Světla páteční noci

bergov kineticky styl rezie je vynikajuci, dokaze navodit atmosferu a napatia bez vacsej namahy, ale FNL ma nedokazalo riadne chytit za gule a vtiahnut do deja, napriek tomu ze sa film nezameriava na vela postav, miestami som stracal zaujem o osudy hrdinov i ked ich tuzbu po vitazstve, ktore by ich dokazalo dostat z diery v ktorej ziju, som citil i ja... kazdy jeden zapas je vynikajuci a billy bob podava vynikajuci vykon... odporucam podobne ladeny remember the titans s denzelom... (18.08.2012)

Musím do puntíku souhlasit s komentářem uživatele jménem Cival a doplním, že tohle sportovní drama přesně vykresluje život na americkém maloměstě, chyť příležitost za pačesy hned teď, jinak se z něj nikdy nedostaneš. Skvělý Billy Bob Thornton a já si vždycky uvědomím, jak chlap, na kterém vlastně vůbec nic extra není, mě dostane, asi těma očima. Jinak perfektně zvolená muzika, kamera, výborný celek. (02.09.2019)

Během první poloviny jsem si jen tiše zoufala - nad amatérským vyzněním, příšernou kamerou a absolutně nezaujatelným průběhem, k zoufalství se přidružily pocity pohrdání - nad vidlákovem světa, odpudivým večírkem a dokonce i nad tím burgerem, který Winchell přežvykoval. Vůbec největší katastrofou, která často atakovala krajní mez, odkud posílám podobné touchdowny rovnou do odpadu, však byla obrovská hromada nabubřelých žvástů, kterými spoluhráče častoval oblíbenec číslo jedna - Boobie Miles, kterému naštěstí brzy došel humor, nicméně ho důstojně zastupoval zbytek obyvatelstva texaské Odessy, který měl místo hlavy šišatou merunu a v té šišce se pořád dokola motala jediná otázka ... "vyhrajete stát, vyhrajete stát, vyhrajete stát ????" Ani nevím, jak se mně podařilo přehoupnout do druhé, stokrát lepší poloviny (podezřívám se z několika mikrospánků), kde konečně dostal prostor Billy Bob a hlavně sport samotný. Přesto, že humbuk okolo amerického fotbalu neobdivuju, zaujalo mě jeho až hmatatelné vyobrazení, vyblázněné basovým hudebním doprovodem, dokonale vystihující euforický tlak na diváky v ochozech. A nejlepší nakonec - rozhodující zápas sám, byl sportovním, záběrovým i emočním zákuskem a vybičoval tak moje konečné hodnocení na krásných 40%. (27.06.2012)

Můj kamarád mě informoval, že Světla páteční noci jsou mnohem lepší než Vítězové a poražení a tak jsem se neuvěřitelně těšil, že možná první film, co může překonat nejlepší sportovní snímek od Olivera Stona a tak jsem oba filmy srovnával. Naštěstí jsem srovnávání nechal už při prvním zápase, jelikož by Světla páteční noci v mých očích dopadly velice špatně. Nejen, že film zaostává ve všem, jak v hereckých výkonech(nikdo mě nepřišel tak výrazný), v dynamice zápasů, cool záběrů a hlavně v napětí v zápasech. Zde mě bylo naprosto jedno, jak celý film dopadne, vůbec jsem nebyl přikován k sedadlu a necítil sílu soupeřů. Spíše jsem cítil falešné emoce, které tahal z diváků zpomalenými záběry, možná je to z toho, že jsem většinou srovnával a možná na podruhé si užiji více. Bohužel kamerou stojí většinou mimo hřiště a řeknu to asi tak, opět Vítězové a poražení zůstali neporaženi a tak bych hodnotil film 2 hvězdičky, ale když nebudu srovnávat, tak jsem byl průměrně spokojený a o jednu hvězdičku navyšuji, ale asi hlavní u tohoto filmu je nečekat mnoho jako když jsem čekal já. Nejedná se v žádném případě o nejlepší film o americkém fotbalu, Peter Berg nám natočil stejnou pohádku, kterou jsme už mohli vidět v jiných filmech a tak mé hodnocení 3 hvězdičky... (02.03.2008)

Ničím jedinečný, povedal by som až príliš typický film s tematikou amerického futbalu, a všetkými klišé, ktoré to bohužiaľ obnáša. Spracovanie a hlavne kamera boli dobré, hudba mi však vadila, rovnako ako niekoľko preemotivovaných scén, ktoré to fimu, ktorý sa chce predať svojou atenticitou nepatria. Za veľké pozitívum však považujem zábery so zápasov am. futbalu, síce strihovo premrštené, ale celkovo vydarené. Hodnotenie: 65% (22.09.2013)