Cizí holka

Osmdesátá léta byla plná zajímavých námětů filmů a inscenací pro děti a mládež, zpracování tohoto patří k těm zdařilejším. Těžko říci, jak se na podobné inscenace dívají dnešní děti, ale to se asi jen tak nedozvím. Minimální prostředky, zajímavý příběh a skvělé herecké výkony dělají z tohoto filmu něco, co stojí za zhlédnutí. (24.02.2013)

Kdysi jsem viděl ve Studiu kamarád. Jde o dětský film, který jsem si rád ve stáří zopakoval. Příběh je oproštěn od všech zbytečností a složitostí a zjednodušeně "táhne přímo na bránu", což filozofům asi nebude vyhovovat. Témata adopce dětí z dětských domovů mají u nás tradici (Indiáni z Větrova aj.), i tady se jedná o "cizí holku", která přijde do nové rodiny. Pomalu ale jistě zapadá do trošku zidealizovaného prostředí rodiny a propracovává se mezi spolužáky ve škole. Lucie Matoušková v roli cizí holky je výtečná a rodičové Preissová+Štěpnička dodají humor a nadhled. Koření Věra Galatíková...70% (10.11.2013)

Jste na mě jako na cizí. Tak se mohla cítit česká Juliette Lewis - Lucie Matoušková, která spadá do slavného hereckého rodu Hlaváčových. Její maminka Dana jí jistě dala pár rad, jak nebýt totálně herecky mimo, teta Jana jí možná houkla radu, jak se nestydět mezi tolika slavnými českými herci. Režisér Ráž předvedl, že i televizní inscenace může zanechat v divákovi cosi hlubšího. Prostě tenhle počin není jen dutá a prázdná nádoba znějící v tónině, jakou by si přál idealistický, avšak pozvolna oslabující bolševik. Ten filmy o vzpurné mládeži z rozvráceného rodinného zázemí zatraceně neměl rád. A tak je z filmu cítit nervozní psychologický náboj, který je ale postupně oloupán na přijatelný film, v němž všechno dobře dopadne. Celkově je to hodně morálně posazeno. Holka z dětského domova se na nové prostředí hůře adaptuje, kalibrace neshod, následné prozření, které ale nemá tolik "buchvaldovské" vyznění, i když se nezmýlíte v žádném postupu scénáře, který lze snadno predikovat. Pro někoho může být určitým záporem i Matoušková. Na to, že jí má být deset let, působila vyspěle, ve svém projevu byla neokoukaná, sem tam i autentická, většinou si ale ve svém protivném projevu často víc než dost ubírala diváckých sympatií. Zkušená režie dala vzniknout dramatické inscenaci, která po normalizačních blábolech, pro změnu hodila oko na mládež vyrůstající bez potřebného rodinného komfortu. Tématicky určitě zajímavé, i ve studiových kulisách poměrně přesvědčivé, nechyběl emocionální náboj, jen ten zásadní efekt intenzivního prožitku se jaksi nedostavil. 60% (28.12.2015)

Ležíte na kavalci, vosmej kousek v hrdle, pětatřicátej čvaňhala, fotbal jenom na óó dvojce, tak si dáte osmou reprízu téhle holčičky, se kterou jste v dětství rozhodně nechtěli kamarádit a najednou div ne s nudlí u nosu zjišťujete, že byste ji adoptovali. Takovej je to doják. Jestli to takhle nějak funguje i v reálu? Rád bych tomu věřil, ale nějak se zdráhám. (04.02.2018)

„Vy ste sa o mňa báli?“ Silný televízny príbeh s obrovským sólo pre malú Luciu Matouškovú, vďaka ktorej znamenitému výkonu na diváka mocne zapôsobia všetky tie naoko obyčajné scény, plné emócií od smútku po ublíženie ľahko zraniteľnej detskej duši až po nájdenia šťastia. O tom, čo predvádza Matoušková, môže väčšina detských hercov snívať. (14.12.2004)