Masakr v Římě

Nejděsivější ze všeho byla samotná tvorba seznamu, kdy nacisti a jejich italští poskoci sháněli jména určená k popravě kde se dalo. Na druhou stranu si zaslouží ocenění to, že se to tvůrci nesnažili podávat černobíle a i u některých záporných postav byla naznačena ta lidská stránka. S podobným zpracováním bych byl spokojen i u chystaného snímku o Lidicích. 80% (02.07.2010)

Morriconeho opět fantastická hudba, Richard Burton (velitel gestapa Kappler) a Marcello Mastroianni (odbojářský kněz Antonelli) tři důležité postavy tohoto válečného snímku nebo spíš boje domácích odbojářů. Jinak převážně nuda, celý film se v podstatě nic zajímavého neděje, krom dvou atentátu na jednotky SS, bylo to spíše o komunikaci a plánování útoku..Ani scéna hromadných poprav v nějakém odlehlém dole tento film nezachránila pouze od průměru a to jsem si dělal po velmi nadějně vypadajícím úvodu předčasně velké naděje. Na konec bylo zajímavé číst závěrečné titulky filmu (takový epilog). Dnes by ale stěží takový to film prošel.. (14.04.2008)

Burton uměl nejen vyseknout římského vojevůdce, ale i brutálního nacistu. Zde si střihl Herberta Kapplera velitele gestapa. Ten se smutně proslavil ,,Římským masakrem", skutečnou událostí, kdy byly v jeskyních poblíž Říma popraveny desítky civilistů jako pomsta za partyzánskou akci odboje.To vše se stalo pouhých deset týdnů před osvobozením Říma jednotkami americké armády. (01.08.2011)

Psychologické drama z období druhé světové války, s dobrými hereckými výkony, občas i s vynikající atmosférou. Spíše gesto, než promyšlený odpor, snaha o upoutání pozornosti na domácí odboj, který se proměňuje v pomstu raněného zvířete, snažící se nahánět ještě hrůzu a strach. Marná snaha kněze - restauratéra starých obrazů Pietro Antonelliho (dobrý Marcello Mastroianni, i když pro něj s nevhodnou angličtinou) zabránění masakru 330 většinou nevinných římských občanů jako pomstu za atentát na německou jednotku. Po bezmoci se sám demonstrativně vydává do rukou katů, konkrétně do nejvýraznější postavy německé bezpečnosti Obersturmbannführera Herberta Kapplera (dobrý Richard Burton), který si sice uvědomuje neodvratný konec Třetí Říše, ale iniciativně, energicky, inspirativně i poslušně vykonává jakékoliv rozkazy. Z dalších rolí: generál Kurt Maelzer (Leo McKern), primitiv toužící po pomstě a proudění krve, plukovník Dollmann (John Steiner), snažící se úzkostlivě vyhnout jakékoliv chybě, díky níž by se po válce ocitl před válečným tribunálem, římský policejní šéf Pietro Caruso (Renzo Montagnani), poslušný, ale ne schopný všech zvěrstev, a atentátníci Paolo (Giancarlo Prete), Giorgio (Renzo Palmer) a Elena (Delia Boccardo). Násilí plodící jen další násilí, pomsta vyvolávající jen další pomstu, lidský život nemá žádnou cenu, je jen prostředkem k uspokojení vlastního ega a jakési národní hrdosti. Gesta střídá gesto. Místy strhující, místy bohužel méně. (30.08.2011)

Reziser George P. Cosmatos /Rambo 2, Cobra/ natocil svoj suverenne najlepsi film, spolu s dalsim, ktory sa vola Prejezd Kassandra 1976. Skoda velka, ze potom uz tocil len priemerne filmy. Takze par slov k Rappresaglii. Film ma na starosti scenarista Lucio de Karo /Policajt Drabem 1973/, a vidno ze sa snazil. Dost dlho sa vo filme nic nedeje, len odznie kopa dialogov, tie ale su potrebne jednak pre atmosferu a jednak pre pochopenie suvislosti. Filmu vladnu traja kvalitni herci, a to konkretne Richard Burton /Kleopatra, Where Eagles Dare/, marcello Mastroianni /La Notte, Manzelstvi po Italsku/ a Leo McKern /Ryan´s Daughter 1970, Ladyhawke 1985 od Richarda Donnera/. Takze treba vydrzat tie dialogy, ktore su spestrene len jednym atentatom na akusi diviziu SS. Zaver je masaker sam o sebe, mrazilo ma z toho kvalitne, teda tak depresivny a tvrdy zaver sa len tak lahko nevidi : 86 % (03.03.2016)