Janghwa, hongryeon

Chvíľu ju mali a chvíľu nie. Myslím moju pozornosť. Ak to malo predstavovať rozkladajúcu sa myseľ psychicky chorého človeka (koľko ich tam takých vlastne bolo?), tak sa to podarilo. Nejednoznačnosť mám rada, ale tu jej na mňa bolo asi priveľa. Ako príbeh ma to nebavilo. Mala som si asi radšej čítať tú makroekonómiu ako počúvať vreštiace devy z Južnej Kórey. Záver sa mi páčil. But generally, I was bored. (Edit - ani taký pekný koment aký napísala kiddo by ma neprinútil pozrieť si to znova, ale chápem, čo sa na tomto filme ostatným páči) (05.06.2011)

Korea opět válí a nabízí nám další z velmi kvalitních hororů. Velmi dobře fungující lekačky, úžasná atmosféra a více než ucházející závěr tvoří film, který i přes složité dějové obraty upoutá od začátku do konce. Psychologie postav je vcelku uvěřitelná a herecké výkony na úrovni. Oproti jiným asijským filmům podobného ražení je tento o kategorii výš. K dokonalosti zde chybí jen málo. (25.05.2011)

Očekávání byla obrovská nebo spíše přímo úměrná nadšenému děsu, jenž film evidentně v mnoha divácích bezděky vyluzuje. Želbohu jsem se rozhodl onen domnělý „shock efekt“ rozmělnit projekcí za slunného dne, což se mi dokonale podařilo. Ospalou absenci veškerého napětí ještě podpořila komplikovaná, do sebe zahleděná pointa (nechci ji označit za nefunkční, rozhodně sem to celé nepochopil). A ač upoceně se snažíc, žánrovou bezradnost nedokáží zakrýt ani stylově potemnělé dekorace a technické kamerové finesy. Závěr je tedy nasnadě. Korejské zklamání, nikoliv ostuda. (25.06.2006)

Ide o ten typ filmu, kde je veľa otázok a odpovede prichádzajú v tajomných náznakoch. Pohrávanie si s divákom a jeho vnímavosťou. Určite prekombinované, ale nie na úkor celkového dojmu. Keď sa totiž prepracujete k záverečným titulkom, tak Vám všetko krásne zaklapne, to menej zaujímavé získa na zaujímavosti, a to zaujímavé získa nadstavbu. Mne sa tieto kórejské božie mlyny páčili. Jednak vďaka rozuzleniu a druhak vďaka Soo-jeong Im. (21.09.2021)

Zatímco u émerické Nezvané jsem všechno chápal tak u tohoto korejského díla jsem dlouho nevěděl která bije a zachraňovalo mě jen to, že jsem díky Nezvaný tušil co asi teda bude. Nakonec to nebylo. Já bych ty filmy nesrovnával každej ten příběh bere úplně jinak a oba jsou super. Korejskej Tale of two sisters sází dost na atmosféru a napětí se nám buduje po celej film až krásně graduje. Holčina co hrála Su-Mi fakt U-mi a roli jsem jí 100% věřil. Ponurý, depresivní příběh s nešťastným koncem mě opravdu potěšil a zjistil jsem že korejská variace Popelky má s Popelkou společnýho asi tolik jako Rambo s Bajajou... (05.05.2014)