu. V momentě, kdy před mýma očima skončilo Aienji, emoční dopad získal netušenou sílu, slzy nechtěly přestat téct a několik hodin jsem nemluvil. Některé romantiky zůstanou v duši navždy. A i když třeba tahle není bez chyby, tak právě díky nim a díky několika srdečně dokonalým scénám zůstane nesmrtelná. (21.06.2006)

Při Aienji, jakožto už asi desátém korejském romantickém filmu, jsem začal mít neodbytný pocit, že aby na plátně vnikla velká, ba přímo nesmrtlená love story, musí jít někomu o život. A na základě tohoto nepopiratelného faktu se mi ...ing nezdál až tak svěžím filmem. Respektive tato variace již viděného mě už tolik neoslovila, jako třeba Maundy Thursday, můj zájem o film začal v průběhu sledování mírně opadat, ale pointa poslední půlhodiny mě zase zpět nakopla, abych začal film víc hltat a uronil nějakou tu slzu. (29.11.2007)

Keby som to mal za pár a strihám meter a niekto mi číta o miestach, kde som chcel ísť sa podívať a skrz smrteľnú nemoc nemôžem, tak sa normálne z tej komy preberiem a vypnem si sám mašinku na dýchanie. I napriek tomu, že som predpokladal ( oh, aký som neuveriteľne namakaný ) dlhý a mokrý koniec, obdivujem makačov z Korei a hnedˇ zajtra, po rannej, valím na prechádzku pred ZSku . (27.01.2011)

Jižní Korea mě začíná chutnat. Pomalu, ale jistě se mně omotávají ty jejich příběhy lásky, smutku, něhy a křehkosti kolem mého srdce. Kdy se nejkrásnější chvilky života mladé dívky stávají pro druhé těmi nejsmutnějšími. Přiznávám, že jsem si pobrečela, protože se Aienji dotklo mého nitra víc, než jsem si byla schopná připustit. "Láska je něco tak skutečného, že pro každého, kdo skutečně miluje, je naprosto nemožné tento cit potlačit." (01.03.2015)

Ak by som raz stál pred voľbou vybrať pre budúce generácie filmy, ktoré by najlepšie charakterizovali žáner romance, výber by pozostával takmer výlučne iba z juhokórejských snímok. Ich emociálny dopad na mňa sa veľakrát slovami ani nedá opísať - podobne ako nedokážete nikdy vystihnúť skutočnú lásku - áno, tú PRAVÚ - JEDINÚ, ktorú môžete iba zažiť a hlavne CÍTIŤ. Keď sa vám chce smiať a plakať zároveň, keď každým okamihom svojho bytia a každou bunkou v tele kričíte do sveta aké nádherné je ŽIŤ, MILOVAŤ a BYŤ MILOVANÝ. Keď pohľadom rozdávate lásku všetkým a všetkému naokolo, keď... . Vždy keď vidím ďaľší juhokórejský romantický film, ktorý ma emociálne vytiahne do neba, myslím si, že už nič krajšie (alebo prinajmenšom rovnaké) sa nedá natočiť. A pokaždé sa tak nádherne zmýlim. ...ing je toho ďalším dôkazom. Už od úvodnej sekvencie na prechode pre chodcov som dostal jedným milým pohľadom a jemnou hudbou jasný signál, že je tu ďalší filmík, ktorý si získa moje srdce. A krásne obrazy (postupne zaplavované objímajúcim a jemným humorom, ale i smútkom) sa rinuli ďalej. Netreba žiadne efekty - iba skutočné a na city nekonečne obsiahle srdce, ktoré dokáže viesť svoje ruky a pracovný tím naokolo k zobrazeniu nezobraziteľného. Vďaka takémuto prístupu aj zdanlivo "obyčajná" scéna navliekania baletných cvičiek dokázala moje telo roztriasť do neopísateľne emočne nabitých vibrácií, kedy som od dojatia musel stopnúť film a scénu si dopozerať až potom, keď sa trocha upokojím... . A keď sa upokojím ešte viac, tak si rozhodne tento film pustím znova a znova a... . (07.06.2005)