Otevři oči

Komplikovaný film, na který si v podstatě nejsem schopen vytvořit názor. Při jeho sledování jsem měl pocit, že se ten film bortí a rozpadá. Z počátku to vypadalo na silný příběh o hledání čehosi jako osobní identity a nového smyslu života po osudové autohavárii. Jak však film postupně plynul dál, jeho dramatická struktura se hroutila do chaotického prolínání flashbacků, snů a reality, ve které čert aby se vyznal. Svou nelineární narativní strukturou a sci-fi nádechem mi to připomnělo třeba snímky "Věčný svit neposkvrněné mysli" nebo "Truman Show", oba mě ale oslovily víc. Emoce tam ale byly a především každý záběr na Penélope Cruz mě uzemnil její temperamentní krásou. Hlavně kvůli ní tak hodnotím tento film relativně vysoko, ale ke druhému zhlédnutí nebo delší úvaze nad tím, o čem ten film vlastně je, chuť nenacházím. (25.09.2011)

Tenhle film byl předlohou pro "Vanilkové nebe", a mě při jeho sledování překvapilo, jak moc doslovným remakem Vanilkové nebe je. Film má působivou atmosféru, a oproti svému nástupci disponuje jedním velkým kladem - lepším hercem v hlavní roli ( Cruise je už přece jen moc starý:). Vanilkové nebe má oproti tomu lepší soundtrack, přece jen ti Sigur Rós v závěrečné scéně mi tu chyběli. (ale to je jen taková moje úchylka:) (30.03.2004)

Ako väčšina tunajších užívateľov som na prvýkrát videl Vanilkové nebo. Očakávania romantickej drámy sa prekotúlali do úplne iného žánru a z toho úplne iného až do stratena. Vravím, ó aké originálne a ó ako krásne zamotané (milujem zamotané filmy). A dnes, po zhliadnutí Abre los ojos, mením názor. Americká verzia je skoro čistou kópiou, s nesympatickou Cameron Diaz a presladeným záverom. Naopak prvotná verzia (táto) od začiatku pôsobí tak nejak chladne. Ale chladne v inom zmysle slova ako predpokladáte. Každú scénu som prežíval omnoho silnejšie než v remake verzii. Priateľstvo Césara a Pelya bolo omnoho intenzívnejšie. Láska medzi Césarom a Sofiou bola omnoho sladkejšia a tak trocha iskrivejšia. Pestrofarebná kombinácia žánrov, kde netušíte v akom čase sa dej práve odohráva. OBROVSKÝ SPOILER - nečítať: Pri záverečnej scéne si uvedomte, že jeho Sofia je taktiež ako priateľ Pelayo už dávno po smrti. On žije v lucidnom sne o niekoľko dekád rokov dopredu. A keď sa prebudí? Bude sám a pravdepodobne psychickú záťaž z novej reality nezvládne. Naozaj smutné. (24.05.2010)

Amenábar rozprestiera svoje krídla, a ukazuje nám svoje filmárske umenie skrze jeho psycho scenár a citom vybraných hlavných predstaviteľov. Všetko funguje neskutočne intenzívne, má to umelecký šmrnc, herci hrajú na hranici svojich možností. Avšak v eufórii vytvoriť niečo výnimočné, scenár zakulhává v prirodzenej logickosti a ku koncu sa stáva na moje gusto až príliž nejasným. Ps: Penélope je bohyňou i tu, nielen v mytológií... (23.10.2010)

Krehká romantika navždy utopená v manieristických vynálezoch sebavedomých vedcov, na ktorých je ľudská populácia nekompromisne založená. Na jednej strane obdivujem schopnosť zachovať si večný život, krásu, putovať za hranice nášho rozumu, postaviť sa proti prírode - čo je tu prezentované, na tej druhej si uvedomujem, že hazardujeme nielen s tým, čo je nám bezprostredne predurčené, ale aj s našou prirodzenosťou či šťastím, ktoré si postupne budujeme. Otvor oči je chaotická snímka a nemyslím, že má niekto šancu pochopiť celé to prelievanie myšlienok, snov, časov, udalostí, príčin a následkov, ale to spracovanie je tak silné, tak pôsobivé a nádherné, že som sa doslova nechala uniesť tajomnou atmosférou. Eduardo a Penelope sú úžasní, scenár nepochopí ani vyhlásený intelektuál, hudba dotvára pocity postáv. Tento film spracúva príliš dôležitú tému na to, aby sme jej nevenovali pozornosť a ja sa k nej určite ešte párkrát vrátim. (10.05.2010)