Snila jsem o Africe

Docela obstojný snímek, tak trošičku asociující se s filmem Vzpomínky na Afriku, jemuž ale kvalitativně nesahá ani po pás. Kim Basinger je sice snaživá, ale role milující matky mi k ní prostě nějak nesedí. Ale asi si budu muset zvykat, přece jen s padesátkou na krku už Kim asi nebude hrát žádné sex-symboly, byť vypadá pořád docela dobře. Vincent Perez ve srovnání s jinými jeho rolemi není ani zdaleka tak přesvědčivý, ale jemu to asi scénář ani víc neumožnil. (24.08.2002)

Ano, souhlasím, "Vzpomínky na Afriku" to opravdu nejsou. Tento snímek je na rozdíl od zmíněného co do projekční doby zbytečně nadsazen s ohledem na slabou obsahovou stránku a tím výrazně ztrácí na poutavosti, byť nádherné záběry africké krajiny tu dějovou nedostatečnost poněkud dohánějí. Nu, ale film by měl být především o ději, že ano. Obrázky (byť hezké a pro našince atraktivní) by měly být spíše jen doprovodné, a děj umocňující. Závěr filmu, nyní mám na mysli zbytečné a laciné "srdcervoucí" dlouhé a dojímavé proslovy nad oběma hroby mi připadaly, že filmu spíše škodí než přinášejí divácky hodnotný požitek. Tím v mé mysli odsoudily tento film do kategorie "Novácké" či "Primácké". Tedy slušnější romanticko-dramatické dvojky. Filmu by při tak slabém dějovém obsahu slušelo 90 minut hrací doby. (08.03.2011)

Kim Basinger hraje ženu, jejíž život se dramaticky změní po těžké autonehodě. Nový smysl života se jí nabízí v podobě muže snů, se kterým odjede do africké Keni. Zde ji ovšem nečeká tak pohádkový život tak, jak si ho představovala a bude muset projít těžkými životními zkouškami, které ji připraví o manžela a poté i o syna. Režírující Hugh Hudson se snažil k dramatu přistupovat citlivou formou, ale ne vše se mu podařilo zvládnout dokonale. Film ubíhá v pomalém tempu a nabízí radostné, ale i smutné okamžiky. Chvíli vidíme Basinger s radostným výrazem ve tváři, hned nato zoufalou, poté rozervanou a nakonec se vším smířenou. A já se musel smířit s tím, že to nějak nebylo ono a nuda se střídala s dynamikou, ale víc už z toho nevytáhla ani zpocená Kim uprostřed savany. (16.02.2009)

Film už jsem viděla strašně dávno, dneska jsem na něj náhodou přepla a vzpomněla jsem si na něj a dokonce jsem věděla, jak bude dále pokračovat a jak taky skončí, což svědčí o tom, že ve mně něco zůstalo a tím pádem mě zaujal. Veliké plus má film jen díky prostředí, ve kterém se odehrává. Afriku miluju a podívat se tam (ale na vlastní pěst) je můj sen už několik let. Proto když se na Afriku dívám v televizi, vždycky mé srdce zaplesá. Plusem také je příběh podle skutečnosti, to mám vždycky ráda. Tvrdím totiž, že nejlepší scenárista je sám život. Herci taky v pohodě... Není to nejlepší a na emoce nejsilnější film o Africe, ale i přesto ho mám docela ráda. (17.06.2013)

Celou dobu jsem měla pocit, že se dívám na romantický film od Rosamudy Pilcherové, tak špatně a nudně je to natočené a ještě to má až moc dlouhou stopáž. Jak nadšená jsem byla z Nikde v Africe, tak zklamaná jsem byla z tohoto životopisného snímku, že ani ty 3* nedokážu dát. Jako by tomu chyběl život, z celého filmu jsem nepochopila, proč hlavní hrdinka tak moc chtěla žít v Africe. (17.02.2006)