Příběhy obyčejného šílenství

Petr Zelenka mě tímto filmem lehce zklamal. Myslím, že je to zatím jeho nejslabší kousek. Myslím, že divadelní hra, která je v Dejvickém divadle neustále vyprodaná musí být skvělá. Jenomže film není divadlo a to se na tomto díle podepsalo. Dosti scén působí divadelnicky. Taky u vtipů je rozeznat, kdy jedna postava druhé nabíjí na smeč. Nelze ani hodnotit herecké výkony, protože Trojanova role nai žádný herecký výkon prostě nevyžadovala. Výseldný film je prostě série obyčejných šílenství, nevyrovnaně humorných vtipů, ale ve výborném provedení. (12.11.2006)

Dobrý, ale méně by bylo více. A to jak vůbec tohohle cool humoru v českých filmech přelomu tisíciletí (napoikstý už to trochu unavuje), tak obzvlášť toho důrazu na cool ujetost uvnitř příběhu samého. Nakonec se ukazuje, že právě ta nejtrapněji napsaná postava, která tam byla celou dobu na přes držku (matka), je jediná, která tomu ve finále dává smysl. Ovšemže ne tak, že by jediná potřebovala spásu, nicméně jako jediná dosáhne toho, kolem čeho ostatní jen mlsně chodí. Duch vane, kudy chce. Nebo to celé byl vlastně její příběh? Komentář: Artran. (14.12.2016)

"Našel jsem si tady Kocourka a on potřebuje, aby se na nás někdo díval, když se milujeme. Co si o tom myslíš?" Tak já bych si asi taky chodil přivydělat k sousedům soustředěným sledováním jejich souložení, ale zatím jsem tuto nabídku neobdržel, takže ji nemohu zodpovědně vyhodnotit. Nicméně jsem získal spoustu důležitých poznatků do života. Třeba, že ženy jsou naši přátelé, ale hrají tvrdou hru, nezájem o zemětřesení v Gruzii je jasným znakem umírání a taky jeden recept: svařit vlasy v mlíce, usušit a spálit spolu s jablečným listím. A jelikož mám pochopení pro nejednu úchylku, tak jsem se při těchto příbězích bavil nadstandardně. (28.11.2016)

Příběhy obyčejné šílené rodiny, a šílených lidí kolem nich, které ona rodina přitahuje, .... jenom se mi zdálo trošku přehnané jak jel tím vozíkem až ke své lásce, se mi zdálo, že to bylo dělané že jel přes noc a přijel k ní časně ráno, tam měl být mnohem rychleji (( :: jinak vcelku dobré, pobavil jsem se a to byl účel filmu (24.01.2006)

Usazen na pohodlné židli jsem se stal dobrovolným voyeurem televizními reklamami přerušované soulože režiséra s vlastní divadelní hrou. Uběhla půl hodina, 60 minut, čas se vleče jak astmatický mravenec s těžkým nákupem a já se pořád dívám na stejný kopulační pohyb. Žádná změna polohy, vložení originálního nápadu, či vzruchu. Jen okoralá rutina dlouholetého manželství, kterou by snad nakonec mohlo přebít úžasné vyvrcholení, říkám si. Hodina a půl, dvě hodiny, oči se mi klíží, ale když už jsem jednou tady, nebylo by slušné odejít. A najednou to přijde! Režisér do toho zničehonic přestane monotónně bušit, otočí se znaveně na bok a.. Usne..! Příště už ani za peníze Petře, protože tvé vtipy nejsou vůbec vtipný. Chtěl jsem dát dvě hvězdy, ale herci si to nezaslouží. (19.08.2009)