Exil

Gatlifovy etnické příběhy mě dosud nijak zvlášť nezaujaly, ale tahle potrhlá road-movie to změnila. Může za to podstatnou měrou ústřední herecký pár a perfektně využitá hudba. I tak by to bylo za tři, kdyby mě nedostala nejdelší scéna celého filmu – rituální očistný tanec připomínající epileptický záchvat. Dvojice, která předtím poslouchala něco mezi hip-hopem a nabeatovanou world music, došla k hudebnímu zážitku, jaký ani ta nejalternativnější evropská hudba nenabízí a já na to koukal málem hypnotizovaně a podupával si nohama do rytmu. Dokonalý úlet. (25.01.2005)

tenhle film určitě stojí za vidění, zvláště hledáte-li někdy sami svoje kořeny... málokdo z nás je má sice v alžírsku, ale pocit, že nepatříte ani na jedno místo, to už může být obecně platnější zkušenost. ústřední pár proplouvá svou cestou zvláštním tempem, hudba tu hraje skutečně primární roli - a stojí za to. závěrečná scéna (která je skutečně nekonečná, ovšem nikoliv bezdůvodně) a epilog nechávají diváka trochu v rozpacích: mnoho se nedozví. je na každém, aby si z příběhu vybral to své. osobně se mi moc nelíbila hlavní hrdinka, naima - nějak jsem jí nevěřil její třeštění a "impulzivnost", přišlo mi to přehrávané. naopak romain duris byl výborný... a být holkou, tak se určitě nadchnu ještě víc :) shrnuto - zajímavé, i když asi nijak převratné. ale divím se, že to u nás prošumělo úplně ignorované diváky ;) 4 recenze a jen 5 hodnocení?? (30.12.2004)

Chápu vykořeněnost dětí imigrantů a jejich touhu spatřit zemi předků, zejména, když mají ještě v paměti střípky vzpomínek, nemyslím si však, že by konkrétně Zanovi a jeho dívce toto putování pomohlo najít svou identitu, ledaže by se jim rozsvítilo na tom šíleném holotropním mejdanu, ale to se už nedozvím a ani se to vlastně nechci dozvědět... Čekala jsem hledání, neúspěšné pokusy o integraci i konečné prozření, dostalo se mně pouze bláznivých výpadů věčně neukojené Naimy, lhostejných výrazů Zana a kvílení rádoby burcujících protestsongů. Jestliže se míní hledat dál, se mnou ať už nepočítají... (09.01.2010)

Zpočátku kdy sledujeme ústřední dvojici, film ubíhá příjemným tempem, ale zhruba od poloviny se režisér až příliš nechává unést hudbou a tancem. Film klade na můj vkus, až příliš velký důraz na uměleckou stránku a např. zobrazování nahoty bylo celkem samoůčelné a nicneříkající. Hlavní herečka podala sympatický výkon a scénka na fotbalovém hřišti byla díky ní nejlepším momentem filmu.. Při odchodu z kina jeden mladý muž pronesl ke své přítelkyni větu "Musel jsem se hodně držet, abych se nepodíval na hodinky, no to bych se hrozně shodil." (29.12.2004)

Videoklip andalúzsko-afrických rytmov natiahnutý na neúnosnú dĺžku. Vtiahnutie do deja sa nekonalo, pretože putovanie páriku na okraji spoločnosti za poznaním vlastných koreňov ponúka len bodové turistické atrakcie z bedekra nezávislých cestovateľov, čo chcú za minimum peňazí poznať život v rôznych kútoch sveta. Okrem niekoľkých krásnych, farebne a kompozične vyvážených záberov (krajina s cestou z nadhľadu v úvode, kvapka potu) a počúvateľnej hudby je film priveľmi plochý, postráda švih, humor a vierohodnosť. Mnoho záberov samoúčelných, zbytočných, ničnehovoriacich. Čo sa týka extatickej scény v závere - dokumentarista afrických domorodých rituálov Jean Rouch by sa podľa mňa len trpko pousmial. Miesto očistnej katarzie film ponúkol zväčša len prehrávanie a lacnú efektnosť pre všetkých, ktorým stačí kĺzanie po povrchu za sprievodu peknej hudby. (08.07.2005)