Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Televizní hra přináší příběh desetileté Kačky, o kterou se přestane starat matka, a holčička se tak dostává do dětského domova. Lékařka z domova chce rodině svého bratra, které zemřelo jedno z dětí, obstarat dítě k adopci. Vybírá Kačku, která zprvu v nové rodině není příliš vítaná, matka totiž chtěla dítě co nejmenší. Kačka přichází nejprve na zkoušku, ale později natrvalo v nové rodině zakotví. Svou bezprostřední, otevřenou povahou si nakonec všechny získá. Kačka nachází nový trvalý domov a pevnou důvěru v dobré rodinné vztahy. A jak sama říká dětem: „Vy všichni jste se svým rodičům narodili, ale mne si naši vybrali.“ (Česká televize)

(více)

Recenze (41)

tron 

všechny recenze uživatele

„Vy ste sa o mňa báli?“ Silný televízny príbeh s obrovským sólo pre malú Luciu Matouškovú, vďaka ktorej znamenitému výkonu na diváka mocne zapôsobia všetky tie naoko obyčajné scény, plné emócií od smútku po ublíženie ľahko zraniteľnej detskej duši až po nájdenia šťastia. O tom, čo predvádza Matoušková, môže väčšina detských hercov snívať. ()

topi80 

všechny recenze uživatele

Osmdesátá léta byla plná zajímavých námětů filmů a inscenací pro děti a mládež, zpracování tohoto patří k těm zdařilejším. Těžko říci, jak se na podobné inscenace dívají dnešní děti, ale to se asi jen tak nedozvím. Minimální prostředky, zajímavý příběh a skvělé herecké výkony dělají z tohoto filmu něco, co stojí za zhlédnutí. ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

Ludvík Ráža uměl točit rodinné dramata s velkou věrohodností. Patří k nim i televizní hra Cizí holka o dívce, kterou si z děcáku vezme nová rodina. Malou výhradu bych měl k hudbě Jaroslava Uhlíře, ten jeden pořád dokola se opakující emotivní klavírní motiv už byl nudný až vtíravý, chtělo to aspoň s tou melodií více pracovat. Výborné herecké a přirozené výkony podávají Lucie Matoušková jako bezprostřední svérázná Kačka a Jana Preissová jako její nová maminka. ()

klukluka 

všechny recenze uživatele

Ležíte na kavalci, vosmej kousek v hrdle, pětatřicátej čvaňhala, fotbal jenom na óó dvojce, tak si dáte osmou reprízu téhle holčičky, se kterou jste v dětství rozhodně nechtěli kamarádit a najednou div ne s nudlí u nosu zjišťujete, že byste ji adoptovali. Takovej je to doják. Jestli to takhle nějak funguje i v reálu? Rád bych tomu věřil, ale nějak se zdráhám. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Jo, jsem asi starý sentimentální trouba. Dvě scény mi vehnaly slzy do očí. Poprvé, když Kateřina u nové rodiny popisuje, jaké to bylo, když jí máma nechala na rozloučenou řízek a ona na něj ani neviděla, protože jim odpojili nezaplacenou elektriku. Druhá, když na konci říká do ticha: "vy jste se rodičům narodili a nemůžou vás vrátit. Mně si ale naši vybrali." Co se týče poznámek o "odbornících" a citlivosti, co nejen zde v pár komentářích zaznělo. Ano, dnes na všechno potřebujeme znalecký posudek a pět výchovných poradců. Já za sebe říkám, že to je na hovno (odpusťte mi klačtinu). Tzv. odborníkem na výchovu dítěte a rodinnou psychologii není nikdo a tím méně osoba, která začasto ani sama děti nemá. Chovám k těm lidem dost značný odpor, v praxi tito lidé tak akorát do všeho kafrají, všemu rozumí, nařizují a tak dále, ale ve skutečnosti celý proces odlidšťují a ti jeho protagonisté, na kterých skutečně záleží, na něj nemají vliv. Kromě toho je podezírám, že to dokonce přečasto nedělají ani s dobrým úmyslem, že jim jde jen o koryta a o vykazování činnosti. Proti tomu radši zvolím tohle trochu drsné, ale na druhou stranu skutečně průkazné řešení "tady máte dítě na dva dny, vyzkoušejte si to oboustranně." ()

Galerie (5)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama