Říjnové nebe

Myslím, že snad každý má nějaký svůj malý film, za který by strčil ruku do ohně a zuby nehty bránil jeho pověst. Já jsem takový osobní kult našel právě v Říjnovém nebi. Byť bývají podobné příběhy o cestě za vytyčeným cílem odshora dolů naplněné dráždivými a pro někoho přímo nesnesitelnými klišé, nechám se jimi občas docela ochotně strhnout a Johnston se mi v tomhle případě vyloženě trefil do nálady. Nečekejte nic moc originálního nebo řemeslně nadstandardního a bude vám u toho tak příjemně, že už po pár minutách byste klidně i zavolali kumpánům připraveným v hospodě, ať na vás dvě hodinky počkají. (17.11.2012)

Příjemná pohodovka o naplnění svého snu navzdory nepříznivě rozdaným kartám nepřináší nic objevného, ale svou povznášející práci dělá dobře. Škoda, že nevyhnutelný úspěch ve druhé polovině zbytečně oddaluje a poté ho ještě louhuje v koňské dávce sladkého hollywoodského sentimentu, který zanechá na patře mírnou pachuť. (16.05.2022)

Citové vydírání a sentiment? Ano, to všechno v tomhle filmu najdete, ale tak dobře natočené, že to zatraceně dobře působí. Nezdolnost Homera Hickama a jeho tvrdošíjná cesta za snem postavit raketu, získat stipendium a vystudovat školu, místo práce v dolech, jak po něm vždycky vyžadoval jeho otec, byla obdivuhodná. (01.01.2006)

Výborné drama podle skutečného příběhu. Dramatický příběh z malého hornického městečka o "vzorech" popisující velice zajímavou formou nejenom vztah otec-syn, ale i to, že pokud si myslíme, že něco má smysl, tak bychom se měli snažit pro to udělat všechno a neztrácet naději. Příběh "amatérských raketových konstruktérů" dokáže po celou dobu zaujmout i díky dobrému vyvážení scén dramatických, humorných i těch k zamyšlení. Hlavní tíha celého filmu leží na ústřední herecké dvojici Jake Gyllenhaal a Chris Cooper, kteří se rolí zhostili na výbornou, hodně zajímavá je i postava Laury Dern. Přesto, že vyvrcholení příběhu je dost předvídatelné, věta "Werner von Braun je významná osobnost, ale není to můj vzor" mne docela dostala ... (05.06.2017)

Jednoduchý, priamočiary, ničím neobvyklý film o ceste za chlapčenským snom. Zaujal ma tým, že aj ja som sa k štúdiu chémie dostal cez konštruovanie primitívnych rakiet. Potešili ma i krátke ukážky hudby z mojich obľúbených sixties. S americkým pátosom som už zmierený, aj keď mi naďalej prekáža, a za chyby v preklade chemických zlúčenín a niektorých odborných termínov tento film nemôže. (15.04.2019)