Janghwa, hongryeon

Zatímco u émerické Nezvané jsem všechno chápal tak u tohoto korejského díla jsem dlouho nevěděl která bije a zachraňovalo mě jen to, že jsem díky Nezvaný tušil co asi teda bude. Nakonec to nebylo. Já bych ty filmy nesrovnával každej ten příběh bere úplně jinak a oba jsou super. Korejskej Tale of two sisters sází dost na atmosféru a napětí se nám buduje po celej film až krásně graduje. Holčina co hrála Su-Mi fakt U-mi a roli jsem jí 100% věřil. Ponurý, depresivní příběh s nešťastným koncem mě opravdu potěšil a zjistil jsem že korejská variace Popelky má s Popelkou společnýho asi tolik jako Rambo s Bajajou... (05.05.2014)

Tak tohle byla obrovská zatěžkávací zkouška pro můj zvyk nevypínat (prý) dobré snímky kvůli irelevantnímu pocitu nudy. Někdy se to vyplatí, někdy ne. Tentokrát jsem bohužel zalitoval, neboť mě Janghwa, Hongryeon neuspokojil v žádném ohledu. Mně nevadí spletité filmy, pokud je spletitý i jejich děj, ale opravdu nemám rád prosté blbosti, které se snaží udělat sami sebe zajímavými pomocí netradičních a téměř nerozluštitelných narativních postupů. To pak totiž není genialita, ale póza. Zklamání, to se mi ten jednoduchý prostinký americký remake líbil víc. (24.08.2009)

Očekávání byla obrovská nebo spíše přímo úměrná nadšenému děsu, jenž film evidentně v mnoha divácích bezděky vyluzuje. Želbohu jsem se rozhodl onen domnělý „shock efekt“ rozmělnit projekcí za slunného dne, což se mi dokonale podařilo. Ospalou absenci veškerého napětí ještě podpořila komplikovaná, do sebe zahleděná pointa (nechci ji označit za nefunkční, rozhodně sem to celé nepochopil). A ač upoceně se snažíc, žánrovou bezradnost nedokáží zakrýt ani stylově potemnělé dekorace a technické kamerové finesy. Závěr je tedy nasnadě. Korejské zklamání, nikoliv ostuda. (25.06.2006)

Mimoriadne kvalitný film, ktorý nie je ani tak hororom ako drámou. Extrémne pomalá expozícia je prostriedkom ako divákov učičíkať pred nástupom šialeného sledu zvratov v poslednej tretine. Práve ten potom spôsobí, že divák nevie kde je sever a musí poriadne zapojiť mozog aby film pochopil. Netrúfam si povedať že som film pochopil správne, ale dúfam že áno. ToTS je síce strašidelný a v niektorých scénach mi behali zimomriavky po chrbte, avšak až v poslednej tretine sa divák dozvie, čoho sa bál a prečo. Ďalšia výborná kórejská chuťovka 9/10. (18.11.2005)

Ide o ten typ filmu, kde je veľa otázok a odpovede prichádzajú v tajomných náznakoch. Pohrávanie si s divákom a jeho vnímavosťou. Určite prekombinované, ale nie na úkor celkového dojmu. Keď sa totiž prepracujete k záverečným titulkom, tak Vám všetko krásne zaklapne, to menej zaujímavé získa na zaujímavosti, a to zaujímavé získa nadstavbu. Mne sa tieto kórejské božie mlyny páčili. Jednak vďaka rozuzleniu a druhak vďaka Soo-jeong Im. (21.09.2021)