Světla páteční noci

Dost dobrý film o tupém šilenství, které vyvolává americký fotbal. V tomto technicky skoro dokumentárním snímku je sportovní hysterie zčásti pochopitelná, protože představuje ať už zdánlivě nebo skutečně jedinou cestu ven z ubíjející šedi maloměsta. Odpovídající schválně cukavá kamera, která ale umí i neotřelé umělecké záběry. Osudy jednotlivých hrdinů jsou jen lehce načrtnuté, protože nejdůležitější je hlavní proud - série fotbalových utkání. _____ Asi bych měla lepší požitek, kdybych trochu znala pravidla tohoto prapodivného sportu. /24. 7. 11./ (24.07.2011)

V Americe je normální, že se točí filmy o každém druhém sportovním týmu, který někdy něco vyhrál(nebo nevyhrál). Vždycky to má stejný koncept i herecké výkony. Tenhle se až tak v ničem neliší, možná až na tu dokumentární kameru. Ale dokáže chytit za srdce, což je u tohohle druhu filmu asi nejdůležitější, protože když je vám konec ukradený už v půlce, tak to můžete rovnou zabalit. (26.10.2008)

Můj kamarád mě informoval, že Světla páteční noci jsou mnohem lepší než Vítězové a poražení a tak jsem se neuvěřitelně těšil, že možná první film, co může překonat nejlepší sportovní snímek od Olivera Stona a tak jsem oba filmy srovnával. Naštěstí jsem srovnávání nechal už při prvním zápase, jelikož by Světla páteční noci v mých očích dopadly velice špatně. Nejen, že film zaostává ve všem, jak v hereckých výkonech(nikdo mě nepřišel tak výrazný), v dynamice zápasů, cool záběrů a hlavně v napětí v zápasech. Zde mě bylo naprosto jedno, jak celý film dopadne, vůbec jsem nebyl přikován k sedadlu a necítil sílu soupeřů. Spíše jsem cítil falešné emoce, které tahal z diváků zpomalenými záběry, možná je to z toho, že jsem většinou srovnával a možná na podruhé si užiji více. Bohužel kamerou stojí většinou mimo hřiště a řeknu to asi tak, opět Vítězové a poražení zůstali neporaženi a tak bych hodnotil film 2 hvězdičky, ale když nebudu srovnávat, tak jsem byl průměrně spokojený a o jednu hvězdičku navyšuji, ale asi hlavní u tohoto filmu je nečekat mnoho jako když jsem čekal já. Nejedná se v žádném případě o nejlepší film o americkém fotbalu, Peter Berg nám natočil stejnou pohádku, kterou jsme už mohli vidět v jiných filmech a tak mé hodnocení 3 hvězdičky... (02.03.2008)

A máme tu další americké drama o národním americkém sportu zvaném americký fotbal, a to podle skutečných událostí. Když jsem viděl své první drama o americkém fotbalu, tak jsem byl nadšený. Ale už je toho opravdu nějak moc. Navíc tenhle film nenabízí o mnoho více, než jiná dramata jako např. Gang v útoku či Návrat na vrchol. Nebylo zde absolutně nic, co už by nebylo nikde jinde, a v tomhle případě už je mi i tak nějak jedno, že to je podle skutečných událostí. Já jsem člověk, který nemá americký fotbal v lásce, neznám jeho pravidla, nikdy jsem neviděl žádný zápas v tomto sportu (možná maximálně jen pár minut někdy v noci, když jsem přepínal TV kanály), a tak je pro mě tolik filmů o tomto sportu už opravdu hodně. Ale nechci tomuhle snímku křivdit jen kvůli tomu, že už jsem viděl několik jiných filmů o tomto sportu, a tak hodnotím poctivě tak, jak to cítím. U tohoto dramatu jsem se nenudil, drželo mě v napětí, dějově to bylo docela zajímavé a roztřesená, skoro dokumentární, kamera byla příjemným oživením. A Billy Bob Thornton je jednoznačně kladem tohoto filmu, ovšem mladí herci za ním nikterak nezaostávají. A tak snad jediné, co mi zde vadilo, byly právě scény z fotbalových utkání, ale chápu, že bez nich by tento film nemohl fungovat. Takže po pečlivém zvážení uděluji nadprůměrné čtyři hvězdičky. (13.07.2009)

Nezajímá mě americký fotbal. Nedívám se na něj. Skoro neznám ani jeho pravidla. Nemám rád podobné "lidské" příběhy, jak se nějací kluci ze zapadákova v Texasu vypracují až do státního finále. Nemám rád klišé a patos. Proč se mi ale Friday Night Lights líbí? Odpověď je jednoduchá. Peter Berg umí. Jeho styl je vskutku zarážející a vizuálně vypiplaný, a to nemluvím jen o dynamicky zachycených zápasech, kde do repráků hrajou ty největší pecky a střídají se tu zrychlené a zpomalené záběry, u kterých musí srdce akčního nadšence plesat. Dokáže obdivuhodně dostat z herců a diváka velkou porci emocí, ač se jedná o okamžiky, které jsou už tak nastokrát provařené v jiných filmech. O cti, budoucnosti, přátelství, vítězství, rodině, však to znáte. Ale zde nepůsobí za žádnou cenu vyumělkovaně. O co víc věcí o nich zjistíme, tím si uvědomíme, co pro ně znamená vítězství. Proto taky divák je nevídaně napjat při scénách zápasu a za každou cenu jim fandí, i když mu ten sport absolutně nic neříká. Za Berga palec nahoru, že dokázál obyčejné sportovní drama povýšit na testosteronovou "akční" jízdu okořeněnou výrazným sociologickým podtextem. Zní to divně, ale budiž. Ke konci jsem měl totiž podobné pocity jako při závěru filmu Americké Graffiti. Byli mladí, hráli fotbal, pak fotbal skončil, stáli na prahu dospělosti a každý šel svou cestou...ať už to tak chtěli nebo ne. (12.07.2009)