Jdi, žij a někým se staň

Film nesúci v sebe peknú myšlienku a spočiatku aj zaujímavý dej. Zaujímavejšie ako samotná mladá hlavná postava bol taký exkurz do života bežnej izraelskej rodiny, s jej plusmi i mínusmi - harmonické spoločenstvo vs. vojna visiaca nad hlavami rodiny a formujúca ich pohľady na postavenie v spoločnosti. Keby všetci utiekli (z Izraela), kto by hlasoval za mier? Happyendový záver ako do filmu ani nepasoval. Skrátiť zbytočne veľkú stopáž o 3/4 hodinu by prospelo. (23.10.2017)

To , že Izrael sa podujal na nevidanú vec a tou bola záchrana etiopských Židov , ktorí umierali hladom spolu s kresťanmi na ktorých sa Vatikán vysral , ale Izrael na svojich nie aj keď boli čierny a úplne chudobný , ale boli to Židia. A tak mohol vzniknuť tento prekrásny film o čiernom chlapcovi , ktorému veľmi tolerantný Izrael umožnil žiť a stať sa niekym a tak ho adoptuje židovská rodina a bráni židovská matka , ktorá cití , že nie je pravým židom , ale nie len ona , ale aj jeho židovská manželka. Mne je jedno či si Žid , alebo nie , či si čierny , biely , alebo červený , ja ťa milujem ty debil. A predstavte si , že zo športu mal najradšej chodenie a nie fudbal a bol niekedy bledý, vlastne bledočierny. Šťastie , že sa ten film skončil dobre , lebo to bysom bol fest nasraný. ŠALOM. (08.02.2009)

Uvědomuji si, že hodnotit tento film jako nadprůměrný, je možno jen díky první části filmu (ca. do výměny hlavního herce), v níž se ještě pojednává o problematice falašů obecněji, v následující části jde už jen o romatický blekot. Eitiopský černoušek s velmi obtížnými předpoklady (úmrtí sourozenců, loučení s matkou, zamlčování svého původu) se nakonec perfektně zabydlel mezi židy (všude je oblíben, dívky po něm šílí, skvělá kariéra lékaře ho nemíjí), co se nejspíš sotva kdy podaří bílému gójimovi. Na tomto popředí se osudy ostatní falašské komunity (až na je ho staršího přítele) zcela vytrácejí, takže nás mohou překvapit zprávy v novinách o tom, že (letos) falašové připravovali hladovku proti chystanému ukončení transferu jejich rodinných příslušníků z Etiopie, a že (především v roce 2015) pořádali v Tel Avovu spousty protestů proti "diskriminaci, rasismu a policejní brutalitě." Na druhé straně ovšem nejze pominout ani problémy s integrancí z jejich strany. Jak to asi dneska vidí náš hoch? (08.09.2018)

Citlivě natočený silný příběh, skvělý film, který přes všechny možné subjektivní výtky nese vskutku POSELSTVÍ. Šlomo není černý, není bílý, není křesťan, není žid, Šlomo je červený, zrozený z hlíny, z vody, z vůle Boží a k obrazu Jeho, miláček Hospodinův. Šalom uvracha!... - - - - - (Poprvé viděno 29.5.2008 na ČT2, komentář zde jako pátý - 30.5.2008) (30.05.2008)

Tak tohle je za plnou pálku a nebudu o tom vůbec polemizovat. Třikrát sláva, poněvadž dokonalé a harmonické spojení etnického, náboženského a rodinného konfliktu je tak dokonalé, že to předčilo mé hluboko zakořeněné očekávání. Nedupe a nechce, abyste koneckonců stáli přímo na něčí straně, ani nemusíte plakat, i přes to, že dojemné to je někdy až hanba. Cože si to tedy žádá? Jen se posaďte, přemýšlejte a zkuste si představit, jakou částí našeho života se táhne potřeba někam patřit a jak moc nás trápí, když nám schází ten nejvíc kompatibilní vzorek, jímž je nukleární rodina. Až dojdete k pocitu, ke kterému jsem také došla, možná uvidíte, že vždycky je možné být v zemi, kde se cítíte doma, cizincem. Další bod, ve kterém frustrace může nabývat na své míře. No a v neposlední řadě, když se v nás někdo zklame, je prostě pravdou, že nás to leckdy může mrzet víc, než jeho samotného. Tak, to mě teda stálo hodně úsilí, ale, směle do toho, zajisté si tento počin najde mraky svých interpretů. A možná, že to je očekávaným cílem. (23.03.2011)