Černý hřebec

I když se to na první pohled tváří jako klasický rodinný film a mladém chlapci a jeho zvířeti, kterým je v tomto případě nádherný černý hřebec, jak uvádí i název, ve skutečnosti zde najdete scény, které jsou zajímavé a nejsou až tak mainstreamové. Patrné je to hlavně v ostrovní sekvenci, kde se v podstatě nemluví. Je to přece jen trochu jiný zážitek. (13.08.2015)

Kůň, lodě a moře, to by mělo stačit k vytvoření trháku. Alespoň u mě. Navíc je tu klasické schéma s dostihy, vítězstvím, dětským a koňským superhrdinou, tenhle film má všechno. Jenže to nestačí, aby to bylo ono. Kdyby mi bylo osm, byla bych na vrcholu blaha. Jenže tehdy jsme neměli televizi a místo koně jsme jezdili na ohnutém kmeni břízy, osedlaném dekou a provázkem z dědečkovy kápézetky. (02.06.2017)

Jojo, Alec a Black, taky jsem to jako dítě sledoval. Ne teda film, ale seriál, stejně jako spoustu dalších "zvířátkových" filmů a seriálů, ale dlouho mě to nevydrželo a dnes se na takový filmy koukám spíše s cynickým nadhledem. Občas mě nějaký takový film dostane (Volání divočiny), ale bohužel Černý hřebec to nezvládl. Od začátku víte co bude (sbližování, trénink, závod). A i když mě film překvapil opravdu psycho scénou ztroskotání lodě, sbližování se konalo v rámci ztroskotání na ostrově a závod je výborně natočený, cynik pořád hlodal. Jak ten kluk přežil 2 roky na pustém ostrově bez jakéhokoliv traumatu? Proč jsou ty záběry kýčovité jak z Pobřežní hlídky? Jak by se mohlo dítě zúčastnit dostihu a porazit zkušené žokeje? Proč je Kelly Reno absolutně nevýrazný? No nic. Je to slušný film na 3*, ale ne pro mě. (08.11.2023)

Knižní předloha od Waltera Farleyho je moc pěkný příběh pro mládež, který "odsejpá" a ani na chvilku nenudí. Během dvou stran A5 tam dojde ke zvratu, který se ve filmu táhne 15 minut. Řekla bych, že je to neobratně natočené a proto chvílemi nudné, ale ono asi není nic snadného přesvědčit koně aby prokázal trošku hereckeho talentu.. 70% (14.03.2012)

Přátelství mezi chlapcem a hřebcem, navázané po ztroskotání na pustém ostrově, se po záchraně přenese i do dostihové drezúry a závodění. Ve zvířecí sportovní pohádce se málo mluví a více se lyricky kochá, pročež o krásné záběry plnokrevníků není nouze. Já se ovšem u poeticky bezeslovného, zadrhávajícího tempa dost nudil (hlavně zpočátku). (08.06.2018)