Režie:
Fatih AkinScénář:
Fatih AkinKamera:
Rainer KlausmannHudba:
Alexander HackeHrají:
Birol Ünel, Sibel Kekilli, Catrin Striebeck, Güven Kıraç, Meltem Cumbul, Zarah Jane McKenzie, Stefan Gebelhoff, Francesco Fiannaca, Mona Mur, Ralph Misske (více)Obsahy(1)
Cahil Tomruk žije v Hamburku ze dne na den. Když jednoho dne narazí autem do zdi a málem se přitom zabije, ocitne se na psychiatrické klinice a jeho lékař se snaží najít cestu z bludného kruhu pacientovy existence. A právě tady, na nemocniční chodbě, se Cahil seznámí s tureckou dívkou Sibel, která se pokusila o sebevraždu. Její rodina se řídí těmi nejortodoxnějšími představami o postavení ženy ve společnosti, ale Sibel zoufale touží po volnosti, kterou Evropanky považují za samozřejmost. Za jediné východisko považuje formální sňatek s mužem tureckého původu, a proto požádá Cahila o pomoc. Jenže vymknout se z rodinných pout není tak snadné, jak si dívka představuje, protože nikdo se nedokáže zcela vytrhnout z kořenů, z nichž vyrostl. A Sibel si v sobě nese nejen horoucí přání získat svobodu a překročit hranice národnosti a náboženství, ale také touhu po lásce. Režisér Fatih Akin, který má zažitou osobní zkušenost potomka tureckých rodičů, vyrůstajícího v Německu, tomuto trpkému milostnému příběhu vdechl výjimečnou autenticitu a věrohodnost. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (175)
Řekla jsem si "Jej to je celkem drsné tenhle film." Jenže to bylo pořád nic, oproti tomu, co se dělo o pár minut později, a znovu a znovu... Pak jsem přestala počítat, kolikrát jsem si říkala, že drsnější to snad nebude, ale bylo...Graduje to teda hodně slušně celou dobu, a mě vždycky docházelo až u hudebních "meziher" jak moc. Mimochodem ty mezihry, nebo jak to nazvat jsou fajn, člení děj do pomyslných kapitol a daly mi trochu prostoru se zamyslet nad tím co se dělo...Mohlo by se to začlenit do víc filmů ;) Co se týče děje. Tak ano je originální, ano je zajímavý, ale že by mě nějak okouzlil to se říct nedá. Postavy jsou zahrané dobře, ale stejně jsem nebyla schopná jim občas rozumět, stejně tak jako pro mě naprosto nepochopitelným kulturním návykům, které, když se nad tím zamyslím, byly tou hlavní hnací sílou děje. Tím, bez čeho by se vlastně nedělo asi nic. Film je to určitě zajímavý. Asi mi jen úplně nesedlo téma a prostředí. Za mě to je nadprůměr, ale ne víc. ()
Tahle romantika na drsný a surový způsob mě úplně ohromila. Vlastně nejen ona i herecké výkony a jelikož si nenechám diktovat definice ženské krásy od žádných módních magazínů a sexy trendů, ohromila mě i krása herečky Sibel Kekilliy. Ve filmu se sice šoustá, chlastá, dávají rány pěstí až čadí krev, mluvi sprostě, ale přesto má v sobě film více lásky a lidskosti, než většina nasládlých love story dohramady. Neuvěřitelně krásná turecká hudba jen zůrazňuje tvrdost tohoto příběhu, vztahu dvou lidí, který nechce vaše slzy, kterému stačí jen vaše pozornost a přesto mu možná věnujete i vaše slzy. ()
Vynikající německý snímek "Proti zdi" reflektuje problematiku početné turecké menšiny žijící v Německu. Není ale ani tak o politicko-společenských problémech Turků a Němců jako spíš o mnohdy palčivějším problému, jakým jsou generační rozdíly. Tradiční a konzervativní turecká rodina není sto pochopit (a ani nemůže) postoje a názory dcery Sibel, která má sice turecký původ, ale přemýšlí jako Evropanka. Od tohoto základního konfliktu se potom odvíjí drama, které končí pro oba hlavní hrdiny tragicky. Velmi realistický závěr dává celému snímku jakýsi "druhý plán", protože již neplatí pro konkrétní hrdiny, ale je o nás všech : jistota rozumného a korektního vztahu nebo nejistá láska ? ()
Hustý film, ktorý aj napriek svojej tvrdosti je o láske. Prvá polovica bola pre mňa čistou katarziou (100%) a druhá sa síce o čosi viac podobala na skutočný život , ale trošku stratila na sile (napriek tomu 90%). Príbeh o sahe vymaniť sa s pod "nadvlády" rodiny a začať vlastný "slobodný" život. Výnimočný film so skvelými hercami, aktuálnymi témami a údernými obrazmi a hudbou... ()
Veľmi tvrdý, autentický a surový film s dokonalými hercami, ktorí svojimi postavami žijú. Fatih Akin sa na nezávislú scénu oviedol pompézne a urobil takú malú dieru do filmovej Európy. Tak ak je réžia výborná, tak so scenárom mám menšie problémy. Jednoducho ak scenárista chce, aby sa niečo stalo, napríklad, aby išla postava do väzenia, tak sa iba pobije v krčme, jej protivník zomrie a je to vybavené. Je divné, že mi to vadilo už počas sledovania filmu. Ale dôležitý je hlavne jeho emocionálny dopad, ktorý je silný a nakoniec nedostatky prebije. Pre mňa je tu príjemným bonusom I feel you od DM. ()
Reklama