O ztracené lásce

Ojedinělý pohádkový cyklus, jehož přednost tkví především v dobrém hereckém obsazení, velkolepé výpravě a napínavém ději, který je místy krutý jindy zase laskavý. Hudba dobře odděluje tyto dvě odlišné strany. Po herecké stránce to nemá chybu: hamižní rodiče Vladimír Dlouhý a Simona Stašová a jejich Honza v podání Danici Jurčové, tajemná pavoučnice Lucie Bílá, rázná Zlata Adamovská. Ale moment, který mi nejvíc učaroval byl ďábelský taneček Jiřiny Bohdalové a Jiřího Langmajera, to nemělo chybu. Z posledních dvou dílů by šel hravě udělat jen jeden a výsledek by tak byl lepší, ale budiž. Ale jako celek to působí originálně a atraktivně. Myslím, že nic podobného u nás zatím nevzniklo. Když jsem to viděl poprvé tak se mi to rozhodně zamlouvalo a ani podruhé jsem se u toho nenudil. Myslím že Mertaxův komentář není od věci: Tak divný, až je to zajímavý... (05.04.2008)

Od premiérového vysílání už uplynula dost dlouhá doba, byla jsem tehdy ještě malá holčička, určitě jsem ale z téhle zvláštní pohádky byla nadšená. Dnes už to vidím trochu jinak, vyzdvihla bych však herecké výkony v podstatě všech zúčastněných, krásnou hudbu (při které až mrazilo) a originální scénář. Snad bych hodnotila i výše, ale naprosto mě odradil předposlední díl s lunaparkem. Čičulíny i smrtka, to byl vrchol trapnosti a nevím, čeho ještě. A Tereza Duchková jako princezna? To už bylo vážně moc ;). (06.09.2011)

Díval jsem se na to někdy asi v první třídě a působilo to na mě opravdu silně, nevím, jestli bych hodnotil takhle vysoce i kdybych to viděl dnes, ale v mých vzpomínkách zůstal zvláštní a ponurý příběh s atmosférou, který by se dala krájet. Máloco na mě takhle zvláštně zapůsobilo... 70% (12.10.2009)

První díly se mi hodně líbily. Velká Honza už tak roztomilá nebyla, stále šlo ale o pěknou a celkem originální seriálovou "pohádku". Dokonce se mi i líbily scény ve vězení. Sabina Laurinová i ostatní princezny byly dokonalé. Zlom přišel při záchraně Pravoslava a hlavně tuším předposlední díl (matějská pouť). Kvalitu pohádky to srazilo na kolena, pohled na pobíhající kočičí ženy nebo co to bylo, které na sobě měly oblečky jak pro děvky mě zrovna nenadchl. Ba naopak. Ale musím pochválit Jiřinu Bohdalovou coby noubenku Langmajera. Nechápu jak to dokázala zahrát, ale bylo to dokonalé :-D na tu "pohádku" bych se koukla znova jen kvůli ní. (14.01.2009)

Na české poměry hodně, hodně netradiční pohádka. Skoro se zdráhám říci pohádka, jedna deprese střídá druhou, atmosféra houstne až k totální bezvýchodnosti a člověk je skutečně vděčný za náznak nějakého dobra či něčeho pozitivního. Vydržet to celých 9 dílů je vážně jen pro otrlé. Myslím, že tady to tvůrci kapánek přepískli a překombinovali, nicméně jejich snahu o trochu jiný tvůrčí přístup oceňuji. (05.12.2005)