In My Father's Den
Režie:
Brad McGannScénář:
Brad McGannKamera:
Stuart DryburghHrají:
Emily Barclay, Matthew Macfadyen, Miranda Otto, Colin Moy, Jodie Rimmer, Matthew Chamberlain, Antony Starr, Ralph Rieckermann, Josephine Davison (více)Obsahy(1)
Předlohou filmu je stejnojmenný román Maurice Geeho, který vyšel poprvé v roce 1969. Válečný reportér Paul Prior (Mathew MacFayden) se po sedmnácti letech vrací do rodného města na novozélandském Jižním ostrově. Jeho otec právě zemřel, s bratrem Andrewem se málem nepoznají a ve vzduchu visí napětí. V chatě uprostřed sadu Paul nachází tajnou skrýš, třináctou komnatu svého otce, kterou ukrýval před svou puritánskou manželkou. Setkává se také se šestnáctiletou Celií, dcerou své dávné lásky... Silná dramatická atmosféra vyprávění, umění vyjádřit jedinečnou přírodní paletu barev Nového Zélandu a schopnost citlivě nahlédnout do nejhlubších rodinných tajemství napovídá, že Brad McGann patří k největším režisérským objevům novozélandské kinematografie současnosti. Film byl uveden na filmových festivalech v Sydney, Aucklandu, Wellingtonu a v Torontu. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (80)
"Jak se ti se sebou žije?", velmi výstižná věta, osamělý chlapec toulající se se světem, možná vyhledávající bolest k záplatování vlastní bolesti, nevidět rodnou zem, kde to všechno začalo. Film má pomalejší tempo, kde se vše v tichém duchu začne pomalu s retrospektivními prostřihy odkrývat. Tiše bolestivé drama. ()
Veľmi príjemný film novozelandskej produkcie. Nádherná krajina, rozkvitnutý marhuľový sad a v tom všetkom odohrávajúce sa hlboké psychologické „šparchanie sa“ v postavách hlavných protagonistov. Veľmi presvedčivý herecký výkon Emmily Barclay a Mac Fadyena. Pár zaujímavých pesničiek a milých pekných textov. Scenáristicky i režijne precízne spracované. Neviem, prečo má film označenie „mysteriózny“ či dokonca „thriller“ u mňa je to veľmi vydarená psychologická dráma. ()
Film zpočátku vypadá na další z řady rodinných psychologických dramat, ale jak mě postupně vtahoval pomalu do děje plného vzpomínek, osamění, nevyřčených slov a nakonec i nadějí aby se v druhé půlce přetransformoval v působivou kriminálku plnou zvratů, s úžasem jsem zjistila, že tohle je vážně něco. Že je to nejen velmi silný snímek, ale překvapivě i originální, který se rozhodně nevidí tak často. A že jsem se k němu v myšlenkách stále vracela a chtěla se na něj podívat znovu. A pak zase. A že mi vždy nejvíce v paměti utkví úžasné rozhovory Paula a Celie a také herecké výkony jejich představitelů, nádherná novozélandská krajina a Patti Smith. No a nakonec i to, že jsem si ten film zamilovala a ted' už ho mám i mezi oblíbenými. ()
Typově podobné filmy bych mohl sledovat každý den. Filmy o málo postavách, ale zato o velkých emocích a skrytých tajemstvích, které pomalu vyplouvají na povrch. Filmy s mnoha rovinami, jenž ale na konci zapadnou do geniálního a silného celku (použil bych název - styl puzzle). Bez nadsázky je tento film jedním z nejlepších snímků, co jsem poslední roky viděl a taky filmem, který jsem opravdu prožíval. Proto nemohu hodnotit jinak. - Mimochodem Patti Smith opravdu umí. :-) 100% ()
Nikdy bychom se neměli vracet tam, odkud jsme utekli plni hořkosti, staré rány začnou být znovu citlivé na dotek, a co víc, můžeme být bohatší o nové šrámy na duši i na těle... vše je napsáno v MacFadyenových očích, jen průběžně tápete, zda to, co se v nich odráží, je podíl viny, duševní choroby či syndrom raněného zvířete. Nestává se mně často, aby mě filmové dílo tolik pohltilo a zároveň vyvolalo vlastní duchy minulosti. Niterně bolestný zážitek. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (3)
- Obrys letícího ptáka, připomínajícího dravce, patří papoušku Nestor kea (Nestor notabilis). (Jirka_Šč)
- Válečné fotografie použité ve filmu byly pořízeny jihoafrickým fotoreportérem Gregem Marinovichem, fotografie dítěte pak Romanem Cagnonim. (Arbiter)
- Natáčení probíhalo v novozélandské oblasti Central Otago ve městě Alexandra. (mnx)
Reklama