Rváčův deník

Fascinujícím způsobem hrající DiCaprio v legendární devadesátkové drogové teenage jízdě, která je na svoji dobu velmi otevřená, drsná a autentická, avšak zachovává si teenegorovskou hravost a optimismus. Skvěle vybalancovaná a občas úctyhodně šokující sonda do New Yorských drogových doupat. Film, který by měl být demonstrativně ukazován generaci dospívajících, aby věděli na co se přípravit v případě chuti experimentovat. (09.07.2020)

Jim se s kámoši poflakuje v newyorských ulicích, popíjejí, občas si čichnou ředidla, občas vyvedou nějakou klukovinu, ale hlavně je baví basketbal. A potom jednou zkusí heroin „Nejdřív, to byla záležitost sobotní noci a ty se cítíš fajn, jako gangster nebo rocková hvězda. Je to jenom něco na zahnání nudy. Říká se tomu kocovina, malý zlozvyk. Je ti tak dobře, že to začneš dělat i každý úterý pak čtvrtek a jsi v pasti. Každý začátečník tvrdí, že on nepodlehne, ale podlehne.“ Předlohou byl deník básníka Jima Carolla, kam si, v době svého bouřlivého dospívání, zapisoval své zážitky a zkušenosti. „Z nosu vám teče, v břiše máte křeče, nohy ztěžknou jako po šesti utkáních odehraných za sebou. Ten hlas vám někde v koutku hlavy říká: Ještě jednou, pak přestaň.“ Místo domova, školy, místo milovaného basketu mu zbyla už jenom ta ulice. A k tomu krádeže aut, přepadání, loupeže. Rváčův deník je dostatečně odstrašujícím varováním, kam až může člověk spadnout a co všechno je schopen udělat. A to nejenom díky skvělému DiCaprio v hlavní roli. Víc takových filmů. Svět drog a narkomanů. Svět „v nádherných úryvcích nebo příšerných snech“. (28.06.2006)

Basketbalový deník je svým způsobem legendární ,,drogový" film, na kterém se ale mírně podepsala doba jeho vzniku a tak trochu i záměrná stylizace, kterou tvůrci ve svém díle zvolili. Filmu by prospělo víc syrovosti, autentičnosti, jeho umělecké ambice občas ruší, navíc scénář odráží charakter deníkových záznamů, takže působí trochu jako slepenec nahodilých historek a scén. Vše ovšem přebíjí naprosto šťastný tah režiséra Scotta Kalverta, totiž obsadit do hlavní role fenomenálního Leonarda DiCapria - ten chlapec byl už od raného mládí naprostý herecký talent a dá se mu věřit úplně všechno, jeho herecké kreace jsou úchvatné... Basketbalový deník stojí a padá s DiCapriovým herectvím a hlavně kvůli němu stojí za to se na tenhle (v druhé půli dost ponurý) snímek dívat... (19.11.2014)

U podobnych filmu bych v prve rade zakazal dabing. Sec se Michal Dlouhy snazil, stalo to za velky pendrek. Dale nechapu, co porad reziseri vidi na Marku Wahlbergovi, jeho herecky um je naprosto mizerny a za ty drahne dlouha leta se nezmenil, cely film spis kazil...no a nakonec, DiCaprio by za svou roli mel dostat metal, bez nej by tento film byl zapomenut v propadlisti filmovych sracek, takto cely snimek tahne od pocatku az do konce, je proste vynikajici... (21.02.2010)

DiCaprio, dlouho před Titanicem, a ještě lepší. Jeho feťácká postava (Jim Carroll skutečně existuje) byla zahrána tak dokonale, že jsem se spolu s ním propadal do naprosté extáze, a posléze i zatracení a nekonečných depresí. Leonardo je jednou z nejzářivějších hvězd moderního hollywoodu, i kdyby jsme tak mohli usuzovat z nepřeberného množství různorodých rolí, jež si (jeho agent?) vybírá. Tento snímek je pak mírně šokujícím, spíše však takovým hodně upřímným obrázkem tehdejší newyorkské mladé společnosti, která neměla k životu zrovna ty nejideálnější podmínky. Mark Wahlberg v roli drsňáka byl také jednoduše "cool" - nad jeho šíleným amokem, který ho čas od času ve snímku postihnul, jsem se dobře bavil. Mezi nejsilnější scény pak patří samozřejmě odvykací kůra, ke které se váže ochota jednoho moc milého, obětavého člověka, který Carrollovi pomohl, aby tímto způsobem splatil svůj dluh... Otevřený, drzý, upřímný a pěkný film. (27.07.2009)