Světla páteční noci

Mám rád americkej fotbal a na filmy s jeho tématikou se vesměs kouknu mile rád. Ovšem co se týká tohoto snímku, tak to byl opravdu zážitek prvotřídní. Prvotní očekávání bylo to, že se zase bude jednat o ten bláhový americký sen, kde když budete věřit a poctivě plnit, lze dosáhnout všeho. Neříkám, že to je špatný sen, přeci jen každý z nás by jsme měli něčemu věřit, ale hlavně je těžké to natočit do té podoby, aby vám to samo o sobě nelezlo na nervy. A ono ejhle, tady ani žádný sen snad není. Nebo možná je, ale přes všechny ty hovna co se vám snáší na práh a řada těch neustálých neúspěchů to bere i z pohledu, že k dopracování onoho snu nevede jen ta zlatá cesta. Zákon padajícího hovna je častějším vyobrazením než ten dokonalý život. Najde se tu řada různorodých osobností, ke kterým si člověk během celého filmu najde cestu a s některými se dokáže třeba i stotožnit. Ať je to neskutečný talent, jehož budoucnost mu zhatí zranění; hráč, na kterého je kladen největší důraz, protože je synkem místní fotbalové legendy, a proto není lehké vyrůstat v jeho stínu a nakonec třeba nejdůležitější postava celého mužstva, naprosto uzavřený quarterback, který žije se svojí nemocnou matkou. Herecké obsazení vám tehdy skoro nic neříkalo, ale na to, že to byla banda úplných nováčků, to zahrála více než úctyhodně. Hudba skvělá, ty dramatická vyvrcholení ještě lepší a celá ta kombinace všeho je naprosto perfektní. A do toho ještě ten pocit, že se jedná o skutečně životopisné dílo. Úžasné a nebojím se tvrdit, že je to vůbec sám o sobě dokonalý snímek, který by nemohl být už za žádné situace lepší. "MOJO Panthers!!!" (09.07.2014)

Uplakaná nuda. Spousta nakousaných témat, kdy je ale rozvedeno snad jen to, jak je vyvíjený tlak na středoškolské hráče a jejich trenera. Jinak je ale mrtě moc podobných filmů podle "skutečných" událostí, které mají nějaký zajímavý děj. No a sportovní stránka filmu? Spousta střihů a nesmyslů. Takže se ve filmu může dít cokoliv, co se řekne, protože to stejně nikdo neodkáže zobrazit. (07.05.2012)

Je to takovy muj konicek (anebo nesvar?) si po shlednuti filmu s oznamenim "PODLE SKUTECNE UDALOSTI" zjistovat, jak to teda bylo a co bylo jen vymyslem filmaru. Prekvapive jsem k tomuhle filmu o univerzitnim (nebo stredoskolskem?) americkym fotbalu nasel velice obsahle analogie a srovnani, kde se porovnava film s knizni predlohou a se skutecnyma udalostma. Kdyz to shrnu, krome jmen hracu a trenera bylo asi vsechno uplne jinak. Fotbalovy mestecko nebylo bilo-cerny, ale bilo-hispansky. Boobie Miles nebyl po svym zraneni kamaradskej, prave naopak (a tu nohu si zlomil taky jinak a jinde). Vsechny ty prubehy zapasu byly smysleny, stejne tak oponenti. Permian Panthers se nedostali v play-off do finale a Dallas Carter vyhrali az po nejaky diskvalifikaci skutecnych vitezu sezony - Converse Judson. Chybi tam zasadni tymy a rivalove, dokonce nektery zdroje zachazeli az tak daleko, ze dokonce i pocty divaku (finale ve filmu 50k, realita 10k) a pocasi byli behem zapasu jiny nez ve filmu... Zabavny taky bylo cist, co se s hraci stalo... nekde to bylo podavany jako ze maji po skole uspesny zivoty, ale neprislo mi to - zememeric, kamionak, pojistovak atd... No nevadi, zkratka vsechno bylo jinak - jako film to asi fungovalo, ale to spis az v druhy polovine. V uvodu mi vadila trepotajici se kamera a rychly strihy, vedlejsi postavy s vyjimkou quaterbacka Winchella a hvezdnyho Milese nedostali zadny prostor mimo film a celkove to na me nepusobilo nijak optimisticky. (19.05.2021)

Můj kamarád mě informoval, že Světla páteční noci jsou mnohem lepší než Vítězové a poražení a tak jsem se neuvěřitelně těšil, že možná první film, co může překonat nejlepší sportovní snímek od Olivera Stona a tak jsem oba filmy srovnával. Naštěstí jsem srovnávání nechal už při prvním zápase, jelikož by Světla páteční noci v mých očích dopadly velice špatně. Nejen, že film zaostává ve všem, jak v hereckých výkonech(nikdo mě nepřišel tak výrazný), v dynamice zápasů, cool záběrů a hlavně v napětí v zápasech. Zde mě bylo naprosto jedno, jak celý film dopadne, vůbec jsem nebyl přikován k sedadlu a necítil sílu soupeřů. Spíše jsem cítil falešné emoce, které tahal z diváků zpomalenými záběry, možná je to z toho, že jsem většinou srovnával a možná na podruhé si užiji více. Bohužel kamerou stojí většinou mimo hřiště a řeknu to asi tak, opět Vítězové a poražení zůstali neporaženi a tak bych hodnotil film 2 hvězdičky, ale když nebudu srovnávat, tak jsem byl průměrně spokojený a o jednu hvězdičku navyšuji, ale asi hlavní u tohoto filmu je nečekat mnoho jako když jsem čekal já. Nejedná se v žádném případě o nejlepší film o americkém fotbalu, Peter Berg nám natočil stejnou pohádku, kterou jsme už mohli vidět v jiných filmech a tak mé hodnocení 3 hvězdičky... (02.03.2008)

Zajímavý paradox. Berg je nejsilnější v momentech, ve kterých byste to od něj čekali nejmíň. Místo vycizelovaného finále je tak mnohem zásadnější občasné pofňukávání zúčastněných a nervózní kamerové tiky po jejich tvářích. Na hřišti už to takhle nešlape. Za opileckého tátu a kvanta zbytečných figurek prostředníček dolů. (13.02.2009)