Rváčův deník

Basketbalový deník je svým způsobem legendární ,,drogový" film, na kterém se ale mírně podepsala doba jeho vzniku a tak trochu i záměrná stylizace, kterou tvůrci ve svém díle zvolili. Filmu by prospělo víc syrovosti, autentičnosti, jeho umělecké ambice občas ruší, navíc scénář odráží charakter deníkových záznamů, takže působí trochu jako slepenec nahodilých historek a scén. Vše ovšem přebíjí naprosto šťastný tah režiséra Scotta Kalverta, totiž obsadit do hlavní role fenomenálního Leonarda DiCapria - ten chlapec byl už od raného mládí naprostý herecký talent a dá se mu věřit úplně všechno, jeho herecké kreace jsou úchvatné... Basketbalový deník stojí a padá s DiCapriovým herectvím a hlavně kvůli němu stojí za to se na tenhle (v druhé půli dost ponurý) snímek dívat... (19.11.2014)

''I just wanna be pure... I just wanna be pure.'' Drogy, drogy, drogy.. všude samé drogy. Pro drogovou tématiku ve filmech budu mít vždy slabost. Začíná to trávou, několika pilulkami nebo pervitinem a končí heroinem, zapíchnutým v ruce. Znám plno filmů o drogách, ve kterých se opakuje pořád ten samý životní vzorec dokola - člověk začíná brát drogy pro zábavu, když je na dně, když se nudí a nebo když chce vyzkoušet nové věci. Propadá tomu, začíná přemýšlet o tom jak sehnat peníze - krádež, prostituce. Opouští vše, na čem mu záleží a nakonec končí ve vězení, na odvykání a nebo v hrobě. Rváčův deník se ale liší v jedné věci a to v takové, že hlavní postava Jim Carroll skutečně existuje a promlouvá přímo k nám, k publiku. Začátky jsou vždycky krásné a lehké, plno scén popisuje jak všechny bolesti mizí, ať už psychické nebo fyzické, ale časem se z toho stává noční můra a my vidíme, jak se postupně z nadaného, mladého, zranitelného a zdravého člověka stává troska bez budoucnosti, která se vzdává svých snů, zabíjí samu sebe a ztrácí vše co miluje.. Mrzí mě, že jsem se o tomto filmu dozvěděla až teď, protože kdybych ho viděla před pár lety, určitě by si můj plný počet zasloužil. Ale jelikož mám plno filmů na toto téma zhlédnuto, tak byl můj zážitek o něco slabší, protože to není nijak těžký film, který by ve mně zanechal nějaké zamyšlení... to ale nemění nic na tom, že Rváčův deník řadím mezi nejlepší filmy o drogách. Herecké výkony musím také pochválit, jsou vynikající, ale hlavní hvězda je zde opravdu DiCaprio. Srdcervoucí závěrečnou scénu s jeho matkou, těžko vymažu z hlavy. Co na to říct, abych to uzavřela.. asi jen to, že každého, kdo bere drogy bych postavila před zrcadlo. (03.12.2012)

Tohle je vážně Leo ve 20/21 letech? Vypadá skutečně jako malej kluk.. ne jako ti dnešní frajeři, kterým je 28 hrají 16ti leté kluky s takovou maskulinní postavou, které je stěží možné uvěřit. Já jsem chvíli i pochybovala o tom, jestli Leo není sjetej doopravdy, protože to bylo neskutečné, jak přesvědčivý byl! Nemohla jsem z toho, když poprvé nasadil svůj proslulý zamračený a hluboký výraz. Tohle bude jen a jen óda na Leonadra DiCapria! Je famózní! Tenhle film by nebyl tím, čím je teď, nebýt jeho. Každopádně vývoj příběhu se mi nelíbil, nebavilo mě dívat se neustále na zdrogované lidi a může to být smutné, výchovné a poetické jak chce. (04.06.2013)

I přes vysoké hodnocení jsem si naivně myslel, že to bude jen další rutinní sportovní drama, kterých hrdí Američané produkují každý rok hned několik. Nemohl jsem být dále od pravdy. Závislost na drogách a jejich škodlivost už sice byly rozpitvány ze všech úhlů pohledu od Boyleova experimentálního Trainspottingu až po krutou realitu v Requiem za sen, ale i Rváčův deník má v tomto ohledu hodně co říci a dokáže se zarýt hluboko pod kůži. A největší zásluhu na tom má jednoznačně heroický výkon mladého DiCapria, který zvládl svou obtížnou roli v takovém stylu, že jsem nestačil zírat. Na to, jak jsem ho po Titanicu a Gangs of New York vůbec nemusel, tak v poslední době musím uznat, že patří mezi nejtalentovanější herce současnosti. Jednoduchost příběhu je možná zavádějící, ale v tomto případě je to opravdu to nejsilnější vodítko, jak k filmu co nejvíce přilnout a připustit si, že něco podobného se v dnešní době může stát úplně každému. Někdo v tom sice asi uvidí jen hollywoodský patos a přehnaný lesk, ale ani to filmu na kvalitě nic neubírá. 80% (04.04.2013)

Bravurně vystylizovaný příběh jednoho z mnoha. Jim Caroll ve své autobiografii popisuje na svém vlastním případu nejběžnější důvody, které svádějí na drogovou cestu; smrt bližního, pozitivní přístup kamarádů, juvenilní zvědavost nebo i sexuální rozkoš. Právě díky těmto aspektům se úspěšný student a sportovec stává lidskou troskou velmi záhy. Právě onen samotný převrat ve třetině stopáže je naprosto alarmující. Mladický pohled na svět plný nespoutané energie a optimismu dostává pořádnou ránu od reality a padá na zem mezi feťáckou komunitu a vše co se jí týká. Kalvert zariskoval a celý film natočil neuvěřitelně realisticky. A risk je zisk. Právě samotná surová forma nejvíce vzbudí pozornost a opovržení, samotné pocity intoxikace nebo projevy abstinence jsou zachyceny někdy až příliš živě. Příběh jako takový by ovšem nebyl tím čím je, nebýt fenomenálních hereckých výkonů všech zúčastněných; Wahlbergovy návaly agrese či DiCapriovy agónie zkrátka nenechají jednoho na pokoji. Do již nabitého děje tvůrci ještě stihly promítnout na pozadí některé známé, nejen americké problémy - od problematiky samotného křesťanství, přes protikladné hodnoty společenských vrstev a etnické rozdíly Melting potu, až po dostupnost střelných zbraní a s ní spojenými masakry na školách. Snímek se může chlubit i částečnou nepředvídatelností, která je ozdobou mezi ostatními filmy tohoto subžánru. Osobně bych pak zmínil scénu matky a Jima přes dveře; tolik emocí v jedné scéně se jen tak nevidí. No a samotný konec podléhající americkým standardům je pak jen těžké zkritizovat, když je dílo natočeno podle skutečného příběhu. Ono to vypadá, že jenom chválím a chválím, ale i po opakovaných projekcích na Rváčově deníku zkrátka stále žádné vady nenacházím. Nechápu, jak jsem na tento unikátní film mohl narazit až teď, když se bezpochyby řadí mezi špičku žánru a nejen ti zaujatý drogovou tématikou nebo umem Leonarda by si jednoznačně tento snímek neměli nechat ujít. Ani za trošku dávky. Jenom trošičku. Vždyť zítra skončím. Jen naposled. Naposledy. Více zde. 90% (25.11.2012)